Odkud pochází člověk? Co přináší moderní věda do antropologie?
Prozkoumejme společně s Mgr. Viktorem Černým, Dr., pracovníkem Archeologického ústavu AV ČR, minulost našich předků, jejich putování z „černého kontinentu“ na sever, do Evropy.
Mgr. Viktor Černý, Dr., vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, doktorát získal na Univerzitě v Bordeaux. Zabývá se evoluční genetikou člověka, zejména migracemi, a molekulárně genetickými podobnostmi mezi populacemi Afriky a jižní Arabie. Je jedním ze zakladatalů laboratoře archeogenetiky AV ČR a autorem knihy Lidé od Čadského jezera.
Pane doktore, o čem budete přednášet na Vědecké konferenci UK 2. LF? Přibližte to studentům...
Rád bych řekl pár slov o archeogenetice, která vznikla zhruba před 10 lety jako nová disciplína, jejíž výsledky lze konfrontovat s tématy jako jsou paleoklimatologie, archeologie, ale třeba i lingvistika. Myslím, že mezioborová témata jsou pro antropologii velmi přínosná, byť nejsou v současné době českým grantovým systémem příliš podporovaná. Rád bych také pohovořil o širších tématech jako je Out of Africa a osídlení Evropy.
Od kdy jste věděl, co chcete ve svém životě dělat?
Nevím to asi dodnes, témata jsem často střídal. Na vysokou školu jsem nastoupil se zájmem o paleoantropologii a po dvou letech se začal v diplomové práci zabývat populacemi křesťanské Núbie. Jako téma disertace jsem si pak vybral středoevropský eneolit a po jejím ukončení se zabýval tafonomií. Vždy jsem tíhnul k etnografii a zajímala mne i lingvistika. V poslední době, a je tomu už asi 10 let, se pak věnuji aplikacím molekulární genetiky v oblasti archeologie. A ještě mě to docela baví...
Co vám přinesl pobyt na Univerzitě v Bordeaux?
Především jsem poznal život ve Francii. Z profesního hlediska jsem se pak naučil některé metody a přístupy, které jsem se snažil uplatnit při své práci v Archeologickém ústavu. A v neposlední řadě jsem se poznal s jedním etnologem, s nímž jsme strávili nějaký čas v jedné malé vesnici v severním Kamerunu. Tam jsem poznal, co je to etnografie v praxi.
Proč se zabýváte právě tématy jako jsou migrace a molekulárně genetické podobnosti mezi populacemi Afriky a jižní Arábie?
Afrika je místem, kde člověk vznikl a odkud se šířil po světě. A myslím, že každý antropolog, který se zabývá minulostí člověka, má k tomuto kontinentu nějak nakročeno. Já měl jen štěstí v tom, že jsem se díky pobytu ve Francii seznámil s řadou afrikanistů a také se mi podařilo získat materiál pro výzkum. Pak už byl jen krůček k tomu, abych se společně se svými studenty a zahraničními kolegy začal zabývat tím, kdy a kudy člověk Eurasii kolonizoval, a potažmo s tím i celou řadou dílčích témat, jako je úloha Čadského jezera pro migrace v africkém sahelu nebo počátky osídlení ostrova Sokotra.
Co obnáší váš výzkum?
Jedná se především o získání výzkumného materiálu ze subsaharské Afriky a jižní Arábie a následně jeho laboratorní zpracování. To se děje výhradně v naší archeogenetické laboratoři Archeologického ústavu AVČR v Praze. Vyhodnocení získaných dat je pak dále prováděno ve spolupráci ze zahraničními kolegy, kteří mají o taková data zájem. Připomínám, že v současných archeogenetických studiích se obvykle zpracovává veliké množství dat mnoha různými metodami a na výsledné studii se podílí často i několik badatelských týmů.
Cestujete hodně?
Myslím, že ne více než ostatní kolegové. Na terénní výzkum připadnou ročně tak 3–4 týdny, a pak jsou tu návštěvy zahraničních kolegů, což jsou zhruba 2–3 týdny. Musím se přiznat, že na konferencích moc nevystupuji, naše výsledky se totiž snažíme uplatnit spíše v publikacích, jejichž ohlas je vyšší a současně i nějakým způsobem měřitelný.
Jaké nároky máte na své studenty?
Na studenty mám neobyčejné štěstí, jsou vesměs velmi inteligentní a zvídaví a o tyto studie projevují vlastní zájem, takže mě leckdy svými vědomostmi i sami překvapí. Navedu je na dané téma a oni se již většinou sami záhy zorientují. Mají k tomu samozřejmě veliké množství literatury a u nás v laboratoři myslím i docela slušné podmínky.
Velice děkuji za rozhovor!
AS
