Tapia G, Cinek O, Rasmussen T, Witsø E, Grinde B, Stene LC, Rønningen KS. Diabetes Care. 2011 Jan;34(1):151–5. IF: 6.718
Jaká je asociace mezi enterovirovou infekcí GIT (konkrétně přítomností virové RNA ve stolici) a rozvojem DM1, je otázkou, k jejímuž zodpovězení přispívá tento článek v prestižním časopise Diabetes Care (IF: 6.718) vzniknuvší na základě norsko-české spolupráce (docenta před jmenováním) MUDr. Ondřeje Cinka, Ph.D., z Pediatrické kliniky. Vlastní práci v laboratoři provedl v tehdejší době jeho doktorand German Tapia, nyní post-doc na univerzitě v Oslo.
V norské studii „MIDIA“ jsou sledovány děti s nejrizikovějším HLA genotypem pro diabetes mellitus 1. typu. Od 911 z nich byly vyšetřovány vzorky krve na přítomnost markerů prediabetické autoimunity. Opakovaně pozitivní autoprotilátkové markery byly detekovány u 27 dětí. Přítomnost enteroviru v měsíčně odebíraných vzorcích stolice byla srovnána s kontrolní skupinou 54 dětí s tímtéž genotypem a co nejbližším místem a datem narození. V obou skupinách byl enterovirus ve stolici přibližně stejně často (ve 12,7 % u případů a 13,6 % u kontrol). Pozitivita enteroviru ve stolici nebyla tedy prokázána jako prediktor prediabetické autoimunity.
V mnohých odborných článcích se lze dočíst, že enteroviry mohou iniciovat či podpořit rozvoj DM1. Mohl byste současné poznatky k tomuto tématu shrnout? Poprosili jsme dr. Cinka:
Je jasné, že enterovirus je častěji přítomen při manifestaci diabetu, než by odpovídalo náhodě. Také serologické známky proběhlé infekce jsou zcela zřejmě častější u dětí, u kterých se teprve rozvíjí prediabetická autoimunita. Existuje dále několik studií, které prokázaly častější detekci RNA enteroviru v séru před rozvojem této autoimunity.
Takže celkově vzato, enteroviry zcela jistě něco v rozvoji prediabetické autoimunity dělají, jen není jasné, který z nich to je. Celkem existuje přes sto různých typů enteroviru a neví se, jaké jeho vlastnosti jej předurčují k tomu, že se stane diabetogenním. Zdá se, že je to zejména schopnost porazit imunitu a projít dále, způsobit virémii (proto detekce RNA v séru je asociovaná s prediabetem) a poškozením beta buněk iniciovat nebo akcelerovat autoimunitu.
Problém je, že ze séra typizovat enteorovirus zpravidla vůbec nelze, protože je ho málo a je tam krátce. Stolice je v daném kontextu mnohem lepší, ve střevě se enterovirus replikuje, čili je ho tam hodně a je tam dlouho. Naším prvním krokem bylo tedy srovnat výskyt ve střevě (z toho je tato publikace), nyní pokračujeme dále.
-az-
