Doktorát? Na začátku úplně nevíte, do čeho jdete

Cenu Vlasty Adamové v roce 2019 (za rok 2018) získala Mgr. Kateřina Rejlová, Ph.D. (Klinika dětské hematologie a onkologie). Rozhovor.


Oč jde v článku Low HOX gene expression in PML-RARα-positive leukemia results from suppressed histone demethylation, jehož jste první autorkou a který byl oceněn?

V tomto článku jsme se zaměřili na specifický subtyp akutní myeloidní leukémie (AML) s PML-RARa fúzním genem. U leukemických buněk těchto pacientů právě PML-RARa fúzní protein způsobuje diferenciační blok, což je jeden z jejich typických znaků. Přítomnost PML-RARa fúzního genu je asociována také s celkově nejnižší expresí HOX genů u těchto pacientů ve srovnání s ostatními AML pacienty. HOX geny jsou klíčové pro fyziologický vývoj krevních buněk neboli hematopoézu a právě u leukémií je jejich exprese často deregulována. Proto jsme se v tomto článku zaměřili na studium regulace exprese HOX genů u PML-RARa+ buněk, která nebyla dosud zcela objasněna. Ke studiu regulace exprese HOX genů přes PML-RARa fúzní gen použili ATRA (all-trans retinoic acid), která je součástí léčebného protokolu u PML-RARa+ pacientů. ATRA způsobuje degradaci PML-RARa fúzního proteinu a tím také uvolnění diferenciačního bloku těchto leukemických buněk. Tento efekt ATRA se také projevil zvýšením exprese HOX genů u PML-RARa+ buněk, ale také zvýšením exprese histondemethylázy JMJD3, regulující expresi cílových genů na epigenetické úrovni. Z tohoto důvodu jsme PML-RARa+ buňky inkubovali se specifickým inhibitorem JMJD3, což naopak vedlo ke zvýšení exprese HOX genů. Z těchto dat a řady analýz epigenetických metod jako je chromatinovaná imunoprecipitace, ChIP-seq a bisulfitové sekvenovaní jsme stanovili, že u PML-RARa+ buněk je exprese HOX genů regulována PML-RARa fúzním proteinem přes JMJD3 demethylázu histonů. Z klinického hlediska byl pravděpodobně nejzajímavější efekt kombinace ATRA a JMJD3 specifického inhibitoru na viabilitu buněk. Kombinace těchto dvou látek způsobila synergický apoptotický efekt u PML-RARa+ buněk senzitivních k léčbě ATRA. Tento apoptotický efekt byl však detekován také u buněk rezistentních k ATRA. Tato kombinace léčiv by mohla potenciálně pomoci při léčbě PML-RARa+ pacientů rezistentních k léčbě na bázi ATRA.

Měnila se nějak vaše představa o vaší životní a profesní dráze ve chvíli, kdy jste se hlásila na doktorské studium, kdy jste plnila povinnosti, a nyní, kdy máte za sebou obhajobu a státnice?

Určitě se představa postupem času měnila. Když na doktorské studium nastupujete, tak vlastně úplně nevíte, do čeho jdete. Můj původní plán byl určitě po dokončení doktorátu pokračovat v akademické dráze, kam jen to půjde. V průběhu let, kdy se výzkum často nedaří podle plánu a teprve poznáváte, jaká je vlastně vaše konkurence v rámci celého světa, člověk občas přemýšlí, jak by mohl hotové doktorské studium využít i mimo běžnou akademickou dráhu. Po státnicích jsem se začala částečně věnovat, mimo výzkum, také diagnostické části, která pro mě byla příjemnou změnou.

Plánujete ve vědě po ukončení studia dále pokračovat?

Nyní se kromě diagnostiky v laboratoři průtokové cytometrie věnuji částečně také výzkumným projektům, ale už ne jako hlavní řešitel daného projektu, ale spíše jako spoluřešitel nebo pomocník při komplikovaných experimentech nebo zavádění nových metod. Jak to bude do budoucna, to se ještě uvidí.

V čem podle vás tkví hlavní přínos postgraduálního studia?

Kromě jasného zvýšení akademické pozice všeobecně postgraduální studium určitě člověka naučí samostatně uvažovat a řešit komplikovanější problémy, než na které byl dosud zvyklý. Člověk se také naučí obhájit svůj vlastní názor a rozhodnutí. Možná právě proto, že postgraduálnímu projektu dává více než běžné práci a téma má dostatečně prostudované a hodně mu na projektu záleží. Částečně se člověk během prezentování projektu zbaví trémy z vystupování před lidmi a zlepší se ve svém projevu. Chtě nechtě celý ten proces posune člověka nejen v akademické sféře, ale výrazně také v té osobní.

Co by si podle vás měli studenti, kteří zvažují doktorské studium promyslet předtím, než se zapíší?

Určitě by si měli nejdřív rozmyslet, jestli je věda to, co opravdu chtějí dělat a co je opravdu zajímá. Rozhodně není dobré jít na postgraduál jen proto, aby to člověk zkusil nebo protože zatím nenašel dostatečně naplňující zaměstnání. Postgraduál je mnohem víc než zaměstnání s osmihodinovou pracovní dobou. Člověk si práci nosí domů, pracuje přesčas a nezřídka kvůli experimentům zůstává v laboratoři do noci. Je třeba svému projektu ledacos obětovat, a proto je třeba mít nějakou vlastní vnitřní motivaci, aby to člověk dotáhl až do úspěšného konce. Neméně důležité je určitě také vybrat si správného školitele, který má dostatek času na svého studenta, protože minimálně na počátku je supervize nad projektem doktoranda klíčová.

Čemu se věnujete, když zrovna nejste v laboratoři?

Nevýhodou práce v laboratoři, zejména v té diagnostické, je nesporně to, že jste uzavření v klimatizované místnosti pevně od osmi do půl páté. A to je v dnešních dnech prakticky jediná doba, kdy je venku světlo. Každou volnou chvíli se to tedy snažím kompenzovat pobytem a pohybem venku, ideálně v přírodě. Jezdím na koni a celkově péče o zvířata je mým velkým koníčkem. Nyní si plánuji konečně pořídit vlastního pejska, což mi právě doktorské studium z časových důvodů neumožňovalo.

Vydáno: 27. 11. 2019 / Poslední aktualizace: 27. 11. 2019 / Odpovědná osoba: Mgr. Petr Andreas, Ph.D.