Školitelé doktorského studia

Doktorské studium je koncipováno převážně jako studium individuální, kde je rozhodující odborný vztah mezi školitelem a studentem. Školitel je zejména akademickým či vědeckým pracovníkem (např. docent, profesor či odborník na danou problematiku), který by měl svou odborností z hlediska národního i mezinárodního být zárukou kvalitního a řádného vedení studenta a současně disponovat dostatkem časového prostoru pro školení studenta. Školitel je jmenován a odvoláván děkanem na základě návrhu Oborové rady a předchozím schválením Vědecké rady fakulty, na níž je student zapsán ke studiu. Školitelem může být i jiná osoba než zaměstnanec Univerzity Karlovy, pokud je uzavřena smlouva mezi Univerzitou Karlovou, resp. příslušnou fakultou a konkrétním školitelem či pracovištěm. Vyjádřením vzájemné komunikace mezi studentem a školitelem je naplňování individuálního studijního plánu. Funkce školitele je proto pro doktorské studium nezastupitelná. 

Školitel může navrhnout oborové radě ustanovení konzultanta z řad odborníků daného studijního programu, který je díky svým speciálním odborným znalostem nebo metodickým a technickým možnostem schopen vést studenta v rámci určitého věcného nebo časového úseku doktorského studia. Konzultant jako špičkový specialista v dané oblasti je schopen vést studenta a doplňovat odborné působení školitele. Konzultanta pro daného studenta jmenuje a odvolává děkan fakulty na návrh oborové rady. Může jím být i jiná osoba než zaměstnanec Univerzity Karlovy, pokud je uzavřena smlouva mezi Univerzitou Karlovou, resp. příslušnou fakultou a konkrétním konzultantem či pracovištěm.

Bližší informace o studijní agendě školitele jsou uvedeny na webových stránkách Rektorátu Univerzity Karlovy.

Školitel

  • má odpovědnost za kvalitu doktorského projektu (tématu) a za odborné vedení studenta
  • sestavuje společně se studentem návrh individuálního studijního plánu včetně tématu disertační práce
  • po založení individuálního studijního plánu je povinen jej předložit oborové radě do dvou měsíců od začátku akademického roku, do něhož se uchazeč zapsal
  • průběžně sleduje plnění studijních povinností studenta a pravidelně s ním konzultuje výsledky studia
  • kontroluje, aby obsah disertační práce byl v souladu s obsahem studijního programu, který student studuje; v případě nesouladu s obsahem studijního programu navrhne oborové radě řešení
  • pravidelně (nejméně však jednou ročně) hodnotí v modulu SIS plnění individuálního studijního plánu a toto hodnocení, za jehož správnost zodpovídá, předkládá oborové radě ke schválení (povinnosti individuálního studijního plánu musí být pro každý akademický rok konkrétní a kontrolovatelné)
  • doporučuje spolu s oborovou radou žádost studenta o změnu formy studia děkanovi
  • zajišťuje spolu se školicím pracovištěm studentovi vlastní/individuální provozní a technické zabezpečení
  • školí, vede studenta, doporučuje mu odbornou literaturu (prameny), učí studenta pohybovat se v odborné společnosti, vystupovat na veřejnosti při prezentaci výsledků své vědecké práce (soft skills), učí získávat finanční zdroje na zabezpečení jeho projektů, pomáhá mu s navazováním odborných kontaktů doma i v zahraničí, se vstupem do mezinárodní vědecké komunity, učí ho předávat poznatky ve výuce studentům, je mu nápomocný při vykonávání pedagogických aktivit stanovených v individuálním studijním plánu

Konzultant

  • zodpovídá za pověřenou část povinností školitele
  • nemůže nahradit primární zodpovědnost školitele za odbornou stránku studia studenta
  • zpravidla není ze stejného pracoviště jako školitel
  • je spoluodpovědným za realizaci doktorského projektu
  • je v pravidelném kontaktu se studentem; dále komunikuje s oborovou radou a školitelem

Jako pomůcku pro výběr školitele pro doktorské studium jsme pro vás připravili seznam těch, kteří působí především v Motole (ať už primárně na fakultě, nebo ve FNM). Tento seznam samozřejmě nezahrnuje všechny potenciální školitele – řada jich působí (především v základním výzkumu) v Akademii věd, v resortních výzkumných ústavech nebo na jiných pracovištích. Školitele si můžete najít i na dalších lékařských i nelékařských fakultách. K tomuto účelu vám poslouží seznamy řazené podle jednotlivých doktorských studijních programů. Zahrnují všechny školitele, kteří jsou schváleni příslušnou oborovou radou.

Aktuální seznam všech aktivních školitelů na 2. LF UK (nyní mají alespoň jednoho doktoranda)

 

Školitelé v rámci UK podle studijních programů (včetně těch, kteří nyní nikoho neškolí):

Biochemie a patobiochemie

Biologie a patologie buňky

Biomedicínská informatika

Biomechanika

Experimentální chirurgie

Farmakologie a toxikologie

Fyziologie a patofyziologie člověka

Imunologie

Kardiovaskulární vědy

Kineziologie a rehabilitace

Seznam školitelů s návrhy témat disertačních prací

as. MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA , 1. LF UK, 

  • Spolupráce fyzioterapeuta, gynekologa a psychologa při léčbě neplodnosti
  • Diagnostika a terapie kognitivních funkcí u pacientů po poškození mozku
  • Stanovení českých norem vybraných standardizovaných testů využitelných v ergoterapii k diagnostice funkce horních končetin

doc. PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D., 2. LF UK, 

  • Hodnocení dynamiky vestibulární kompenzace u rehabilitovaných pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
  • Poruchy stability a jejich rehabilitace u pacientů s onemocněním mozečku
  • Vliv kochleární implantace na funkci vestibulárního systému

prof. MUDr. Vojtěch Havlas, Ph.D., 2. LF UK, 

  • Strategie léčby patologií měkkých struktur v oblasti ramenního pletence
  • Sportovní traumatologie dětského kolenního kloubu
  • Miniinvazivní ošetření nitrokloubních poranění

as. MUDr. Martina Hoskovcová, Ph.D., 1. LF UK, 

  • Spastická paréza u cévní mozkové příhody
  • Spastická paréza u roztroušené sklerózy mozkomíšní
  • Možnosti objektivizace klinických příznaků Parkinsonovy nemoci a jejich terapeutické ovlivnění

doc. PedDr. Karel Jelen, CSc., FTVS UK, 

  • Kvantifikace mechanických vlastností axiálního systému člověka
  • Energetická bilance srdečního svalu metodou CVS
  • Biomechanické reflexe neuromuskuloskeletálního systému v podmínkách profesního dyskomfortu u hudebníků

doc. MUDr. Alena Kobesová Ph.D., 2. LF UK, 

  • Vliv regulace nitrobřišního tlaku na stabilizační funkci trupu
  • Vztah mezi schopností regulace nitrobřišního tlaku a chronickými bolestmi páteře
  • Vztah mezi schopností regulace nitrobřišního tlaku a dysfunkcí zažívacího traktu
  • Objektivizace vertebro-viscerálních funkčních vztahů
  • Objektivizace posturálních funkcí u pacientů s chronickým algickým vertebrogenním syndromem
  • Standardizace funkčních posturálních testů
  • Vliv rehabilitační terapie na subjektivní obtíže pacientů s dědičnou neuropatií

prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D., 2. LF UK, 

  • Vztah mezi posturální a viscerální funkční patologií
  • Posturální funkce v etiologii morfologických poruch pohybového aparátu
  • Percepčně-gnostické funkce a jejich vztah k funkcím praktickým

doc. MUDr. Jiří Kozák, Ph.D., 2. LF UK, 

  • Komplexní bolestivý regionální syndrom

doc. MUDr. Jiří Kříž, Ph.D., 2. LF UK, 

  • Korelace mezi schopností akrální segmentální hybnosti, mírou spasticity a stupněm dosažené lokomoce
  • Dysfunkce autonomního nervového systému po poranění míchy
  • Sledování vývoje spastického motorického chování u spinálních pacientů
  • Sledování metabolických poruch po poranění míchy

Mgr. Stanislav Machač, Ph.D., 2. LF UK, 

  • Využití sonografie pro cílené přístupy v rehabilitaci
  • Možnosti sonografie ve stanovení rizika rozvoje dysfunkcí hybného systému
  • Využití principu mirror therapy u pacientů s komplexním regionálním bolestivým syndromem

doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., 1. LF UK, 

  • Obezita, diabetes a vliv změny tělesné hmotnosti na hybný systém

MUDr. Kamal Mezian, Ph.D., 1. LF UK,  

  • Muskuloskeletální ultrasonografie v rehabilitačním lékařství

doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc., 2. LF UK, 

  • Pohybový režim a kostní hustota u bývalých závodních gymnastek

doc. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D., 3. LF UK, 

  • Možnosti využití virtuální reality ve fyzioterapii nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní

MUDr. Michal Říha, Ph.D., MBA, ÚVN,

  • Epidemiologie, prevence, diagnostika a léčba vertebrogenních onemocnění
  • Epidemiologie, diagnostika a léčba spastické parézy
  • Využití roboticky asistované rehabilitace, funkční elektrické stimulace, dynamických dlah a statických progresivních ortéz v léčbě ortopedických a neurologických pacientů

doc. PaedDr. Libuše Smolíková, Ph.D., 2. LF UK, 

  • Dynamika hrudníku u pacientů s CHOPN, její ovlivnění pomocí inspiračních a exspiračních trenažérů a pomůcek
  • Trénink dýchacích svalů jako součást komplexní rehabilitace pacientů s cystickou fibrózou

as. PhDr. Marcela Šafářová, Ph.D., 2. LF UK, 

  • Sledování vývoje retardačního kvocientu u dětí se spastickou formou dětské mozkové obrny léčených neurofyziologickými rehabilitačními postupy
  • Objektivizace selektivní hybnosti akrálních segmentů dolních končetin u pacientů s dětskou mozkovou obrnou
  • Objektivizace postupů funkčního vyšetření a komplexní terapie u pacienta s DMO ve věku 0–20 let
  • České normy pro chůzové testy ve věku 6–15 let
  • České normy pro testy jemné motoriky ve věku 6–15 let

doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., 1. LF UK,

  • Pohybová aktivita u pacientů po prodělaném infarktu myokardu
  • Pohybová aktivita u pacientů s fibrilací síní
  • Pohybová aktivita u pacientů s arteriální hypertenzí

doc. MUDr. Eva Vaňásková, Ph.D., LF HK UK, 

  • Reparace po cévní mozkové příhodě – úloha hodnocení funkčních schopností a aktivit v programu léčebné rehabilitace

doc. MUDr. Ivan Vařeka, Ph.D., 

  • Prognóza samostatné chůze po amputaci dolní končetiny

Lékařská biofyzika

Mikrobiologie

Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie

Neurovědy

Preventivní medicína

Zobrazovací metody v lékařství

Vydáno: 24. 4. 2019 / Poslední aktualizace: 6. 6. 2019 / Odpovědná osoba: ThDr. Jitka Sýkorová, Ph.D.