Svehlík M, Zwick EB, Steinwender G, Kraus T, Linhart WE. Arch Phys Med Rehabil. 2010 Dec;91(12):1897–903. IF: 2.184
V Archives of physical medicine and rehabilitation je k přečtění studie, jejímž hlavním autorem je MUDr. Martin Švehlík z Ortopedické kliniky. Práce vznikla ve spolupráci s Lékařskou univerzitou v Grazu. Srovnávala časově-vzdálenostní, kinematické a kinetické parametry, rozdíly délky svalově-šlachové jednotky a rychlosti jejích změn u dynamické a fixní ekvinózní deformity u dětí s mozkovou obrnou. Další cílem byl popis funkce musculus gastrocnemius a soleus v přítomnosti dynamické nebo fixní kontraktury m. triceps surae. Výsledky celé práce ukazují, že hlavním rozlišovacím znakem mezi fixní a dynamickou ekvinózní deformitou u dětí s mozkovou obrnou je nejvyšší dosažená rychlost prodlužování musculus triceps surae během chůze.
MUDr. Martina Švehlíka jsme se zeptali, jestli (a případně jaké) existují další způsoby odlišení FEQ od dynamické ekvinózní deformity.
Rozlišení dynamické a fixní kontraktury u pacientů s dětskou mozkovou obrnou je základním rozhodovacím procesem v plánování léčby. Zatímco dynamická deformita bude spíše léčena konzervativně, fixní deformita je indikací k operační léčbě. Klinické vyšetření dítěte s DMO je obtížné a díky spasticitě může být zavádějící. „Zlatým standardem“ je vyšetření v celkové anestezii, ale to samozřejmě není možné provést, pokud k ní nemáme ještě nějakou další indikaci. Máme zkušenost také s použitím umělých neuronových sítí, které tento problém poměrně dobře řeší. Nicméně, žádné z technických řešení se kvůli své složitosti neprosadilo v klinické praxi, a zůstávají tak stále spíše na poli výzkumném. V současné době se klinická praxe plně spoléhá na vyšetření a zkušenost odborníka. Námi navrhovaný parametr by teoreticky mohl být měřen s pomocí elektronického goniometru a speciálního software přímo v ambulanci, a být tak lékaři pomocníkem při jeho rozhodování. Bohužel, i tato klinická aplikace je zatím hudbou budoucnosti.
-mk-
