Švehlík M, Slabý K, Trč T, Radvanský J. J Appl Biomech. 2010 Nov;26(4):512–5. IF: 0.810
Studie srovnává možnosti sledování postoperačních snížení energetické náročnosti chůze u dětí s mozkovou obrnou. Měřená spotřeba kyslíku byla klasicky normalizována na kilogram tělesné hmotnosti a současně byla použita bezrozměrná normalizace. Z výsledků vyplynulo, že bezrozměrný VO2 detekuje postoperační změny s větší přesností.
Hlavního autora článku, MUDr. Martina Švehlíka, jsme požádali o stručné objasnění principů obou použitých metod:
Děti s dětskou mozkovou obrnou (DMO) potřebují na běžnou chůzi až třikrát víc energie, než je průměr u zdravé dětské populace. Protože spotřeba kyslíku je, na rozdíl od tepové frekvence, více závislá na antropometrických ukazatelích, je třeba ji vhodně normalizovat. Nejčastěji se spotřeba kyslíku uvádí vztažená na kilogram tělesné hmotnosti, přestože tento způsob normalizace neodstraní veškerý trend (částečně zůstává závislost na věku nebo povrchu těla). Přesnější by bylo vztahovat spotřebu kyslíku např. na kilogram aktivní hmoty, ale chyba měření by v tomto případě byla příliš vysoká, a proto se tento způsob příliš nepoužívá.
Nový způsob bezrozměrné normalizace výše zmíněnými nedostatky netrpí. Při tomto způsobu normalizace se využívá jak nelineární korekce na hmotnost, tak na délku kroku. Vzhledem k tomu, že tato normalizace vychází z teorie dynamické rovnováhy popisující pouze chůzi, je specifická pro chůzi a nelze ji uplatnit např. na běh. Výsledkem normalizace je bezrozměrné číslo. S tímto způsobem normalizace spotřeby kyslíku u DMO jsou však jen malé zkušenosti. V naší studii jsme nicméně tento způsob normalizace úspěšně použili u DMO a prokázali, že tato normalizace má nižší variabilitu než standardní normalizace vztažením na kilogram tělesné hmotnosti. Výhodou bezrozměrné normalizace je lepší možnost srovnání interindividuální variability, porovnání skupin pacientů nebo sledování vývoje parametrů v čase u jednoho pacienta.
-mk-
