Brožková D, Mazanec R, Haberlová J, Sakmaryová I, Seeman P. Clin Genet. 2010 Apr 20. IF: 3.304
Pracovníci DNA laboratoře Kliniky dětské neurologie publikovali v prestižním časopise Clinical Genetics (IF: 3.304) svoji původní práci, v níž se zabývali genetikou syndromu Charcot-Marie-Tooth. V jedenácti rodinách s Charcot-Marie-Tooth identifikovali u pacientů různé mutace v genu MPZ (myelin protein zero). Na základě dalších vyšetření označili v osmi rodinách příslušnou mutaci v genu MPZ za kauzální, ve dvou rodinách za pravděpodobně pouhý polymorfismus, který byl prokázán i u zdravých rodinných příslušníků. Interpretaci významu poslední mutace V46M považují za diskutabilní.
Autorkou článku je MUDr. Dana Brožková, která na uvedeném pracovišti studuje v doktorském studiu pod vedením doc. MUDr. Pavla Seemana, Ph.D. Věnuje se výzkumu genetiky a patogeneze syndromu Charcot-Marie-Tooth v rodinách s nejasnou příčinou. Více se můžete dozvědět z odpovědí dr. Brožkové na několik otázek:
Jak dlouho se na klinice věnuje pozornost výzkumu Charcot-Marie-Tooth?
DNA laboratoř začala vznikat při Klinice dětské neurologie již v roce 1997. Její hlavní náplní je vyšetřování příčin dědičné neuropatie CMT u našich pacientů. Jde o jediné pracoviště v ČR, které provádí DNA vyšetření pacientů s dědičnou neuropatií, což umožnilo shromáždit velmi cenný soubor pacientů, vzorků, dat a zkušeností, které prospívají jak pacientům, tak lékařům neurologům a genetikům, a umožňuje to zkoumat nové skutečnosti. Její zakladatel, doc. MUDr. Pavel Seeman, Ph.D., díky atestaci z neurologie a genetiky může poskytnout odborné konzultace pacientům. Máme tak větší šanci cílit vyšetření již na konkrétní geny a u velké části pacientů odhalit mutaci zodpovědnou za jejich onemocnění. Důležitá je i přítomnost dalších kolegů neurologů v našem týmu, jako jsou MUDr. Radim Mazanec, Ph.D., z dospělé neurologie a MUDr. Jana Haberlová, Ph.D., kteří jsou nezastupitelní při EMG vyšetření.
V laboratoři probíhá kromě diagnostiky také řada výzkumných projektů financovaných z grantů. Cílem je objasnit nové molekulární příčiny CMT a zlepšit a zefektivnit DNA diagnostiku pacientů s dědičnou neuropatií.
CMT – o jaké onemocnění se jedná? Jak je časté?
Dědičná neuropatie CMT je nejčastější geneticky podmíněné nervosvalové onemocnění a v ČR postihuje odhadem 4000 lidí. Pojmenování Charcot-Marie-Tooth je odvozeno podle svých objevitelů, kteří ji poprvé současně popsali v roce 1886. Projevuje se progresivní distální svalovou slabostí a atrofiemi na dolních, a později většinou i na horních končetinách, chyběním reflexů a distální poruchou citlivosti. Jako první příznak se většinou objevuje zakopávání, později to mohou být i deformity nohou jako pes cavus s kladívkovými prsty. Dědičné neuropatie jsou velice klinicky a geneticky různorodé a příznaky se mohou lišit nejen mezi rodinami se stejným typem, ale i v rámci jedné rodiny. CMT není smrtelné onemocnění a nezkracuje délku života, ale významně ovlivňuje jeho kvalitu.
Co víme o jeho patogenezi?
Patogeneze onemocnění CMT je jen částečně objasněná. V současné době je známo více než 40 genů, jejichž mutace způsobují onemocnění CMT. Základní dělení CMT je na demyelinizační a axonální typ. U demyelinizačního typu je primárně postižen myelinový obal nervu (Schwannova buňka) a jsou výrazně snížené rychlosti vedení periferním nervem. Axonální typ postihuje přímo nervové vlákno a rychlosti vedení bývají sníženy až sekundárně.
Co je dlouhodobě cílem vašeho výzkumu CMT?
Objasnění příčin CMT, včetně nových genových poruch a nových zodpovědných genů, zlepšení a zefektivnění diagnostiky klinické i molekulárně genetické. V současné době je léčba pouze symptomatická, proto včasná diagnostika umožňuje vhodnou rehabilitační a ortopedickou péči. Pokud známe kauzální mutaci v dané rodině, můžeme nabídnout v případě zájmu i prenatální diagnostiku nebo nověji spíše preimplantační diagnostiku.
Co je tématem vašeho doktorského studia?
Mou hlavní náplní je hledání příčin CMT u rodin, kde i po vyšetření nejčastějších genových poruch zůstává příčina CMT nejasná. V těchto rodinách je potřeba mít u všech členů jasné klinické a EMG vyšetření, a poté se dělá vazebná analýza s využitím SNP čipové genotypizace. Vazebná analýza pomůže určit, které oblasti DNA se dědí s onemocněním, a v nich potom pátrat po mutacích v již popsaných genech, případně v nových genech ještě nepopsaných u CMT.
Jaké jsou vaše dosavadní výsledky?
Hlavním nálezem je kauzální mutace v genu EGR2 u rodiny CMT. Tento gen je již popsaný jako možná příčina CMT, ale standardně se nevyšetřuje. Vazebná analýza ukázala vazbu k více oblastem DNA, ale po vyloučení dalších již popsaných genů se objevila právě mutace v EGR2 genu, kterou mají všichni postižení v této rodině.
Věnuje se v DNA laboratoři Kliniky dětské neurologie pozornost i jinému tématu? Jakému?
Jako nový projekt jsme provedli homozygotní mapování u pacientů romského původu s časnou hluchotou. Homozygotní oblast u jedné rodiny se překrývala s oblastí pro hluchotu DFNB49 a otestováním genu v této oblasti jsme našli kauzální mutaci, která byla již dříve popsána u 6 rodin z Pákistánu. Stejnou mutaci jsme našli ještě u dalších dvou romských rodin, a můžeme ji tak pokládat za důležitou příčinu dědičné recesivní hluchoty u Romů v České republice, ale pravděpodobně i jinde.
Jaké jsou plány laboratoře do budoucna?
Námětů na další práci je rozhodně dostatek, bohužel naše plány a budoucnost zkřížil nedávný příkaz ředitele FNM na odebrání DNA diagnostiky CMT z naší kliniky. Přesto bychom uvítali zájem budoucích doktorandů, kteří by se chtěli věnovat výzkumu v oblasti dědičných neuropatií i hluchoty. Objevují se nové, ještě nedávno nemyslitelné možnosti, jako např. použití celogenomového sekvenování, díky němuž je možné si vybrat konkrétní oblasti genomu, celé je přečíst a pátrat v nich po kauzálních mutacích.
Na fotografiích členové týmu DNA laboratoře Kliniky dětské neurologie.
-az-
