Důsledky odložené aspirace kostní dřeně na konci indukční terapie na rizikovou stratifikaci a léčebné výsledky u dětí s akutní lymfoblastickou leukémií

Implications of delayed bone marrow aspirations at the end of treatment induction for risk stratification and outcome in children with acute lymphoblastic leukaemia.

Zuna J, Moericke A, Arens M, Koehler R, Panzer-Grümayer R, Bartram CR, Fischer S, Fronkova E, Zaliova M, Schrauder A, Stanulla M, Zimmermann M, Trka J, Stary J, Attarbaschi A, Mann G, Schrappe M, Cario G. British Journal of Haematology. 2016 Jun;173(5):742-8. doi: 10.1111/bjh.13989. Epub 2016 Feb 23. IF: 5.67

doc. MUDr. Jan Zuna, Ph.D.

Publikaci představuje první autor doc. MUDr. Jan Zuna, Ph.D., z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol.

Stanovení hladiny minimální reziduální nemoci v odběru kostní dřeně na konci indukční terapie (tedy asi měsíc po začátku léčby) patří u dětských ALL mezi klíčové ukazatele časné odpovědi a má zásadní prognostický význam. Po měsíci intenzivní chemoterapie cílené na hematopoetické buňky však může být aspirát kostní dřeně buněčně „chudý“ a z morfologického pohledu nedostatečně reprezentativní, nesplňující předepsaná kritéria pro hodnocení a pro potvrzení remise onemocnění. V takových případech se někdy aspirace kostní dřeně opakuje s odstupem několika dní a další léčba se na tu dobu zpravidla odloží. My jsme v naší studii zkoumali vliv tohoto odkladu aspirace a terapie na hladiny reziduální nemoci (a tím na stratifikaci pacientů v rámci léčebného protokolu) a na prognózu pacientů. Vyšetřili jsme téměř 300 pacientů z Německa, Rakouska a České republiky v čase původní (morfologicky nereprezentativní) aspirace a při opakovaném, odloženém odběru. Porovnali jsme hladiny reziduální nemoci a zjistili, že asi u čtvrtiny dětí byl rozdíl v hladinách takový, že by znamenal zařazení do různých větví léčebného protokolu. Nejčastěji jsme pozorovali snížení hladin reziduální nemoci – toto snížení bylo tím častější, čím delší odklad mezi oběma aspiracemi byl. Důležité ovšem je, že pacienti, kteří měli při původním odběru (navzdory jeho morfologické nereprezentativnosti) měřitelné hladiny reziduální nemoci a v opakovaném odběru již byli negativní, měli významně horší prognózu než ti, kteří byli negativní už v původním vzorku. Z toho vyplývá naše jednoznačné doporučení, že klinicky a prognosticky relevantní je především původní odběr provedený přesně podle časového schématu protokolu a že nižší reprezentativnost z pohledu morfologie by neměla být příčinou odkladu ani opakování aspirace kostní dřeně, protože odložení stratifikace, a zejména odložení další chemoterapie zhoršují prognózu pacientů.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26913693

Vydáno: 14. 9. 2017 / Odpovědná osoba: Mgr. Ing. Tereza Kůstková