Výroční zpráva o činnosti 2. LF UK za rok 1999

Výroční zpráva o činnosti
za rok 1999

Výroční zpráva o činnosti Univerzity Karlovy v Praze
2. lékařské fakulty za rok 1999

Kompletní výroční zprávy jsou k nahlédnutí v sekretariátu tajemnice fakulty.
 

 

1. Úvod 6. Výzkum a vývoj
2. Organizační struktura, vnitřní předpisy 7. Akademičtí pracovníci
3. Studijní a pedagogická činnost 8. Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání
4. Péče o studenty 9. Činnost fakulty
5. Informační technologie  

 

1. Úvod

Rok 1999 byl druhým rokem působení řady klinických i výzkumných pracovišť 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha v novém modrém pavilonu Fakultní nemocnice v Motole. Po necelých dvou letech je již jednoznačně zřejmé a plně se tak potvrdil předpoklad uvedený v minulé výroční zprávě, že díky modernímu laboratornímu a diagnostickému komplementu, nebývalým prostorovým možnostem a prostředí, které je přátelské vůči pacientům, studentům i personálu, se univerzitní kliniky 1. a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha významně přiblížily evropskému standardu medicíny počátku třetího tisíciletí. Je to významná změna k lepšímu, v řadě ohledů ovlivňujících řadu oblastí českého zdravotnictví a má svůj nezanedbatelný význam v kontextu celé Univerzity Karlovy.
 
Podle názorů zahraničních odborníků, kteří naši fakultu v roce 1999 navštívili, předčí tato pracoviště, která se nacházejí v modrém pavilonu, díky moderním technologiím a provázanosti dětské a dospělé části nemocnice, v řadě ohledů i podmínky v některých uznávaných evropských nemocnicích.
 
Názorným dokladem možností, které klinickým pracovištím pro dospělé nový modrý pavilon nabízí, je spolupráce, která naplňuje jednotlivé části výzkumných záměrů 2. lékařské fakulty. Poprvé se na takto široce koncipovaných projektech významněji podílejí i klinická a výzkumná pracoviště tzv. „dospělé“ části. Ta se díky komplexnosti moderního vybavení modrého pavilonu, v neposlední řadě pak díky širokým možnostem kliniky zobrazovacích metod i dostupnosti moderních diagnostických a léčebných metod konečně stávají partnery uznávaných dětských klinik, ústavů a laboratorních pracovišť, rozvíjejících tradice motolské pediatrické školy.
 
Pregraduální i doktorská výuka a vědecká i publikační činnost, což se týká zejména klinik pro dospělé a ústavů 2. lékařské fakulty, které navazují na činnost pracovišť v modrém pavilonu, nebo jsou v něm umístěny, byly velmi příznivě ovlivněny širokou škálou možností a podnětů, které modrý pavilón přináší.
 
Jde o zcela nové prostředí přínosné pro výuku klinických oborů i pro rozvoj řady základních oborů klinické medicíny. Namátkou lze jmenovat anesteziologii a resuscitaci, diabetologii, lékařskou genetiku, gynekologii, kardiologii, neurovědní obory, oftalmologii, onkologii, ortopedii, rehabilitaci nebo zobrazovací metody, kterým každodenní praxe v modrém pavilonu nabízí nebývalé možnosti. Stimulující prostředí vede k mezioborové spolupráci.
 
Kvalitativní obrat ve vybavení klinik a pracovišť pečujících o dospělé pacienty je důležitý i pro kliniky a pracoviště dětské části, protože jim také přináší nové náměty a představuje svým způsobem výzvu pro rozvíjení nových druhů spolupráce.
 
O možnostech, které pro naši fakultu a univerzitní pražskou lékařskou školu tato změna přináší, svědčí nepochybně jednoznačně příznivé hodnocení zahraničních odborníků, kteří naši fakultu a Fakultní nemocnici v Motole v posledním roce navštívili. Opakovaně oceňovali vybavení, řadu moderních koncepčních a integrujících prvků, v neposlední řadě pak i klinický a výzkumný potenciál, který modrý pavilon představuje. Takovéto příznivé hodnocení potvrzují i rychle se rozvíjející kontakty pracovišť z dospělé části s partnerskými evropskými i zámořskými pracovišti.
 

2. Organizační struktura, vnitřní předpisy

2. 1. Vedení fakulty

Děkan fakulty:
 
doc. MUDr. Martin Bojar, CSc.
 
Proděkani fakulty:
 
doc. MUDr. Veronika Benešová, CSc.
proděkanka pro zahraniční studenty
 
doc. MUDr. Tomáš Blažek, CSc.
proděkan pro informační systém a přístrojové vybavení fakulty
 
prof. MUDr. Petr Goetz, CSc.
proděkan pro záležitosti pracovníků fakulty
 
prof. MUDr. Roman Kodet, CSc.
proděkan pro vědu, výzkum a zahraniční styky
 
doc. MUDr. Vladimír Komárek
proděkan pro výuku a studijní záležitosti
 
Tajemník fakulty:
 
V období od 1. ledna do 30. listopadu 1999 byl tajemníkem Ing. Jan Kucza a od 1. prosince 1999 Ing. Eva Kuželová
 

2. 2. Vědecká rada 2. lékařské fakulty

Předseda: doc. MUDr. Martin Bojar, Csc.
 
Členové:
 
doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc.
doc. MUDr. Vladimír Beneš, CSc.
doc. MUDr. Veronika Benešová, Csc.
prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.
doc. MUDr. Tomáš Blažek, CSc.
prof. MUDr. Blanka Brůnová, DrSc.
prof. MUDr. Ivan Bouška, CSc.
prof. MUDr. Jan Bubeník, DrSc.
doc. MUDr. Karel Citterbart, CSc.
doc. MUDr. Karel Cvachovec, CSc.
prof. Jiří Dvořák, M.D. (Švýcarsko)
prof. MUDr. Miroslav Engliš, DrSc.
MUDr. Jiří Forejt, DrSc.
prof. MUDr. Petr Goetz, CSc.
prof. MUDr. Boris Habanec, DrSc.
doc. MUDr. Jana Hercogová, CSc.
doc. MUDr. Jiří Hoch, CSc.
prof. MUDr. Otto Hrodek, DrSc.
doc. MUDr. Jan Janda, CSc.
prof. MUDr. Jan Evangelista Jirásek, DrSc.
doc. MUDr. Zdeněk Kabelka
doc. MUDr. Ivan Kawaciuk, CSc.
prof. MUDr. Roman Kodet, CSc.
prof. MUDr. František Kölbel, DrSc.
doc. MUDr. Vladimír Komárek
prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
prof. MUDr. Miroslav Kučera, DrSc.
prof. Karel Maršál, M.D. (Švédsko)
prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc.
prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc.
prof. MUDr. Jan Němec, DrSc.
prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc.
doc. MUDr. Terezie Pelikánová, CSc.
doc. MUDr. Jan Pirk, DrSc.
Ing. Helena Rögnerová
prof. MUDr. Eva Seemanová, DrSc.
doc. MUDr. Václav Smetana
doc. MUDr. Anna Součková, CSc.
Ing. Peter Šebo, DrSc.
prof. MUDr. Jiří Šnajdauf, DrSc.
prof. MUDr. Jan Švihovec, DrSc.
doc. MUDr. Vladimír Teplan, CSc.
prof. MUDr. Stanislav Tůma, CSc.
doc. MUDr. Jan Vavřinec, CSc.
RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc.
prof. MUDr. Vladimír Vonka, DrSc.
 

2. 3. Akademický senát 2. lékařské fakulty

Předseda: doc. MUDr. Petr Zoban, CSc.
 
Místopředseda: Kateřina Krejčová
 
Členové pedagogické komory:
 
RNDr. Petr Blanický
doc. MUDr. Karel Dohnal, CSc.
prof. MUDr. Jan Herget, DrSc.
doc. MUDr. Petr Kavan
doc. PhDr. Jana Kocourková
doc. PaedDr. Pavel Kolář
doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.
doc. MUDr. Richard Průša, CSc.
doc. MUDr. Jiří Ramba, DrSc.
doc. MUDr. Richard Škába, CSc.
prof. MUDr. Martin Vízek, CSc.
doc. MUDr. Petr Zoban, CSc.
 
Členové studentské komory:
 
Daniel Hodyc
Jana Christová
Zuzana Chvojková
Petr Kocum
Jaroslav Kratochvíl
Kateřina Krejčová
MUDr. Radek Matlach
MUDr. Martin Ošťádal
Jakub Sikora
Jan Trachta
Patrick Vyšata
Štěpánka Zdvořáčková
 

2. 4. Disciplinární komise

Předseda: doc. MUDr. Vladimír Komárek
 
Členové:
 
doc. MUDr. Tomáš Blažek, CSc.
J. Duda
doc. MUDr. Petr Kavan
doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.
doc. MUDr. Jan Starý, CSc.
prof. MUDr. Martin Vízek, CSc.
 

2. 5. Vnitřní předpisy 2. lékařské fakulty

V roce 1999 se stala 2. lékařská fakulta součástí Univerzity Karlovy a v souladu se schváleným zákonem o vysokých školách bylo nutné vzniklé změny zapracovat do vnitřních předpisů fakulty. Akademický senát 2. lékařské fakulty schválil následující předpisy:
 
Statut 2. lékařské fakulty
Studijní a zkušební řád 2. lékařské fakulty
Disciplinární řád pro studenty 2. lékařské fakulty
Stipendijní řád 2. lékařské fakulty
Jednací řád vědecké rady 2. lékařské fakulty
Metodický pokyn k Vnitřnímu mzdovému předpisu UK
Pravidla a postupy účtování
Účtování a evidence majetku, vykazování a účtování DPH, časové rozlišení a dohadné položky
Oběh dokladů a podpisová oprávnění
Poskytování a účtování cestovních náhrad
Směrnice pro závodní stravování
Doplňková činnost
Provoz služebních vozidel
 

3. Studijní a pedagogická činnost

3. 1. Evaluace lékařských fakult

Rok 1999 byl pro 2. lékařskou fakultu, podobně jako pro další lékařské fakulty, významný vzhledem k probíhající evaluaci lékařských fakult v České republice.
 
Naše fakulta byla poslední lékařskou fakultou, kterou na jaře 1999 členové evaluační komise MŠMT ČR navštívili. Během prezentace a následné návštěvy vybraných pracovišť se členové evaluační komise seznámili s podmínkami pro pedagogickou a vědeckou práci na teoretických, klinických a výzkumných ústavech 2. lékařské fakulty. Hodnocení jednotlivých lékařských fakult, s nímž byli seznámeni děkani lékařských fakult v listopadu 1999, vyznělo pro naši fakultu příznivě a nepřineslo žádné významnější kritické připomínky.
 

3. 2. Akreditace studijního programu 2. lékařské fakulty na Ministerstvu školství USA.

Obdobně příznivý jako výsledek evaluačního řízení byl i obsah oficiálního dopisu, který vedení naší fakulty obdrželo na podzim 1999 z USA ve věci žádosti zaslané spolu s dalšími lékařskými fakultami v létě 1998 na Ministerstvo školství USA, týkající se „akreditace“ studijních programů. Po posouzení vyžádaných materiálů vyzněla snaha naší fakulty splnit náročné podmínky, jež jsou nezbytné pro získání souhlasu Ministerstva školství USA, příznivě. Získání kladného stanoviska bylo formálním potvrzením kvality materiálů o fakultě a o našich výukových programech, jednak toto oficiální stanovisko vládní instituce USA opravňuje zájemce o studium na naší fakultě z řad severoamerických studentů žádat o půjčky a podporu z federálních i dalších stipendijních severoamerických fondů. Tím se stává studium na naší fakultě potenciálně dostupnější pro relativně početnou a kvalitní skupinu zájemců o studium v anglickém jazyce.
 

3. 3. Studijní programy

Studijní programy jsou uvedeny v tabulce č. 1
 
2. lékařská fakulta má 3 typy studijních programů
 

  • bakalářské studium
  • magisterské studium
  • doktorandské studium
     

Bakalářské studium v oborech:
 

  1. optika a optometrie
  2. fyzioterapie
     

Magisterské studium v oboru lékařství.
 
Doktorandské studium
 
V roce 1999 byl na fakultě realizován a rozvíjen program doktorského studia v biomedicíně. Celkem se tohoto programu účastní 106 studentů.
 
I přes snahu školitelů se jen částečně dařilo ovlivnit nepříznivý trend, kdy je doktorské studium chápáno jako „nouzové“ řešení dočasné platnosti. Přibylo doktorandů, kteří již studium ukončili, nebo se významně přiblížili splnění tohoto cíle v r. 1999.
 
Doktorandské studium v následujících oborech:
 

  1. molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie
  2. biologie a patologie buňky
  3. biochemie a patobiochemie
  4. fyziologie a patofyziologie člověka
  5. imunologie
  6. mikrobiologie
  7. neurovědy
  8. biofyzika
  9. biomechanika
  10. experimentální chirurgie
     

3. 4. Celoživotní vzdělávání

Jeden program zájmového vzdělávání občanů důchodového věku zajišťuje Univerzita třetího věku, počet studentů ve dvou ročnících tohoto programu je 97 osob.
 

3. 5. Přijímací řízení

počet přihlášek – tabulka č. 3
 

celkem 1416 z toho cizinci 155
magisterské studium 984 147
bakalářské studium 380 6
doktorandské studium 52 2

 
počet přijatých uchazečů – tabulka č. 4
 

celkem 337 z toho cizinci 71
magisterské studium 227 69
bakalářské studium 58 0
doktorandské studium 52 2

 
z přijatých uchazečů začalo skutečně studovat
 

celkem 243 z toho cizinci 48
magisterské studium 148 46
bakalářské studium 43 0
doktorandské studium 52 2

 
počty studentů ve studijních programech – tabulka č. 5
 

magisterské studium celkem 851
bakalářské studium celkem 96
doktorandské studium celkem 52

 
počty studentů studujících více studijních programů na 2. LF – tabulka č. 6
 
celkem 1
 
počty studentů studujících současně na jiné fakultě UK nebo na jiné VŠ – tabulka č. 6
 
celkem 2
 
počty absolventů – tabulka č. 7
 

celkem 154
magisterské studium 139
bakalářské studium 11
doktorandské studium 4

 
studijní neúspěšnost – tabulka č. 8
 

celkem 35
magisterské studium 23
bakalářské studium 6
doktorandské studium 6

 

3. 6. Reforma studijních programů, reforma curricula

Vedení fakulty pokračovalo v návaznosti na předchozí diskusi v graduované proměně curricula. Transformace studijních programů, které jako jediné v ČR nabízejí bakalářské i magisterské studijní programy zaměřené na vývojové aspekty medicíny, tradičně kombinující ojediněle široce založenou výuku dětské medicíny s výukou curricula „dospělé“ medicíny, která odpovídá výuce „dospělých“ předmětů na dalších lékařských fakultách v České republice.
 
Curriculum 2. lékařské fakulty i nadále vychází z tradice motolské pediatrické fakulty a seznamuje studenty se základy medicíny dětského i dospělého věku. Je zaměřeno na výchovu a přípravu zejména praktických či rodinných lékařů, přičemž nabízí i specializovanou, do doktorské výuky směřující, výchovu specialistů.
 
Ve školním roce 1998/99 byly zavedeny pro studenty všech ročníků přednášky napříč obory zaměřené na aktuální a „velká“ témata, vycházející ze základních zdravotních programů, odpovídající celostnímu chápání medicíny s problémovým zaměřením. Byl dále rozvíjen blokový systém výuky se zdůrazňováním výuky zaměřené na klinické problémy a výuku dovedností. Podařilo se dále rozšířit možnosti výuky studentů 1. a 2. ročníku „u lůžka“ a došlo k nárůstu kontaktů s pacienty jak v nemocnici, tak v praxích spolupracujících praktických lékařů. Dále byla rozvíjena a podporována výuka v bakalářských oborech – optiků – optometristů a fyzioterapeutů. Výhledově je připravován ještě bakalářský program pro rentgenové laboranty.
 
Oprávněnost takovéhoto relativně konzervativního přístupu k utváření curricula a upřednostňování postupných změn může být podpořena trvale vysokým zájmem o studium na naší fakultě. Poměr mezi počtem zájemců o studium a počtem přijatých byl v roce 1999 4 zájemci na 1 přijatého studenta.
 
O studium v anglickém jazyce mají nadále značný zájem studenti ze zemí Evropské unie, zámoří i Asie, přičemž hlavně díky studentům z Velké Británie se v posledních dvou letech projevuje podstatně vyšší motivace této skupiny studentů s velmi dobrými studijními výsledky.
 

3. 7. Zavádění ECTS

Ve všech studijních programech jsou připraveny podklady pro zavedení ECTS, ale tyto nebyly v roce 1999 realizovány.
 

4. Péče o studenty

4. 1. Ubytování a stravování

2. lékařská fakulta zajišťuje ubytování a stravování studentů prostřednictvím účelového zařízení Koleje a menzy Univerzity Karlovy.
 

4. 2. Stipendia

Studentům v pregraduálním studiu bylo vyplaceno sociální stipendium z Nadace manželů Adamových v celkové výši 87.000,– Kč za rok. Sociální stipendium bylo vyplaceno 10 studentům s velmi dobrými studijními výsledky.
 
Jednorázová odměna děkana za vynikající studijní výsledky byla v roce 1999 udělena 11 absolventům fakulty, celkem bylo vyplaceno 55.000,– Kč.
 
Slovenským studentům bylo vyplaceno stipendium v celkové částce 78.000,– Kč za rok, a to 55 studentům. Stipendia vyplácí slovenská strana dle „Protokolu o spolupráci MŠMT ČR a MŠV SROV“.
 
Vládní stipendium obdržela pouze jedna studentka, která studuje na základě usn. vl. ČSFR č. 330/92 Sb. a usn. vl. ČR č. 2/94 Sb. za rok 48.000,– Kč.
 
V doktorském studiu bylo vyplaceno stipendium 65 studentům, v celkové výši 3.690 tis. Kč za rok. Vládní stipendium obdrželi dva doktorandi, celkem za rok 108.000,– Kč.

4. 3. Handicapovaní studenti

Na 2. lékařské fakultě může studovat každý z uchazečů, který splňuje podmínky přijímacího řízení, z důvodu zdravotního postižení nejsou omezováni žádní uchazeči. V roce 1999 začala studovat v bakalářském studiu obor fyzioterapie jedna studentka, které byl stanoven individuální studijní program.
 

4. 4. Tělovýchovná, sportovní činnost studentů

Tělesné výchově je věnována na 2. lékařské fakultě značná pozornost, studenti v prvních dvou ročnících absolvují formou bloků výuku v plavání, basketbalu, volejbalu, florbalu, tenisu, sebeobraně, posilování, strečinku, výuku moderních forem aerobního cvičení a zdravotní tělesné výchovy. Nabídka pro 3. ročník se mění vzhledem k zájmům studentů, který je veliký o florbal, aerobik, tenis, fotbal, softball, plavání, kanoistiku, squash a kondiční posilování, menší zájem je o tradiční vysokoškolské sporty volejbal a basketbal a o lyžařskou přípravu, jogu a cyklistiku, která se přesunula do víkendů a kurzů.
 
S kladným ohlasem se setkávají letní i zimní kursy, jak povinné, tak i kurzy výběrové. Letního kurzu v Dobronicích se zúčastnilo 254 studentů z prvého ročníku obou fakult a 62 studentů z ročníků vyšších. Šesti lyžařských kurzů se účastnilo 218 studentů. Na soustředění nastupujících ročníků bylo celkem 210 účastníků, zde proběhlo i neformální setkání studentů s děkany a proděkany. Ústav tělesné výchovy zorganizoval v loňském roce 9 výběrových letních kurzů z toho 3 v zahraničí a 5 lyžařských kurzů, z toho dva byly zahraniční. Těchto akcí se zúčastnilo 217 studentů.
 
V průběhu celého roku jsme uspořádali 22 víkendových akcí s úctyhodným počtem účastníků – 701. Uspořádali jsme 27 turnajů v různých sportech, na kterých sportovalo celkem 877 soutěžících, většinou studentů našich fakult. V roce 1999 byl uspořádán tradiční Rektorský sportovní den UK v hostivařském areálu a jeho okolí, kterého se zúčastnila řada studentů našich fakult.
 
Sportovní soutěže vysokoškoláků od fakultních přeborů, přes mezifakultní a meziškolní soutěže a utkání až po republiková mistrovství se setkávají s velkým zájmem sportovně založených studentů. Naše fakulta má své zastoupení v soutěžích ve volejbalu, fotbalu a plavání. Nejlepší sportovci se účastní oblastních přeborů i akademických mistrovství. V loňském roce nás studenti fakulty reprezentovali na soutěžích v aerobiku, atletice, lezení na cvičné stěně, lyžování, moderní gymnastice, vodním slalomu a volejbalu. I když často dosáhli dobrého umístění, mistrovský titul se nám zatím získat nepodařilo. Družstva florbalistů a basketbalistek se účastní soutěží ČSTV.
 

5. Informační technologie

5. 1. Informační infrastruktura

Ústav vědeckých informací má dvě oddělení – knihovnicko informační a oddělení aplikované informatiky. Knihovnicko-informační pracoviště zajišťuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupňování odborných a vědeckých informací z medicínských a biomedicínských oborů pro studenty a lékaře 2. lékařské fakulty, pro pracovníky Fakultní nemocnice v Motole a pro odbornou veřejnost. K zajištění všech služeb využívá ÚVI moderních informačních technologií.
 
Knihovnicko-informační pracoviště 2. lékařské fakulty je typem centrální knihovny, která zabezpečuje centrálně pro studenty a odborné ústavy 2. lékařské fakulty tyto služby:
 

  • akvizice primárních informačních zdrojů (monografie, domácí i zahraniční periodika, disertační a habilitační práce)
  • vytváření sekundárních elektronických dokumentů (lokální a souborné katalogy) absenční a presenční výpůjční služby z vlastních informačních zdrojů
  • meziknihovní výpůjční služby
  • mezinárodní meziknihovní výpůjční služby
  • rešeršní služby z elektronických bibliografických databází
  • ediční a propagační činnost (prezentace služeb v tištěných materiálech, výstavy odborné literatury)
  • referenční činnost
     

Údaje o velikosti fondu, počtů míst ve studovně a čítárně, finančních prostředcích na nákup, počtech zaměstnanců jsou uvedeny v tabulce.
 

5. 2. Dostupnost informačních zdrojů

Knihovna je napojena již několik let na počítačovou síť Internet, kterou využívají pro svou odbornou práci pracovníci knihovny, studenti i lékaři. Knihovna má k dispozici 13 PC, z nichž mají uživatelé přístup ke všem níže uvedeným službám a ke globálnímu Internetu. Knihovna má také vlastní www stránku, jejímž prostřednictvím nabízí uživatelům služby z vnitřních i vnějších informačních zdrojů.
 

5. 3. Vlastní informační zdroje

Elektronický katalog primárních dokumentů
 
Databáze publikační činnosti pracovníků 2. lékařské fakulty
 

5. 4. Vnější informační zdroje

Elektronické bibliografické databáze (Current Contents Connect, Medline, EMBASE, BMČ, AISLP)
 
Plnotextové databáze periodik – přístup pouze k některým titulům (v rámci předplatného tištěné verze je umožněn zdarma přístup k plnotextové verzi doba možnosti přístupu do čítárny, studovny – viz tabulka č. 9
 

5. 5. Využití vnějších a vnitřních informačních zdrojů

počty registrovaných uživatelů a vypůjčených svazků – viz tabulka č. 10
 
počty přístupů do elektronických informačních zdrojů – viz tabulka č. 10
 

5. 6. Moderní komunikační a informační technologie. Dostupnost Internetu.

V roce 1999 se významně zvýšil počet stanic využívaných studenty. Na podzim 1999 byla připravena další a větší počítačová učebna o 20 PC, která zlepší výuku informatiky. Umožní interaktivní výuku v souladu s požadavky studentů, kteří opakovaně kritizovali nedostatečný přístup k Internetu. Celkem bylo na konci roku 1999 k dispozici studentům 38 PC připojených na Internet.
 
Počet přístupů k celouniverzitně dostupným databázím nejsou na fakultě zjišťovány.
 
Počet počítačů
 

pracoviště počítače počet učeben studentů zaměstnanců
2. LF 264 4 947 481

 
Typy a počty počítačů
 

typ počet připojení k internetu poznámka
XT 10    
286 48    
386 29    
486 59    
P 100 11 2  
P 200 76 58  
P 300 14 14  
P 400 15 15  
P II 2 2  
Počítačů celkem 264 91 Přímo, bez firewallu

 
Počty serverů podle poskytované služby jsou uvedeny v následující tabulce
 

  WWW Gopher ftp mail File server Print server Celkem
2. LF 2 1 2 2 2 1 10

 
Počet serverů podle OS:
 

  Unix win jiný
2. LF 6 4 0

 

6. Výzkum a vývoj

6. 1. Výzkumné záměry

Fakulta získala v minulém roce 5 výzkumných záměrů (dále VZ). Zaměřením a rozsahem pokrývají velkou část výzkumné činnosti 2. lékařské fakulty, protože se do řešení jednotlivých výzkumných záměrů zapojila prakticky všechna výzkumně aktivní pracoviště.
Část z nich paralelně řeší i jednotlivé granty. Výzkumné záměry na řadu projektů řešených v grantech navazují.
 
Zaměření VZ je tématické s důrazem na následující principy
 

  1. propojení mezi řešením klinicky orientovaných problémů s moderními laboratorními přístupy v diagnostice (příkladem VZ doc. Vavřinec, prof. Goetz; VZ prof. Koutecký)
     
  2. na problémy výstupů výzkumu laboratorně a experimentálně orientovaných pracovišť do praxe (příkladem VZ prof. Herget; doc. Bartůňková),
     
  3. využití možnosti 2. lékařské fakulty a FN Motol ve sledování nemocných od dětského věku do dospělosti, tedy na propojení v ČR svého druhu jedinečné, a to mezi dětskou a dospělou částí nemocnice s navazujícími fakultními pracovišti),
     
  4. na převážně základní výzkum s dlouhodobějším horizontem praktických výstupů pro klinické aplikace (VZ doc. Syková). Nositelé VZ jsou uvedeni pouze orientačně, neboť VZ jsou prakticky koncipovány s návaznostmi v kombinacích bodů výše zmíněných; jednotlivé VZ jsou zmíněny pouze jako příklady, resp. odrážejí jejich hlavní trendy.
     

Vědecká rada 2. lékařské fakulty UK na svém zasedání dne 9. prosince 1999 projednala průběžné zprávy Výzkumných záměrů. Zprávy o výzkumných záměrech byly v písemné podobně a ústně presentovány garanty jednotlivých záměrů, vědecká rada vyjádřila souhlasné stanovisko s nositeli VZ a navrhla pokračovat v roce 2000 u všech VZ.
 

Fakulta Číslo Přidělené finanční prostředky vráceno důvod
součást VZ IV NIV celkem    
2. LF UK 111300001 1 100 000 900 000 2 000 000 5 700  
  111300002 500 000 639 000 1 139 000    
  111300003 2 000 000 1 950 000 3 950 000 800  
  111300004 600 000 585 000 1 185 000    
  111300005 900 000 1 075 000 1 975 800 19 470 investice
celkem   5 100 000 5 149 000 10 249 000 25 970  

 
Výzkumný záměr č. 111300001
 
Název: Komplexní imunologický program
 
Hlavní řešitelka: doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc.
 
Výzkumný záměr je koncipován jako komplexní činnost pracoviště Ústavu imunologie s propojením na klinická pracoviště. Výsledky řešení vědeckého záměru za rok 1999 byly dobré včetně publikační aktivity, která se bude dále rozvíjet s dalšími roky VZ.
 
Výzkumný záměr č. 111300002
 
Název: Mechanismy tkáňové adaptace na protrahovanou hypoxii. Možnosti predikce a ovlivnění pathogenních důsledků působení hypoxie.
 
Hlavní řešitel: prof. MUDr. Jan Herget, DrSc.
 
Výzkumný záměr představuje sevřený úsek vědeckého zájmu, který vyplývá z dlouholeté orientace hlavního řešitele i spoluřešitelů. VZ v prvním roce přinesl výsledky s bezprostředním dopadem na klinická pracoviště zabývající se problematikou plicní fyziologie a patofyziologie, na chirurgii a transplantaci plic. Finanční prostředky byly přiměřeně investovány.
 
Výzkumný záměr č. 111300003
 
Název: Komplexní longitudinální klinická a genetická péče o prenatální a postnatální vývoj jedinců a rodin s rizikem zdravotnicky a společensky nejzávažnějších chorob a vad.
 
Hlavní řešitelé: doc. MUDr. Jan Vavřinec, CSc., prof. MUDr. Petr Goetz, CSc.
 
Jde o velký projekt s širokým záběrem a participací velkého počtu řešitelských kolektivů. Za významné lze považovat, že garanti projektu vypracovali hodnocení na podkladě dosažených publikačních a přednáškových výsledků a podle toho rozdělili řešitelské kolektivy na podskupiny, jimž byly poskytnuty finanční prostředky z výzkumného záměru. Dosavadní publikační a přednáškový výstup za první rok tohoto výzkumného záměru byl úspěšný. Způsob přidělení prostředků byl v průběhu řešení záměru demokraticky diskutován, a to za přizvání všech členů řešitelských kolektivů a prostředky byly přiděleny podle klíče odsouhlaseného všemi dílčími řešiteli.
 
Výzkumný záměr č. 111300004
 
Název: Výzkum funkce a onemocnění mozku
 
Hlavní řešitelka: doc. MUDr. Eva Syková, DrSc.
 
Ve výzkumném záměru byly za rok 1999 vykázány mimořádné publikační výsledky s vysokým impakt faktorem. Finanční prostředky byly vhodně a racionálně využity.
 
Výzkumný záměr č. 111300005
 
Název: Optimalizace komplexní péče o děti s nádorovým onemocněním
 
Hlavní řešitel: prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
 
Výzkumný záměr zaměřený na dětskou onkologii byl představen jako komplexní mezioborový projekt, který měl za první rok dobré publikační i přednáškové výsledky. Do řešení se však nezapojily všechny týmy, které se při přihlašování výzkumného záměru do programu hlásily a pro rok 2000 bude ještě upřesněno složení řešitelského kolektivu.
 

6. 2. Výzkumná centra

V roce 1999 neměla fakulta žádná specializovaná výzkumná centra. Na fakultě však působí několik center integrujících fakultní a zdravotnické výzkumné úsilí. Tyto působí v oblasti neurogenetiky, invasivní kardiologie, preventivního lékařství a lékařství kožního. V současné době fakulta žádá ve veřejné soutěži o zřízení 2 center. Prvního v oblasti pediatrie a genetiky, druhého v oblasti buněčné therapie. Dále žádá o spolunositelství ve dvou dalších projektech (kardiologie a neurovědy).
 

6. 3. Zapojení do tuzemských programů a projektů

Rezortní programy
 
Vědecká a výzkumná činnost 2. lékařské fakulty se opírala o granty FRVŠ – 9 projektů. Projekty byly jednoleté a byly všechny úspěšně obhájeny dne 10. února 2000. Vesměs jde o projekty, které směřují k obohacení a zkvalitnění výuky – multimediální učebnice, učební texty pro výuku jazyků, praktická cvičení z laboratorních metod, podpora doktorandských studijních projektů investičního i neinvestičního charakteru. Význam projektů byl mimo jiné také v tom, že s jejich obhájením u většiny z nich práce nekončí, ale výuka studentů přicházejících do příslušného oboru bude pokračovat nebo se bude opírat o nově vzniklé texty či multimediální zdroje. Jeden projekt byl řešen za podpory programu Posílení výzkumu na VŠ (VS 96 130 – doc. MUDr. E. Syková, DrSc.: Výzkum přenosu signálů v mozku a míše během fysiologických a patologických stavů).
 

Fakulta
Součást		 FRVŠ Posílení výzkumu VS celkem projektů
2. LF UK 9 1 10
Celkem 9 1 10

 
Mimorezortní programy
 
Všechny projekty v této kategorii byly řešeny jako granty IGA MZ a pokrývají stěžejní výzkumnou problematiku orientovanou na zdravotnický výzkum. Nově bylo v roce 1999 přijato 6 grantových projektů z 36 podaných návrhů, viz příloha č. 11. Kritickou připomínkou je otázka přidělení finančních prostředků řešitelům, které v roce 1999 byly dostupné až v září. To je z hlediska řešitelů příliš pozdě a nelze zaručit hladký chod řešení grantů IGA v průběhu prvního pololetí, i když fakulta zálohově finance poskytla během prvních měsíců roku. Pozdní přidělení přispívá k neuváženým a překotným nákupům a v některých případech vedla i k nedočerpání prostředků. V tomto ohledu žádáme RUK o součinnost a hledání nápravy.

Fakulta
Součást		 MZČR celkem projektů
2. LF UK IGA 23
celkem 6 23

 

6. 4. GA ČR projekty

V roce 1999 byly řešeny celkem 4 projekty na 2. LF UK a 7 projektů, na kterých se podílejí pracovníci 2. lékařské fakulty, jejímiž nositeli jsou z jiných fakult UK nebo z AV ČR. Pro rok 2000 jsme získali další 4 projekty. Průběh financování i řešení grantů byl bezproblémový.
 

Fakulta pokračující  
součást 1997 1998 1999 2000 celkem
2. LF UK 2 1 1 4 8
celkem 2 1 1 4 8

 

6. 5. Spolupráce s AV ČR

 
Fakulta spolupracuje na společných výzkumných projektech zejména s fyziologickým ústavem AVČR. Na dvou projektech GAČR řešených na fakultě spolupracují pracoviště AVČR jako spoluřešitelé, na dvou projektech AVČR pracují jako spoluřešitelé pracoviště fakulty.
 
Fakulta velmi dobře při výuce teoretických oborů spolupracuje s řadou pracovišť AVČR. Nejrozsáhlejší je tato spolupráce ve fyziologii a v biochemii. Intenzivní spolupráce je i v doktorském studiu. Ústavy AVČR se spolupodílejí na systému doktorské výchovy v biomedicíně, který je organizován při UK. Členové AVČR působí v oborových radách.
 

Fakulta
součást		 název adresa Druh projektu
specifikace
2. LF UK      
Ústav fyziologie Fyziol.ústav Praha 4 203/96/K128
Ústav fyziologie Fyziol.ústav Praha 4 203/99/0191
Ústav fyziologie Úst.experiment.mediciny AV ČR Praha 4 309/97/0830
Neurologická klinika dospělých Fyziol.ústav Praha 4 309/97/0556
I. dětská klinika Mikrob.ústav Hrádek n.N. 311/97/0784
Ústav fyziologie Fyziol.ústav Praha 4 309/99/1514

 

6. 6. Zapojení do zahraničních programů a projektů

Klinika neurologie dospělých je zapojena jako přidružené pracoviště do 5. rámcového programu – Quality of live and managementy of living recources, dvě účasti s Universitou v Antverpách a s Guy´s Hospital v Londýně. Dr. Hromadníková z 2. dětské kliniky je zapojena do projektu EU IC20-CT98-02180 – Predicting Graft Versus Disease in Bone Marrow Transplantation Using in Vitro Techniques. Doc. MUDr. Macek – Ústav biologie a lekařské genetiky je zapojen do grantu EU OK-192-INCO-BIOMED – Zdokonalení molekulárně genetických metod záchytu a diagnostiky mutací CFTR genu a MUDr. Macek do programu KONTAKT ME 258/1999 – Identifikace mutací v genu pro cystickou fibrosu (CF), doc. MUDr. Hort – program COST B6.30/1999 – Specifikace cílů a parametrů řešení projektu OC
 
Dr. Černý z Kliniky neurologie dospělých řešil grant v rámci dvoustranné spolupráce s Universitou v Padově (výměnné vědecké pobyty v rámci programu KONTAKT) – Influence of dynamic otolytic stimulation on vertical optokinetic nystagmus.
 
Doc. Macek, CSc., a MUDr. Macek řešili společnou problematiku s pracovníky z University v Lublani ve Slovinsku.
 
Počty projektů

Fakulta
součást		 4. RP 5. RP Tempus Phare Peco Copernikus Cost
2. LF UK
Dětská psychiatrická klinika		             1
OC B6.30/99
2. LF UK
Neurologická klinika dospělých		   1          

 
Společné projekty (podle států)

Fakulta
Součást		 Slovinsko Itálie USA Další Popis projektu
2. LF UK
Ústav biologie a lék. genetiky		 1 1     Kontakt
NE 258/99
2. LF UK
Neurologická klinika dospělých		         Kontakt

 
Společné projekty, spolupráce mezi UK a VŠ v zahraničí

Fakulta
Součást		 Zahraniční VŠ Druh projektu, forma spolupráce
  název sídlo specifikuj
2. LF UK
II. dětská klinika		 University Newcastle EU IC20-CT98-02180
2. LF UK University Montpelier Paříž OK 192-INCO-BIOMED
Ústav. Biologie a lék. genetiky Katolická Un. Belgie OK 192-INCO-BIOMED

 
Fakulta nemá žádné oficiální vědecké vztahy se soukromým sektorem, kromě ojedinělých pracovně odborných vztahů se soukromými ambulancemi (např. Gynekologicko-porodnická klinika 2. lékařské fakulty a soukromá Laboratoř asistované reprodukce vedená doc. MUDr. T. Mardešičem).

6. 7. Současná situace v oblasti zahraničních vztahů

Pracovníci fakulty mají dlouhodobé pracovní a odborně vědecké kontakty se zahraničními partnery. Organizace jde částečně „oficiální“ cestou prostřednictvím mezinárodních dohod typu smluv UK a zahraničního partnera (viz přehled). Těchto pracovních vztahů využívají pracovníci fakulty k výjezdům do zahraničí na krátkodobé pobyty a konsultace a přijímají touto cestou zahraniční partnery za stejným účelem. Na této úrovni je spolupráce uvedena v příloze (viz též věda a výzkum). Rozvoj těchto vztahů přispívá k vědeckému obohacení obou partnerských stran a fakulta měla velký zájem tyto vztahy dále rozšiřovat. Další je přímá spolupráce 2. LF UK s University of Surrey ve Velké Britanii. Zde se podílejí pracovníci Ústavu klinické biochemie a patobiochemie na výuce v zahraničí a na odborné spolupráci.
 
V rámci 5. rámcového programu je zapojena Klinika dospělé neurologie viz výše.
 
Přímá spolupráce – přehled vyslání pracovníků 2. LF do zahraničí v roce 1999.
 
SRN
 
Univerzita Berlín

prof. MUDr. Eva Seemanová, DrSc. 28. 3. – 2. 4.
Mgr. Eva Bulíčková 3. 5. – 16. 5.

 
Univerzita Drážďany

prof. MUDr. Eva Seemanová, DrSc. 7. 10.

 
Univerzita Jena

doc. MUDr. Aleš Filouš, CSc. 13. 9. – 17. 9.
MUDr. Žmolík 18. 10. – 22. 10.

 
Univerzita Hamburk

RNDr. Jaroslav Mareš, CSc. 27. 6. – 30. 6.
MUDr. Milan Macek, CSc. 21. 11. – 24. 11.

 
Univerzita Heidelberk

doc. MUDr. Jiří Nevoral, CSc. listopad

 
Univerzita Mnichov

prof. MUDr. Petr Goetz, CSc. 19. 4. – 23. 4.
MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc. 3. 7. – 12. 7.

 
Univerzita Würzburk

RNDr. Jaroslav Mareš, CSc. 14. 6. – 28. 6.

 
Rakousko
 
Univerzita Vídeň

prof. MUDr. Blanka Brůnová, DrSc. 7. 6. – 11. 6.
doc. MUDr. Pavel Kasal, CSc. 4. 10. – 8. 10.
doc. MUDr. Jan Janda, CSc. 11. 10. – 17. 10.

 
Itálie
 
Univerzita Padova

MUDr. Rudolf Černý, CSc. červen

 
Francie

prof. MUDr. Martin Vízek, CSc. 23. 8. – 18. 9.

 
Slovensko
 
Univerzita Bratislava

MUDr. Marta Šnajderová, CSc. 3. 5. – 5. 5.

 
přímá spolupráce – přehled přijatých pracovníků ze zahraničí
 
SRN
 
Univerzita Bonn
 
prof. Kramer 7. 7. – 11. 7. na Ústav fyziologie
 
Univerzita Hamburk
 
MUDr. Ulrich Finck 12. 7. – 18. 7. na Ústavu biologie a lékařské genetiky
 
prof. Gall 29. 8. – 2. 9. na Ústavu biologie a lékařské genetiky
 
Univerzita Würzburk
 
MUDr. Weber 8. 6. – 10. 6. na Ústavu biologie a lékařské genetiky
 
Mezinárodní spolupráce formou smluvních dohod má však v celkovém objemu zahraničních kontaktů pouze minoritní charakter. Většina kontaktu se děje na individuální úrovni jednotlivých oborů a mezinárodních odborných společností. Řada učitelů fakulty působí ve výborech těchto společností. Prakticky všechna pracoviště mají nebo rozvíjejí pracovní vztahy se zahraničními partnery. Jde však o méně oficiální svazky, i když jsou pro fakultu významné. Příkladem je Klinika dětské onkologie s výměnným programem s obdobně zaměřenými partnery v Houstonu, USA.
 
Výměnný program stáží na dobu 3 měsíců je udržován již po mnoho let za pomoci dr. T. Klímy v Houstonu, University of Texas. Každý rok zde projde stáží přibližně pět až šest pracovníků – na kterémkoliv oddělení. Tento program patří k nejúspěšnějším a dlouhodobě probíhajícím.
 
V současné době je oživen delší dobu nerealizovaný výměnný program se Spojenými lékařskými fakultami – Universitou v Londýně. Tento program je zaměřen především na výměnu pregraduálních studentů. Byl přerušen z nedostatku financí, nyní se bude opět realizovat.

7. Akademičtí pracovníci

7. 1. počet pracovníků

  Celkový počet pracovníků Přepočtený počet pracovníků
  481 326,4
z toho profesoři 39 20,4
docenti 76 58,48
odborní asistenti 200 122,97
vědečtí pracovníci 7 4,8

 

7. 2. Kvalifikační a věková struktura

V roce 1999 se podařilo zvýšit počet docentů proti loňskému roku o 9. Významná změna také nastala ve věkové struktuře přednostů klinických pracovišť, kde po úspěšném výběrovém řízení bylo jmenováno 7 nových mladých přednostů ve věku do 40 let.
 
Kvalifikační a věková struktura je uvedena v následující tabulce:
 

  počet fyzických osob přepočtený stav
počet akademických pracovníků celkem 322 206,65
z toho: lektoři 0 0,000
asistenti 0 0,000
z toho do 35 let 0 0,000
nad 40 let 0 0,000
odborní asistenti 200 122,970
z toho do 35 let 35 23,400
do 40 let 29 21,600
do 50 let 83 50,640
do 60 let 48 26,530
nad 60 let 5 0,800
docenti 76 58,480
z toho do 35 let 1 1,000
do 40 let 9 8,650
do 50 let 26 19,680
do 60 let 28 24,600
nad 60 let 12 4,550
profesoři 39 20,400
z toho do 40 let 0 0,000
do 50 let 2 2,000
do 60 let 10 7,000
do 65 let 10 5,600
nad 65 let 17 5,800
vědečtí pracovníci 7 4,800
z toho do 40 let 3 2,400
do 50 let 3 1,400
do 60 let 1 1,000
nad 60 let 0 0,000

 

7. 3. Habilitační a jmenovací řízení

Nově habilitovaní
 
věk do 35 let
 
doc. MUDr. Michal Hrdlička, CSc.
obor: psychiatrie
VR 2. LF UK dne 20.5.1999
Jmenován UK dne 28.6.1999
 
věk do 50 let
 
doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc.
obor: tělovýchovné lékařství
VR 2. LF UK dne 17.6.1999
Jmenován UK dne 27.9.1999
 
doc. MUDr. Anna Šedivá, CSc.
obor: imunologie
VR 2. LF UK dne 21.10.1999
Jmenována UK dne 1.1.2000
 
věk do 60 let
 
MUDr. Miroslav Bechyně, CSc.
obor: vnitřní nemoci
VR 2. LF UK dne 18.11.1999 – neschváleno
 
Nově jmenovaní profesoři
 
věk do 60 let
 
doc. MUDr. Eva Syková, DrSc.
obor: fyziologie a patologická fyziologie
VR 2. LF UK dne 20.5.1999
Vědecká rada UK schválila
 
doc. MUDr. Václav Pelouch, CSc.
obor: lékařská chemie a biochemie
VR 2. LF UK dne 17.6.1999
Vědecká rada UK schválila
 
Udělené hodnosti CSc., DrSc.
 
věk do 40 let
 
MUDr. Zbyněk Straňák
obor: pediatrie
Obhajoba CSc. na 2. LF UK dne 31.5.1999
 
MUDr. Štěpán Rucki
obor: pediatrie
Obhajoba CSc. na 2. LF UK dne 31.5.1999
 
MUDr. Jan Neumann
obor: chirurgie
Obhajoba CSc. na 2. LF UK dne 30.6.1999
 
věk do 50 let
 
MUDr. Milan Bayer
obor: pediatrie
Obhajoba CSc. na 2. LF UK dne 8.3.1999
 
MUDr. Petr Pohunek
obor: pediatrie
Obhajoba CSc. na 2. LF UK dne 8.3.1999
 
doc. MUDr. Jiří Zeman, CSc.
obor: pediatrie
Obhajoba DrSc. na 2. LF UK dne 27.9.1999

8. Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání

8. 1. Studijní pobyty studentů v zahraničí

Ve spolupráci s mezinárodním oddělením RUK a koordinátorkou projektů Sokrates a Erasmus Mgr. Klepetářovou byly navázány styky s několika partnerskými pracovišti v zemích EU. Rozšířily se možnosti pro studijní pobyty studentů hovořících francouzsky díky vstřícnému postoji velvyslanectví Francouzské republiky i několika partnerským nemocnicím ve Francii.
 

8. 2. Mezinárodní univerzitní dohody o přímé spolupráci

Vyslání
 

Země Meziuniverzitní dohody
  Studenti Učitelé
Francie   1
Itálie   1
Německo   11
Rakousko   3
celkem   16

 
Přijetí

Země Meziuniverzitní dohody Stud. a předn. pobyty
  Studenti Učitelé Studenti Učitelé
Německo   4    
USA        

 
Akce s mezinárodní účastí

Výjezdy do zahraničí aktivní účast akce organizované UK
celkem   celkem
240 32 22

 

8. 3. Mezinárodní zasedání organizovaná pracovníky 2. lékařské fakulty v roce 1999

  1. Spoluorganizace Italsko-český infektologický kongres.
     
  2. Spoluorganizace ISP Forum Praha (Ústav jazyků).
     
  3. VII. PIPERS – listopad v Praze (místopředseda doc. Vavřinec).
     
  4. Mezinárodní sjezd o MDS (Praha, duben 1999).
     
  5. Workshop EWOG-MDS (duben 1999).
     
  6. Seminář WHO o prevenci dětských úrazů (říjen 1999).
     
  7. Pulmonary Circulation VII (27.–30. června 1999, 170 účastníků ze zahraničí).
     
  8. Cochlear Implants for the New Milenium.
     
  9. 20th Colloquium of the International Society of Dermopathology (Praha, 24.–26. září 1999).
     
  10. 5th Prague Dermatological meeting (Praha, 27.–28. září 1999).
     
  11. 3 kurzy manuální lymfodrenáže (Adelaide Univ., Chicago Hosp., Košice).
     
  12. Světový EMG a neurofyziologický kongres (Praha, září 1999).
     
  13. 2 mezinárodní sympozia ve spolupráci s Hastings Center.
     
  14. Konference WHO „Towards Policy on Rational Use of Drugs“ (Praha, 1.–3. září 1999, 220 účastníků).
     
  15. Evropský kongres dětské neurologie (600 účastníků).
     
  16. Celostátní sjezd Českých patologů se zahraniční účastí.
     

8. 4. Národní zasedání organizovaná pracovníky 2. lékařské fakulty v roce 1999

  1. Zasedání komise experimentální kardiologie.
     
  2. Autoimunitní onemocnění v dětském věku (Poděbrady, leden 1999, doc. Vavřinec).
     
  3. X. Celostátní foniatrické dny.
     
  4. Věšínův den (květen 1999).
     
  5. IV. pracovní den Sdružení intervenčních radiologů (Železná Ruda, květen 1999).
     
  6. XII. dny zobrazovací techniky v dětském věku (říjen 1999).
     

9. Činnost fakulty

Činnost 2. lékařské fakulty v roce 1999 byla popsána v úvodní části a stručně lze uvést část významnějších námětů, jimž věnovali členové vedení fakulty, akademický senát i vědecká rada pozornost
 

  • důraz na zlepšování kvality výuky a postupnou modernizaci a aktualizaci curricula v souladu s doporučením poradních orgánů Rady Evropy i doporučením pracovních konferencí děkanů evropských i českých lékařských fakult,
  • postupná proměna studijních programů respektujících ojedinělý systém blokové výuky části preklinických a všech klinických oborů s důrazem na rozšíření výuky klinických a komunikačních dovedností. Již v průběhu 1. ročníku absolvují studenti týdenní stáž v praxích vybraných praktických lékařů a jsou seznamováni se základy ošetřovatelských a komunikačních postupů při praktické výuce u lůžka nemocného,
  • pokročila příprava na zavádění ECTS a zástupci fakulty se účastnili jednání o této problematice na univerzitní i republikové úrovni,
  • byla věnována pozornost zajištění objektivity a kvality přijímacích zkoušek, přičemž naše fakulta je jednou ze dvou lékařských fakult, která rozvíjí dvoukolové přijímací zkoušky. Po písemných testech znalostních následují psychologicky a logicky zaměřené testy, po kterých absolvují úspěšní uchazeči z 1. kola ještě strukturovaný tématicky zaměřený pohovor. Zástupci fakulty se účastnili jednání komise rektora Univerzity Karlovy řešící otázku přijímacích pohovorů na Univerzitě Karlově,
  • vedení fakulty podporovalo další růst počtu doktorandů v biomedicíně a zaměřilo se na zkvalitnění jejich studijních výsledků a zvýšení podílu úspěšně dokončených interních i externích doktorandských programů,
  • v roce 1999 bylo rozhodnuto o zakoupení více než 70 nových moderních PC; jednak za účelem vybudování třetí počítačové učebny, jednak pro vybavení sekretariátů klinik a ústavů a zlepšení využití Internetu a vnitřní fakultní sítě,
  • zástupci fakulty se aktivně účastnili jednání představitelů českých lékařských fakult a univerzitních nemocnic týkající se problematiky vztahu fakult a fakultních nemocnic. Podíleli se i na přípravě podkladů směřujících ke změně statutu fakultních nemocnic a vyzvali společně s dalšími děkany k jejich přeměně na veřejně prospěšné korporace spravované správními a dozorčími radami,
  • v oblasti výzkumu se během roku 1999 zapojilo několik klinik a ústavů do výzkumných programů spadajících do 5. rámcového programu Evropské unie. Jednalo se o projekty z oblasti genetiky, imunologie, klinických i experimentálních neurověd,
  • v průběhu celého roku se fakulta vyrovnávala s důsledky zákona o vysokých školách a změněného organizačního a zejména hospodářského postavení fakult. Na činnosti Ekonomického oddělení a účtárny se neblaze projevily opakující se personální změny i podcenění oběhu a evidence dokladů, důsledné kontroly evidence a zajištění agendy Grantového oddělení. Činnost Grantového oddělení byla nepříznivě poznamenána i tím, že při velmi rychlém nárůstu počtu řešených grantů i nárůstu finančních prostředků přidělovaných grantovými agenturami nebylo zajištěno ze strany grantových agentur (podmíněno postupem státní správy) průběžné převádění původně přidělených grantových prostředků. Tato okolnost spolu s chybami v evidenci a účetnictví vedla k typické listopadové a prosincové „horečce“ s obavou z přečerpání, která se nakonec změnila v nedočerpání či fiktivní nedočerpání, jež bylo mylně nahlášeno grantovým agenturám. Tyto chyby v činnosti Ekonomického oddělení vedly k personálním změnám, jimž předcházel firemně provedený audit a byla doporučena řada kroků, které zabrání opakování podobných chyb. I přes uvedené nedostatky skončilo hospodaření fakulty v roce 1999 s přebytkem, takže bylo možno umořit zbytek dluhu fakulty z minulých let.
     

 
Příloha č. 11
 
IGA MZ ČR – přehled žádostí o udělení grantů v roce 2000
 
Hlavní řešitel: Název projektu:

1. prof. MUDr. Václava Konrádová, DrSc. Příspěvek ke stanovení stupně rizika terapeutických nebo diagnostických zásahů a upřesnění diagnózy pacientů s různým respiračním onemocněním.
2. doc. MUDr. Richard Průša, CSc. Analýza a identifikace mutací CYP21B genu určujících virilizující a neklasické formy deficitu steroidní hydroxylasy.
3. doc. MUDr. Richard Průša, CSc. Určení nových vhodných testů pro posouzení funkce jater a ledvin v transplantologii.
4. MUDr. Radana Kotalová, CSc. Skryté formy coeliakie – diagnostika.
5. prof. MUDr. Ivan Bouška, CSc. Imunohistochemická detekce časných hypoxických a traumatických změn v soudně lékařské diagnostice.
6. doc. MUDr. Pavel Kasal, CSc. Distanční kurzy – doktorské vzdělávání lékařů v informatice.
7. doc. MUDr. Michal Hrdlička, CSc. Elektrofyziologické nálezy u dětského autismu a jejich vztah ke genetickým, morfologickým a klinickým charakteristikám autistické poruchy.
8. MUDr. Anna Šedivá, CSc. Imunitní funkce u pacientů s mikrodelekcí 22.11.2q a vývoj imunity u dětí se syndromem di George.
9. MUDr. Šárka Lásiková Ověření diagnostiky lidské ehrlichchiózy prostřednictvím průkazu protilátek a specifické DNA u pacientů infekční kliniky.
10. MUDr. Dušan Pícha, CSc. Diagnostický význam PCR u lymeské boreliózy – metodická studie.
11. MUDr. Josef Kraus, CSc. Funkční a molekulární vyšetření a sledování pacientů s myotonickou dystrofií.
12. doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc. Expozice křemíku a ANCA – asociované vaskulitidy.
13. MUDr. Jiří Charvát, CSc. Význam autonomní neuropatie u nemocných s diabetem mellitem 2. typu pro vznik cévní mozkové příhody a její vztah k ostatním rizikovým faktorům.
14. MUDr. Petr Szitányi Hypelipoproteinémie a hypertenze u dětí indukovaná intrauterinní podvýživou.
15. prof. MUDr. Jiří Šnajdauf, DrSc. Optimalizace postupu při léčbě artrézie jícnu se zaměřením na kvalitu života.
16. MUDr. Jan Trka, Ph.D. Intrauteriní původ akutní lymfoblastické leukémie u dětí.
17. doc. MUDr. Václav Šimonovský, CSc. Sonografické charakteristiky normálního apendixu a specifikace rozdílů mezi dospělým a dětským typem.
18. MUDr. Ondřej Cinek NON-HLA genetické riziko IDDM u českých dětí, studie genů IDDM2 a IDDM12.
19. MUDr. Michal Grivna, CSc. Pilotní studie monitorování dětských úrazů prostřednictvím zdravotnických zařízení.
20. doc. MUDr. Richard Škába, CSc. Časná a jednodobá feminizující genitoplatika – zásadní změna v rekonstrukci zevního genitálu u pacientů s intersexem.
21. MUDr. Taťána Maříková, CSc. Zavedení molekulárně genetických metod do diagnostiky sarkoglykanopatii.
22. MUDr. Jaroslav Šimon Hodnocení variability srdeční frekvence u nemocných s vrozenou srdeční vadou.
23. MUDr. Petr Sedláček Léčebná strategie u dětí s vysoce rizikovými formami akutní leukémie léčenými alogenní transplantací kmenových buněk krvetvorby.
24. doc. MUDr. Vladimír Komárek Predikce epileptického záchvatu metodami nelineární dynamické analýz dlouhodobých EEG záznamů.
25. prof. MUDr. Martin Vízek, CSc. Monitorování oxidačního stresu pomocí analýzy vydechovaného vzduchu v experimentu a klinické praxi.
26. doc. RNDr. Václav Pelouch, CSc. Kongenitální normoxemické a hypoxemické srdeční vady – proteinová a fosfolipidová remodelace atriální a komorové svaloviny, úloha scavengerů.
27. doc. RNDr. Jiří Wilhelm Studie glykoxidačního poškození a vlivu antioxidantů v oční čočce při diabetes.
28. MUDr. Karel Pýcha Optimalizace diagnosticko-léčebného protokolu poruch intestinálního traktu novorozenců s velmi nízkou porodní váhou.
29. MUDr. Marta Šnajderová, CSc. Diabetes mellitus 1. typu a sdružená autoimunní onemocnění.
30. MUDr. Michal Grivna, CSc. Studie úrazů u seniorů.
31. MUDr. Michal Grivna, CSc. Retrospektivní studie dětských úrazů na hřištích.
32. MUDr. Pavel Strnad, CSc. Hormonální léčba a proliferační změny prsu.
33. prof. MUDr. Stanislav Tůma, CSc. Uplatnění MR angiografie u dětí s vrozenými srdečními vadami.
34. prof. MUDr. Eva Seemanová, DrSc. Detekce Nijmegen Breakage syndromu mezi pacienty s mikrocefalií přímou DNA analýzou.
35. prof. MUDr. Roman Kodet, CSc. Komplexní imunohistochemická a molekulárně biologická diagnostika velkobuněčných maligních lymfomů s klinicko – patologickou korelací.
36. doc. MUDr. Jan Janda, CSc. Ovlivnění hypertenze, proteinurie a progrese onemocnění u dětí s autozomálně dominantní polycystickou chorobou ledvin.
Vytvořeno: 11. 4. 2000 / Upraveno: 3. 10. 2018 / Administrátor 2. LF UK