Doc. MUDr. Pavel Kršek, Ph.D.

Docent Kršek je vedoucím lékařem Jednotky intenzivního monitorování pacientů s epilepsií (JIME) Kliniky dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol. V listopadu loňského roku před VR UK 2. LF úspěšně obhájil svou habilitační práci s názvem „Diagnostika a chirurgická léčba farmakorezistentní epilepsie na pokladě fokální kortikální dysplázie“ a koncem ledna vyslovila souhlas s jeho habilitací i VR univerzity.
 
 
Dobrý den! Nejprve bych se vás ráda zeptala, odkud pocházíte a které školy jste vystudoval...
Pocházím z jižních Čech – z města Nová Včelnice na Jindřichohradecku. Vystudoval jsem gymnázium v Jindřichově Hradci, 1. lékařskou fakultu UK v Praze a poté jsem absolvoval tříleté doktorské studium pod 2. lékařskou fakultou.
 

Absolvoval jste nějaké studijní či pracovní pobyty v zahraničí?
Měl jsem příležitost poznat tři špičková zahraniční centra zabývají se epileptologií a chirurgickou léčbou epilepsie. Dva kratší (dvouměsíční) pobyty jsem absolvoval v holandském Heemstede a v bavorském Vogtareuthu. Je možná zajímavé, že obě tato centra byla vybudována na venkově – sídlí v malých vesničkách. Jedná se ale o perfektně vybavená neurocentra. V loňském roce jsem pak absolvoval půlroční vědeckou stáž v Miami Children´s Hospital na Floridě, kde jsem se zabýval výzkumem v klinické epileptologii.
 
Co vás přivedlo k oboru neurologie, resp. konkrétně k problematice epilepsií?
O tento obor jsem se zajímal již od začátku studia medicíny. Byla to paní docentka Dana Marešová z Fyziologického ústavu 1. LF, která mě doslova strhla pro tuto problematiku. Od druhého ročníku medicíny jsem začal docházet nejprve za ní a potom i za jejím bývalým manželem panem profesorem Pavlem Marešem, tehdejším přednostou Patofyziologického ústavu 3. lékařské fakulty. Ten mě zapojil do svého týmu zabývajícího se experimentální epileptologií a současně mi nabídl, abych již jako medik pomáhal s výukou patofyziologie. Podstatné je, že byl zároveň vedoucím Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV, kam jsem po skončení medicíny na tři roky nastoupil k doktorskému studiu v neurovědách. Musím ale říct, že jsem od počátku toužil spíše po klinické praxi. Jsem proto vděčný panu docentu Vladimírovi Komárkovi, který mi v roce 1999 nabídl místo na Klinice dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol.
 

Název vaší úspěšně obhájené habilitační práce zní „Diagnostika a chirurgická léčba farmakorezistentní epilepsie na pokladě fokální kortikální dysplázie“. Mohl byste, prosím, téma a výsledky této práce stručně shrnout?
Kortikální dysplázie je pravděpodobně nejvýznamnější příčina nezvladatelné ložiskové epilepsie u dětí. Její význam spočívá v tom, že u řady pacientů jde o příčinu léčitelnou, protože mohou být kandidáty chirurgické léčby epilepsie. Jde přitom o poměrně novou problematiku, neboť tato jednotka byla poprvé popsána v 70. letech minulého století a možnosti její chirurgické léčby jsou systematicky studovány až od 90. let. Pacienti s kortikální dysplázií jsou bohužel velmi komplikovaní kandidáti epileptochirurgických operací a zdaleka ne všechny výkony jsou u nich úspěšné. My jsme ve spolupráci s kolegy ze zahraničních institutů podnikli práci, jejímž cílem bylo definovat klinický obraz jednotlivých histologicky určených podskupin pacientů s kortikálními dyspláziemi. Dále jsme studovali faktory, které ovlivňují výsledky jejich operací. Dospěli jsme k tomu, že předoperační rozčlenění pacientů může významně ovlivnit rozvahu pokud jde o chirurgickou léčbu. Na této práci si nejvíce cením právě toho, že naše výsledky mohou ovlivnit konkrétní léčebný postup u celé řady pacientů na světě.
 

Na čem pracujete v současnosti či co plánujete v nejbližší době?
Pokud jde o vědeckou práci, tak se nejvíce věnuji grantovému projektu, ve kterém se zaměřujeme na kandidáty epileptochirurgie, kteří mají normální nález na magnetické rezonanci. Tihle pacienti jsou totiž asi ti vůbec nejkomplikovanější. Dále se snažím publikovat výsledky své stáže v Miami. Tento týden mi přinesl opravdu radostnou zprávu, neboť jeden můj článek byl přijat do časopisu Annals of Neurology, což je momentálně asi nejprestižnější neurologický časopis s impact faktorem nad 8. Plánuji dokončit ještě dva až tři navazující články a doufám, že by mohly v tomto úspěšném trendu pokračovat...
 
Nyní bych se zeptala na něco z vašeho mimopracovního života. Prozradíte nám něco o své rodině či jak nejraději trávíte svůj volný čas?
Letos jsem již deset let šťastně ženatý a s manželkou Monikou máme tři děti. Na prvním místě spotřebuje můj volný čas rodina, protože nejstarší dceři bude šest let a letos půjde do školy, synovi jsou čtyři a nejmladší dceři je rok a půl. Je to období, kdy je nutné se dětem věnovat opravdu hodně. Druhá část mého života je moje práce... Víc toho momentálně opravdu nestíhám .
 
Děkuji vám za příjemný rozhovor!
-kr-

Vytvořeno: 12. 3. 2008 / Upraveno: 18. 12. 2018 / Odpovědná osoba: Administrátor 2. LF UK