Urinary transforming growth factor-β1 in children with obstructive uropathy.

Zieg J, Blahova K, Seeman T, Bronsky J, Dvorakova H, Pechova M, Janda J, Matousovic K. Nephrology (Carlton). 2011 Aug;16(6):595–8. IF: 1.172

Na Pediatrické klinice vznikla studie, jejímž cílem bylo porovnání hladin TGF-β1 v moči u dětí s obstrukční (OU) a neobstrukční uropatií (NOU). Výsledky práce ukázaly, že děti s OU měly významně vyšší hladinu TGF-β1 než skupina dětí s NOU a kontrolní skupina zdravých dětí. U pacientů s OU byla také nalezena pozitivní korelace mezi mírou proteinurie a množstvím β1-mikroglobulinu v moči s hladinou TGF-β1 v moči. Stanovení močového TGF-β1 by mohlo být velice užitečné pro rozlišení OU a NOU u dětí.
 
Hlavního autora článku, MUDr. Jakuba Ziega, jsme se zeptali jak je v diferenciální diagnostice OU a NOU úspěšné ultrazvukové vyšetření a jaké další metody lze ještě použít:
Ultrazvukové vyšetření je dostupné a minimálně zatěžuje dětského pacienta. Podává nám informaci o velikosti ledviny, pánvičky, kalichů a šířce renálního parenchymu. Sonografie umožňuje rozdělení hydronefrozy do pěti stupňů podle závažnosti. V některých případech může ultrazvuk přímo objasnit příčinu OU – např. litiázu, tumor.
Důležité vyšetření, které využíváme v diagnostice OU, je dynamická scintigrafie ledvin, která nás informuje o relativní stranové funkci ledviny a o odtokových parametrech. Pro OU je typická tzv. obstrukční křivka.
Dříve používána vylučovací urografie je již v současnosti nahrazována modernějšími zobrazovacími metodami – počítačovou tomografií (CT) a magnetickou rezonancí (MR). CT se využívá především k detekci litiázy, traumatu a tumorů ledvin jako možných příčin OU. Mezi moderní vyšetřovací metody patří MR urografie. Tímto vyšetřením lze s velkou přesností ozřejmit morfologii vývodných močových cest a objasnit příčinu a míru obstrukce. Navíc nám poskytuje informace o relativní funkci ledvin i odtokových parametrech bez vystavení dětí ionizujícímu záření.
 
-mk-

Vytvořeno: 10. 2. 2012 / Upraveno: 4. 1. 2019 / prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.