Veselka J, Zimolová P, Špaček M, Hájek P, Malý M, Tomašov P, Martinkovičová L, Zemánek D. Ann Vasc Surg. 2011 Aug;25(6):796–804. Epub 2011 May 6. IF: 1,332
Stenting karotid (CAS) je metodou volby pro jejich revaskularizaci. Práce pod vedením pana profesora Veselky porovnává střednědobé výsledky u pacientů, s jednostranným nebo bilaterálním postižením karotid, kteří CAS podstoupili. Jedná se o jednoletou retrospektivní analýzu 273 pacientů. Významně se liší výskyt periprocedurální tranzitorní ischemické ataky (TIA) a také časných nežádoucích účinků (smrt, cévní mozkové příhody, atd.). Po jednoletém sledování byl vysoký výskyt nežádoucích příhod u pacientů s bilaterálním postižením karotid (40 % vs. 14 %). Další nezávislé prediktory střednědobých nežádoucích účinků byly dysfunkce levé komory, mužské pohlaví, renální insuficience, mozkové příznaky v posledních 6 měsících před intervencí a množství LDL-cholesterolu v krvi.
Čekají tedy pacientky s bilaterální stenózou jiné léčebné postupy? Na to jsme se ptali pana prof. MUDr. Josefa Veselky, CSc., z Kardiologické kliniky:
Tato práce je zajímavá nikoliv přímými klinickými konsekvencemi, ale zjištěním, že pacienti s bilaterálním postižení karotických tepen mají horší prognosu, než je tomu při postižení unilaterálním. V tomto smyslu připomíná tento stav koronární nemoc, při které je počet postižených věnčitých tepen (choroba jedné vs. dvou vs. tří tepen) rovněž asociován s prognosou nemocných. Při hledání správných indikací k revaskularizaci (zde implantaci stentu) především při asymptomatické stenose karotické tepny jsme s revaskularizací poměrně opatrní, tudíž při kumulaci rizikových faktorů, včetně dysfunkce levé komory srdeční, renální insuficience a bilaterálního karotického postižení, můžeme postupovat konzervativně. Pro definitivní odpověď na tuto otázku si však budeme muset počkat na další data.
