Novela Studijního a zkušebního řádu

Štítky
Aktuality ze senátu

Příloha zápisu AS UK 2. LF ze dne 15. 6. 2005

Novela Studijního a zkušebního řádu
UK 2. LF v Praze

Část I.
ZÁKLADNÍ STANOVENÍ
 
Čl. 1
Úvodní ustanovení
 
Tento řád upravuje pravidla studia na Univerzitě Karlově 2. lékařské fakultě (dále jen „fakulta“), jakož i řízení v prvním stupni na fakultě a přezkumné řízení ve věci rozhodování o právech a povinnostech studentů.
 
Čl. 2
Vysokoškolské vzdělání

  1. Vysokoškolské vzdělání na fakultě se získává studiem v rámci akreditovaných studijních programů podle studijních plánů stanovenou formou studia.
  2. Akreditované studijní programy na fakultě jsou
    1. Bakalářské studijní programy:
      Program Specializace ve zdravotnictví, obor Fyzioterapie
      Program Specializace ve zdravotnictví, obor Zdravotní laborant
      Program Specializace ve zdravotnictví, obor Radiologický asistent
      Program Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra
    2. Magisterský program Všeobecné lékařství
    3. Navazující magisterský studijní program Specializace ve zdravotnictví, obor Fyzioterapie
    4. Doktorský program v biomedicínských oborech
  3. Bakalářské studijní programy jsou zaměřeny na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářských studijních programech se bezprostředně využívají soudobé vědecké poznatky a metody; obsahují též v potřebném rozsahu praktickou výuku. Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.
  4. Magisterský studijní program „Všeobecné lékařství“ je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje v medicíně, na zvládnutí jejich aplikace a na získání příslušných praktických dovedností. Standardní doba magisterského studijního programu „Všeobecné lékařství“, který nenavazuje na bakalářský studijní program, je šest roků. Studium v magisterském studijním programu „Všeobecné lékařství“ se řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.
  5. Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí práci v oblasti výzkumu nebo vývoje v biomedicínských oborech. Standardní doba studia je tři roky. Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Disertační prací se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje v biomedicínských oborech. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.
  6. Studijní program se může členit na studijní obory.
  7. Studijní programy, popř. studijní obory jsou konkretizovány a prováděny studijními plány.
  8. Forma studia výuky studijních programů akreditovaných na fakultě je
    1. vesměs prezenční;
    2. distanční forma a
    3. kombinovaná forma studia se uskutečňují jen v případě doktorského studijního programu.
  9. Při prezenční formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že převážná část výuky je organizována formou přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, konzultací a dalších potřebných forem výuky, které se konají podle pravidelného, zpravidla týdenního rozvrhu a během nichž má student možnost přímo získávat poznatky.
  10. Při distanční formě studia studijní plán předpokládá, že studium probíhá multimediální formou výuky a učitelé jsou během studia trvale nebo převážně odděleni od studentů.
  11. Při kombinované formě studia studijní plán vytvořený v rámci studijního programu předpokládá, že studium probíhá formou, v níž se uplatňují principy prezenčního a distančního studia.
  12. Doktorský studijní program se na fakultě uskutečňuje jak prezenční tak i distanční nebo kombinovanou formou studia.
     

Čl. 3
Organizace studia

  1. Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců. Jeho začátek stanoví rektor.
  2. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr a prázdniny. Začátky semestrů a prázdnin stanoví rektor.
  3. Začátek výuky, zkouškového období, praxí a další podrobnosti týkající se dělení semestru stanoví v  souladu se studijním a zkušebním řádem fakulty a po projednání s rektorem děkan fakulty.
  4. Pokud tak stanoví studijní plán, lze po dobu prázdnin konat praxe, laboratorní práce, tělovýchovné kurzy, exkurze apod. Konání zkoušky po dobu prázdnin je podmíněno souhlasem vedoucího učitele předmětu (komise) a studenta.
     

ČÁST II.
STUDIUM V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
 
Čl. 4
Průběh studia, kreditní systém

  1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu na univerzitu. Zápis do příslušného akreditovaného studijního programu se koná na fakultě ve lhůtě, stanovené děkanem fakulty.
  2. Při zápisu vydá fakulta studentu výkaz o studiu. Průkaz studenta vydá studentu univerzita podle pravidel stanovených opatřením rektora. Student skládá imatrikulační slib (čl. 56 odst. 1 statutu); termíny slavnostních imatrikulací stanoví pro jednotlivé fakulty rektor.
  3. Studijní plány studijního programu, popř.studijního oboru stanoví zejména časovou a obsahovou návaznost studijních předmětů, objem a formu výuky, počty kreditů přiřazené jednotlivým předmětům a další podrobnosti a náležitosti, týkající se kreditního systému a způsobu ověřování výsledků studia.
  4. Průběh studia v bakalářském a magisterském studijním programu se realizuje pomocí kreditního systému.
  5. Studium studijního programu je členěno do jednotlivých úseků studia tak, aby bylo možné provádět průběžnou kontrolu studia a zápis do dalšího úseku studia; termíny zápisů musí být v dostatečném předstihu zveřejněny na úřední desce fakulty. Úsekem studia na fakultě je semestr nebo ročník. Změny studijního plánu v části týkající se daného úseku studia nejsou účinné pro studenty, kteří mají tento úsek studia aktuálně zapsaný.
  6. Pokud se student v daném termínu nezapíše do příslušného úseku studia – ročníku studia, zveřejní fakulta na úřední desce výzvu, aby se dostavil k zápisu v náhradním termínu; tato výzva musí být zveřejněna nejpozději deset pracovních dnů před tímto termínem. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b) tj. studium se ukončí. Toto ustanovení se nepoužije tehdy, nedostavil-li se student k zápisu v náhradním termínu ze závažných důvodů.
  7. Studijní plány stanovují, které předměty jsou pro daný studijní program nebo studijní obor na fakultě povinné nebo povinně volitelné; ostatní předměty vyučované na fakultě se pro daný studijní program nebo studijní obor považují za předměty volitelné. Za předměty volitelné se též považují předměty vyučované na univerzitě. Volitelné předměty si mohou studenti zapisovat a plnit je podle vlastního uvážení během celé standardní doby studia studijního programu, zapsaného na fakultě. Musí je však splnit nejpozději do termínu konání poslední části státní rigorózní zkoušky, resp. státní zkoušky.
  8. Každému předmětu a souborné zkoušce (čl. 6, odst. 8, písm. d) je studijním plánem příslušného studijního programu nebo studijního oboru přiřazen určitý celočíselný počet kreditů vyjadřujících poměr množství práce studenta spojené s absolvováním tohoto předmětu vůči celkovému objemu práce spojené s absolvováním všech předmětů a souborných zkoušek, doporučených studijním plánem pro daný úsek studia (tj. semestr, resp. ročník); přiřazený počet kreditů není závislý na kvalitě absolvování daného předmětu nebo souborné zkoušky. Studijní plán studijního programu určuje doporučený průběh studia tak, aby při jeho dodržení získal student při splnění všech studijních povinností v daném úseku studia třicet kreditů, je-li úsekem studia semestr, nebo šedesát kreditů, je-li úsekem studia ročník (tj. tzv. „normální počet kreditů“).
  9. Povinné a povinně volitelné předměty tvoří 95 % z celkového počtu kreditů, které musí student během studia zapsaného studijního programu na fakultě získat. Pět procent kreditů student získává pomocí volitelných předmětů, které může plnit na fakultě nebo v rámci univerzity. Pro úspěšné absolvování magisterského studijního programu „Všeobecné lékařství“ musí student získat celkem 360 kreditů, z toho pomocí volitelných předmětů 18 kreditů; studenti bakalářských studijních programů musí během studia na fakultě získat celkem 180 kreditů, z toho pomocí volitelných předmětů 9 kreditů.
  10. Průběžnou kontrolou studia se rozumí kontrola celkového studentem získaného počtu kreditů za dosavadní průběh studia. Získal-li student v dosavadních úsecích studia počet kreditů, který odpovídá normálnímu počtu kreditů nebo alespoň tzv. „minimálnímu počtu kreditů“ (viz odstavec 12) má právo na zápis do dalšího úseku studia – studijního ročníku; v opačném případě se posuzuje tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b) tj. studium se ukončí, nejde-li o případ podle odstavce 12.
  11. Pokud počet kreditů získaný studentem za absolvování volitelných předmětů tvoří více než pět procent z normálního počtu kreditů, rozhodne o započítání kreditů nad rámec této hranice pro účely aktuální průběžné kontroly studia děkan.
  12. Nezíská-li student normální počet kreditů, ale získá alespoň minimální počet kreditů, má právo na zápis do dalšího úseku studia – studijního ročníku. Student, který se zapsal do dalšího úseku studia (studijního ročníku) na základě splnění minimálního počtu kreditů, musí ve studijním ročníku do kterého se takto zapsal získat normální počet kreditů předepsaný studijním plánem a dále ten počet kreditů, který nesplnil v předešlém ročníku studia.
    1. Minimální počet kreditů pro zápis do dalšího úseku studia neblokové výuky studijního programu „Všeobecné lékařství“ (tj. do 2., resp do 3. studijního ročníku) je 44, resp. 101 kreditů, získaných absolvováním povinných a povinně volitelných předmětů. Zápis do 4. ročníku je podmíněn získáním 171 kreditů (tzn. po splnění všech povinných a povinně volitelných teoretických a preklinických předmětů 1. až 3. ročníku, stanovených studijním plánem).
    2. Minimální počet kreditů pro zápis do dalšího úseku studia v blokové výuce studijního programu „Všeobecné lékařství“ (tj. do 5., resp. do 6. studijního ročníku) je 218, resp. 275 kreditů, získaných absolvováním povinných a povinně volitelných předmětů.
    3. Minimální počet kreditů pro zápis do dalšího úseku studia (studijního ročníku) navazujícího magisterského studijního programu, obor Fyzioterapie je 47 kreditů, získaných splněním povinných a povinně volitelných předmětů.
    4. Minimální počet kreditů pro zápis do dalšího úseku studia (tj. do 2., resp. do 3, studijního ročníku) v bakalářských studijních programech je 44, resp. 101 kreditů, získaných absolvováním povinných a povinně volitelných předmětů
  13. Zápis do dalšího úseku studia – studijního ročníku na základě minimálního počtu kreditů vylučuje:
    1. dvojí opakování tohoto postupu po sobě,
    2. opakovaný zápis téže nesplněné studijní povinnosti,
    3. zápis do čtvrtého ročníku studia studijního programu „Všeobecné lékařství“ (viz odstavec 12, písm. a)
  14. Při zápisu do dalšího úseku studia (studijního ročníku) na základě minimálního počtu kreditů si student povinně zapisuje:
    1. studijní povinnosti studijního ročníku do kterého se zapisuje,
    2. studijní povinnosti, které nesplnil v předchozím úseku studia (studijním ročníku) a tak nezískal normální počet kreditů.
    3. Nelze zapisovat tu nesplněnou povinnost, která by porušila návaznost studijních povinností vycházející ze studijního plánu ročníku studia, do kterého se student zapisuje. Podmínky pro opakovaný zápis studijní povinnosti stanoví studijní plány jednotlivých studijních programů akreditovaných na fakultě.
  15. Maximální doba studia ve studijním programu je standardní doba studia tohoto studijního programu navýšená o pět let v případě magisterského studijního programu nenavazujícího na bakalářský studijní program; v ostatních případech navýšená o tři roky. Neukončí-li student řádně studium během maximální doby studia, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b), tj. studium se ukončí.
     

Čl. 5
Individuální studijní plán

  1. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho nebo více úseků studia podle individuálního studijního plánu, jehož průběh a podmínky zároveň stanoví; důvodem přiznání individuálního studijního plánu jsou zpravidla závažné zdravotní důvody a dále studijní pobyty v zahraničí organizované fakultou, jejichž obsah je v souladu se studijním plánem příslušného studijního programu. Po absolvování individuálního studijního plánu děkan v souladu se studijním plánem studijního programu rozhodne o přidělení odpovídajícího počtu kreditů. Ostatní ustanovení tohoto řádu nejsou tímto dotčena.
  2. Studenti doktorského doktorského studia v biomedicínských oborech mohou ve výjimečných případech požádat děkana o změnu formy studia. Žádost a zdůvodnění musí být doporučeno školitelem studenta.
     

Čl. 6
Přerušení studia

  1. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno.
  2. Studentovi může děkan přerušit studium, a to buď na jeho písemnou žádost, anebo z vlastního podnětu v případě, kdy je toho zapotřebí k odvrácení újmy hrozící studentovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Pokud student o přerušení studia požádá poté, co prokázal splnění povinností v daném úseku studia a předtím, než se zapsal do dalšího úseku studia, a nebylo-li se studentem zahájeno disciplinární řízení, děkan této žádosti vyhoví; takto lze studium přerušit nejméně na dobu jednoho semestru. Ustanovení odstavce 8 tímto není dotčeno.
  3. Děkan z vlastního podnětu též přeruší studentovi studium v případě, kdy student, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona o vysokých školách, tento poplatek ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou k zaplacení poplatku nezaplatil; to neplatí, vyjde-li najevo, že existuje závažná okolnost, která by jinak vedla děkana k podání návrhu na snížení, prominutí nebo odložení splatnosti poplatku; v takovém případě děkan tento návrh bez průtahů postoupí rektorovi. Ve výzvě děkan poučí studenta o právu uvést skutečnosti nasvědčující tomu, že povinnost platit poplatek nevznikla, nebo že zanikla, anebo že je odůvodněno snížení, prominutí nebo odložení splatnosti poplatku. Požádá-li student o to, aby byl před vydáním rozhodnutí slyšen, bude neprodleně pozván děkanem k ústnímu jednání.
  4. Studium se podle odstavce 3 přerušuje na dobu, která studentovi zbývá do vyčerpání maximální doby studia. Dojde-li k zaplacení poplatku a požádá-li osoba o ukončení přerušení studia, děkan této žádosti vyhoví a rozhodne o ukončení přerušení studia, a to nejpozději k poslednímu dni semestru, ve kterém byla žádost podána, nebo k poslednímu dni akademického roku, byla-li žádost podána v průběhu letního semestru nebo prázdnin.
  5. Dnem přerušení studia student pozbývá postavení studenta podle zákona o vysokých školách a lhůty pro vykonání studijních povinností nemohou započít ani pokračovat. Po přerušení studia rozhodne děkan v případě potřeby o zařazení studenta do odpovídajícího úseku studia. Pokud během přerušení studia došlo ke změně studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví děkan v souladu se studijním a zkušebním řádem fakulty a příslušným studijním programem, které studijní povinnosti musí student splnit a lhůty pro jejich splnění; v této souvislosti může též studentu stanovit povinnost vykonat v dané lhůtě rozdílové zkoušky.
  6. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis ke studiu; pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. Pokud se v daném termínu nezapíše, postupuje se jako v čl. 4 odst. 6.
  7. S výjimkou velmi závažných, zejména zdravotních důvodů lze studium přerušit nejdříve po ukončení prvního úseku studia.
  8. Nejdelší celková doba přerušení studia (§ 54 odst. 1 zákona o vysokých školách) je taková nejdelší doba, která spolu se skutečnou dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia. Skutečná doba studia je doba, která uplynula od data zápisu na vysokou školu bez započítávání doby, ve které bylo studium přerušeno.
     

Čl. 7
Předměty a kontroly studia

  1. Výuka předmětu může být uskutečňována v podobě přednášky, cvičení, semináře, kurzu, praxe, stáže, laboratorní práce, exkurze, samostatné práce nebo konzultace. Předmět může být v závislosti na svém charakteru vyučován (uskutečňován) prezenční, distanční nebo kombinovanou formou výuky.
  2. Student fakulty má právo si jako volitelný předmět zapsat předmět, vyučovaný na univerzitě a poté se účastnit jeho výuky a podrobovat se kontrole studia tohoto předmětu. Členové akademické obce univerzity mají právo účastnit se přednášek v rámci univerzity.
  3. Předmět je jednosemestrální nebo dvousemestrální v rámci téhož akademického roku. Každému předmětu je přiřazen identifikační kód, který je v rámci univerzity jedinečný; systém přiřazování kódů je dán opatřením rektora.
  4. Je-li předmět součástí více studijních plánů jednoho nebo více studijních programů, nelze mu přiřadit různé počty kreditů.
  5. Ve studijním plánu může být:
    1. zápis předmětu podmíněn předchozím absolvováním jiného předmětu nebo předmětů anebo současným zápisem jiného předmětu,
    2. absolvování předmětu podmíněno absolvováním jiného předmětu nebo předmětů,
    3. zápis předmětu vyloučen současným zápisem jiného předmětu,
    4. absolvování předmětu vyloučeno předchozím absolvováním jiného předmětu,
    5. zápis předmětu vyloučen předchozím absolvováním jiného předmětu.
  6. Vyžadují-li to kapacitní důvody, může fakulta omezit počet studentů, kteří si mohou zapsat daný předmět; přednost při zápisu daného předmětu mají studenti, kteří si ho zapisují v souladu s doporučeným studijním plánem.
  7. Studijní a zkušební řád fakulty neumožňuje opakovaný zápis téhož předmětu (viz čl. 4, odst. 13, písm. b)); je-li tímto omezením úspěšné absolvování povinného předmětu studentem v daném studiu již vyloučeno, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12, odst. 1, písm. b), tj. studium se ukončuje.
  8. Formami kontroly studia na fakultě jsou:
    1. zápočet,
    2. klasifikovaný zápočet,
    3. zkouška,
    4. rozdílová zkouška,
    5. státní závěrečná nebo státní rigorózní zkouška (dále jen „státní zkouška“) nebo její část.
  9. Zápočet je hodnocen způsobem „započteno“ – „nezapočteno“.
  10. Při klasifikovaném zápočtu se oproti zápočtu navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.
  11. Zkouškou se prověřují vědomosti studenta nebo ověřují jeho schopnosti; základní požadavky ke zkoušce stanoví studijní plán, podrobnosti musí být stanoveny v dostatečném předstihu před začátkem zkouškového období.
  12. Podle způsobu provedení je zkouška ústní, písemná, praktická nebo kombinovaná. Ústní zkoušky a ústní části kombinovaných zkoušek jsou pro členy akademické obce univerzity veřejné; z kapacitních důvodů lze účast veřejnosti přiměřeně omezit.
  13. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány známkami „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“ (3), „neprospěl/a“ (4). V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a všech opravných termínů.
  14. Student může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny; mimořádný opravný termín se nepřipouští. Počet vypsaných termínů musí být přiměřený počtu studentů a nesmí být menší než tři; termíny musí být vypsány nejpozději ke dni začátku zkouškového období. Nedostaví-li se student k termínu zkoušky, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován; ustanovení této ani první věty nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu zkoušky.
  15. Děkan může na základě písemné žádosti studenta uznat splnění kontroly studia předmětu v případě, že student během posledních deseti let splnil obdobnou studijní povinnost na univerzitě nebo na jiné vysoké škole v České republice anebo v zahraničí; v případě uznání též rozhodne o případném přidělení odpovídajícího počtu kreditů. Uznání lze vázat na vykonání rozdílové zkoušky nebo zkoušek ve stanoveném termínu.
     

Čl. 8
Státní zkoušky

  1. Státní zkouška se koná před zkušební komisí (dále jen „komise“).
  2. Státní zkouška se může skládat z více částí. Průběh a vyhlášení výsledků státní zkoušky nebo její části jsou veřejné.
  3. Předsedu a členy komise jmenuje děkan fakulty z řad profesorů, docentů a odborníků, schválených vědeckou radou fakulty; předseda je členem komise. Další členy komise jmenuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). O konání státní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise; počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více komisí.
  4. Skládá-li se státní zkouška z více částí, stanoví komise výslednou klasifikaci s přihlédnutím k průměru klasifikace jednotlivých částí s tím, že klasifikace „neprospěl/a“ je stanovena právě tehdy, je-li alespoň jedna část klasifikována „neprospěl/a“; jsou-li všechny části klasifikovány „výborně“, je i výsledná klasifikace stanovena „výborně“. Skládá-li se část státní zkoušky z více tématických okruhů, je zpravidla podkladem její klasifikace hodnocení těchto okruhů.
  5. Části státní zkoušky a případně jejich tématické okruhy jsou dány studijním programem. Bakalářská práce je součástí státní zkoušky bakalářských studijních programů.
  6. Státní zkoušku nebo její část nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení ze studia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil.
  7. Předpokladem pro konání části státní zkoušky je absolvování povinných předmětů, které pro konání této části státní zkoušky stanoví studijní plán. Předpokladem pro konání poslední části státní zkoušky je též získání:
    1. předepsaného počtu kreditů z volitelných předmětů stanoveného studijním plánem (tj. 18 kreditů),
    2. získání celkového počtu kreditů odpovídajícímu šedesátinásobku standardní doby studia studijního programu vyjádřené v létech (tj. 360 kreditů).
  8. Řádný a dva opravné termíny konání státní zkoušky nebo její části stanoví děkan. Každý tento termín se nejméně měsíc předem zveřejní na úřední desce.
  9. Státní zkoušku nebo její část má student právo absolvovat ve lhůtě dvou let. Lhůta začíná běžet od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy splnil předpoklady pro to, aby mohl konat státní zkoušku nebo její část. Jestliže student státní zkoušku nebo její část v této lhůtě neabsolvuje, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b), tj. studium se ukončí.
  10. V případě, že žádná část státní zkoušky nebyla vykonána v opravném termínu nebo klasifikována známkou „dobře“, výsledná klasifikace je „výborně“, prospěchový průměr za celé studium je nejvýše 1.5 a v průběhu studia nebylo vedeno žádné disciplinární řízení, student absolvuje s vyznamenáním.
     

Část III.
STUDIUM V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
 
Čl. 9
Studijní plán

  1. Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustanovená podle 47 odst. 6 zákona o vysokých školách a čl. 23 odst. 5 a 6 statutu.
  2. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitel a zpravidla za účasti konzultanta. Školitele a konzultanta pro daného studenta na návrh oborové rady jmenuje a odvolává děkan.
  3. Plnění individuálního studijního plánu podléhá pravidelnému, nejdéle však ročnímu hodnocení, které schvaluje oborová rada. Hodnocení zahrnuje plnění studijních povinností dle studijního plánu, aktivitu studenta při získávání výsledků pro disertační práci, jejich průběžnou prezentaci formou přednášek a publikací v odborných periodicích vč. impaktovaných časopisů a vlastní přípravu disertační práce tak, aby mohla být v řádném termínu úspěšně obhájena. Tyto skutečnosti odůvodňují konstatování že student:
    1. plní individuální studijní plán
    2. bez závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu,
    3. nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu; tato skutečnost se posuzuje tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b)., tj. že studium se ukončí.
  4. Podle odstavce 3 písm. a) je hodnocen i student, který z důvodů hodných zvláštního zřetele individuální studijní plán splnil neúplně.
     

Čl. 10
Průběh, formy kontroly a přerušení studia

  1. Maximální délka studia v doktorském studijním programu je osm let, prezenční formou studia je možné studovat tři roky. Studentovi, který byl v aktuálním a předchozím hodnocení hodnocen podle čl. 8 odst. 3 písm. a), může děkan povolit studium v prezenční formě i po vyčerpání tří let, nejdéle však na dobu jednoho roku; příslušná písemná žádost musí být odůvodněna, doporučena školitelem a schválena oborovou radou. Neukončí-li student řádně studium během maximální doby studia, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b), t.j. studium se ukončí.
  2. Podá-li student písemnou žádost o přestup z jedné formy studia do jiné formy studia téhož studijního programu, ve které je studijní program též uskutečňován, děkan této žádosti vyhoví; tímto není dotčeno ustanovení odstavce 1.
  3. Pokud student písemně požádá o přerušení studia a nebylo-li se studentem zahájeno disciplinární řízení, děkan této žádosti vyhoví; takto lze studium přerušit nejméně na dobu jednoho semestru; ustanovení odstavce 4 tímto není dotčeno.
  4. Nejdelší celková doba přerušení studia je pět let.
  5. Student doktorského studijního programu může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný termín. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány „prospěl/a“ – „neprospěl/a“.
  6. Pro průběh, formy kontroly a přerušení studia v doktorském studijním programu platí část II. tohoto řádu.
     

Čl. 11
Disertační práce, státní doktorská zkouška

  1. Obhajoba disertační práce a státní doktorská zkouška se klasifikuje „prospěl/a“ – „neprospěl/a“ a lze je opakovat jen jednou.
  2. Předsedu a členy komise pro státní doktorskou zkoušku jmenuje děkan fakulty též po projednání v oborové radě, členem komise je zpravidla školitel, alespoň jeden člen komise není členem akademické obce fakulty, jinak pro konání státní doktorské zkoušky platí ustanovení čl. 7 s výjimkou odst. 7, 8, 10 a 11 a s tím, že se tato zkouška skládá z jedné části.
  3. Pro jmenování předsedy a členů komise pro obhajobu disertační práce platí ustanovení odstavce 2 obdobně. Komise ustanoví dva oponenty, kteří vypracují posudek předložené disertační práce. Pokud komise stanovila klasifikaci „neprospěl/a“, určí, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit; opakování obhajoby je možné nejdříve za šest měsíců. Obhajoba disertační práce je veřejná. Pro to, aby student mohl konat obhajobu disertační práce, platí obdobně ustanovení čl. 7 odst. 6.
     

Část IV.
UKONČENÍ STUDIA
 
Čl. 12
Řádné ukončení studia

  1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška nebo její poslední část, nebo den, kdy byla vykonána státní doktorská zkouška, pokud již byla obhájena disertační práce, nebo kdy byla obhájena disertační práce, pokud již byla vykonána státní doktorská zkouška; pořadí je stanoveno ve studijním programu.
  2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu, popř. studijního oboru, vydá při promoci univerzita, a vysvědčení o státní zkoušce, nebo státní doktorské zkoušce a obhajobě disertační práce. Nedostaví-li se absolvent k promoci, vydá mu univerzita vysokoškolský diplom způsobem stanoveným rektorem. Absolvent na základě své žádosti obdrží dodatek k diplomu; dodatek k diplomu je zpravidla potvrzení o složených zkouškách a jejich klasifikaci.
  3. Absolventům studia v bakalářských studijních programech na univerzitě se uděluje akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem).
  4. Absolventům studia v magisterských studijních programech na univerzitě se udělují tyto akademické tituly:
    1. v oblasti lékařství „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“ uváděné před jménem),
    2. v oblasti zubního lékařství „zubní lékař“ (ve zkratce „MDDr.“ uváděné před jménem),
    3. v ostatních oblastech „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“ uváděné před jménem).
  5. Absolventům studia v doktorských studijních programech na univerzitě se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem).
     

Čl. 13
Jiné ukončení studia

  1. Studium se dále ukončuje:
    1. zanecháním studia; dnem ukončení studia je den, kdy bylo fakultě,kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia,
    2. nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu fakulty; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia učiněné v termínu stanoveném studijním a zkušebním řádem fakulty nabylo právní moci,
    3. odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva,
    4. zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, ke kterému univerzita oznámila zrušení studijního programu,
    5. vyloučením ze studia podle disciplinárního řádu; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nebylo právní moci.
  2. V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) je povinností univerzity zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
  3. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 1, vydá děkan na jeho žádost výpis o splněných studijních povinnostech, kde se současně uvede, jak dlouho student studoval, a že student studium řádně neukončil.
     

Část V.
PRÁVA A POVINNOSTI STUDENTŮ, ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI
 
Čl. 14
Práva a povinnosti studentů

  1. Práva a povinnosti studentů stanoví § 62 a 63 zákona o vysokých školách, statut a další předpisy univerzity, statut a vnitřní předpisy fakulty.
  2. V mezích předpisů uvedených v odstavci 1 může další práva a povinnosti studentů, kteří jsou na fakultě (§ 51 odst. 2 zákona o vysokých školách), stanovit vnitřní předpis fakulty.
     

Čl. 15
Příslušnost fakulty

Řízení ve věci práv a povinností studenta (dále jen „řízení“) probíhá v prvním stupni na fakultě, na které je student zapsán (§ 51 odst. 2 zákona o vysokých školách).
 
Čl. 16
Zahájení řízení, rozhodnutí děkana

 

  1. Řízení o přerušení studia zahajované z vlastního podnětu děkana (čl. 5 odst. 2 a 3), řízení ve věci vyloučení ze studia podle § 67 zákona o vysokých školách a řízení ve věci předepsání rozdílových zkoušek podle § 68 odst. 3 písm. d) zákona o vysokých školách je zahájeno dnem, kdy bylo studentu doručeno oznámení o zahájení příslušného řízení.
  2. Řízení o nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu (čl. 12 odst. 1 písm. b)) podle § 68 odst. 3 písm. f) zákona o vysokých školách je zahájeno až dnem vydání rozhodnutí.
  3. Řízení ve věcech, které nejsou uvedeny v odstavci 1 a 2, se zahajuje dnem, kdy student písemně podal příslušnou žádost na Studijní oddělení fakulty. Tato žádost musí obsahovat údaje, které jsou potřebné pro vydání rozhodnutí.
  4. V případě potřeby vyzve děkan studenta, aby žádost doplnil nebo podal potřebná vysvětlení. K těmto úkonům stanoví přiměřenou lhůtu.
  5. Rozhodnutí vydá děkan ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení; do této lhůty se nezapočítává doba, kdy běžela lhůta podle odstavce 4. Rozhodnutí podle § 68 odst. 3 zákona o vysokých školách musí být vyhotoveno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání.
  6. Nejde-li o rozhodnutí podle druhé věty odstavce 5, obdrží student informaci o vyřízení žádosti v úředních hodinách na Studijním oddělení; sdělení této informace se vyznačí do dokumentace vedené o studentovi fakultou.
     

Část VI.
PŘEZKUMNÉ ŘÍZENÍ A OPATŘENÍ DĚKANA
 
Čl. 17
Přezkumné řízení

  1. Student sám, nebo prostřednictvím svého zástupce, kterému udělil písemnou plnou moc, může ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí děkana podle čl. 16 odst. 5 druhé věty požádat o přezkoumání rozhodnutí; žádost o přezkoumání (dále jen „žádost“) se podává děkanovi. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rozhodnutí děkana studentu doručeno.
  2. Rektor může prominout zmeškání lhůty k podání žádosti, k němuž došlo ze závažných důvodů, pokud jej o to student prostřednictvím děkana písemně požádá nejpozději do 15 dnů ode dne uplynutí původní lhůty, v jejímž rámci měla být žádost podána.
  3. Děkan může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit.
  4. Nerozhodne-li děkan podle odstavce 3, předá žádost spolu se spisovým materiálem včetně všech potřebných podkladů neodkladně rektorovi.
  5. Rektor žádost zamítne, jestliže byla podána opožděně nebo byla podána neoprávněnou osobou. Rektor jinak změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem o vysokých školách, vnitřním předpisem univerzity nebo fakulty, jinak žádost zamítne a původní rozhodnutí děkana potvrdí.
  6. Rozhodnutí rektora musí být vyhotoveno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o tom, že je konečné.
  7. Zruší-li rektor rozhodnutí děkana, může podle okolností vrátit věc děkanovi k novému projednání. Právním názorem rektora je děkan vázán; toto platí i o opatřeních podle čl. 18.
     

Čl. 18
Opatření děkana
Děkan v návaznosti na rozhodnutí rektora přijme taková opatření, aby byla odstraněna nebo alespoň zmírněna újma, která studentovi vznikla vadným rozhodnutím.
 
Část VII.
DOPLŇUJÍCÍ, SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
 
Čl. 19
Doplňující ustanovení

  1. Ustanovení části V. a VI. tohoto řádu se nevztahují na rozhodování podle § 68 odst. 3 písm. a), e) a g) zákona o vysokých školách.
  2. Rozhodnutí děkana podle čl. 15 odst. 5 druhé věty a rektora podle čl. 16 odst. 6 a oznámení podle čl. 15 odst. 1 se doručují do vlastních rukou podle čl. 35 statutu univerzity, u rozhodnutí děkana podle § 68 odst. 3 písm. f) a h) je však náhradní doručení (čl. 35 odst. 4 statutu univerzity) vyloučeno.
  3. Rozhodnutí děkana a rektora podle části V. a VI. se vyznačují do dokumentace, vedené o studentovi fakultou.
  4. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem poté, kdy marně uplyne lhůta pro podání žádosti o přezkoumání nebo dnem poté, kdy se student písemně vzdal práva podat tuto žádost, anebo dnem poté, kdy bylo doručeno rozhodnutí rektora.
     

Čl. 20
Společná a závěrečná ustanovení

  1. Ve věcech, kde je to nezbytné a na nezbytnou dobu, stanoví přechodná ustanovení k tomuto studijnímu a zkušebnímu řádu statut fakulty, studijní a zkušební řád a statut university.
  2. Nevyplývá-li z čl. 26 statutu univerzity něco jiného, vztahuje se tento řád také na studenty, kteří jsou cizinci.
  3. Změna Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy, podle níž je vypracován předkládaný návrh změny Studijního a zkušebního řádu UK 2. LF, byla schválena AS UK dne 25. února 2005.
  4. Tento řád nabývá platnosti dnem registrace ministerstvem.
  5. Tento řád nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku .............
Poslední aktualizace: 6. 2. 2019 / Ilona Kyselová