Napsali o nás

Těžké přijímací zkoušky

Barbora Matyášová
 
Lidové noviny – Praha 31. 1. 2007 Budoucí lékaře připravuje v současnosti sedm fakult spadajících pod tři české univerzity – Karlovu, Masarykovu a Palackého.
Všechny fakulty nabízejí obor všeobecné lékařství. Zdravotnicky zaměřené obory nabízejí i dvě zdravotně sociální fakulty a soukromé vysoké školy. Lákavou může být pro budoucí vysokoškoláky možnost studia farmakologie, které se realizuje na farmaceutických fakultách v Brně a v Hradci Králové.
Na některou ze sedmi lékařských fakult zasílají své přihlášky každoročně tisíce studentů, jejichž snem je povolání lékaře. Neodradí je velký převis uchazečů u přijímacího řízení ani příslib zřejmě nejnáročnějšího vysokoškolského studia.
Nejvíce budoucích lékařů studuje Univerzitu Karlovu, pod niž spadá hned pět lékařských fakult. Tři z nich se nacházejí v Praze, další jsou v Plzni a Hradci Králové.
Základním pilířem studia na všech lékařských fakultách je studium všeobecného lékařství, případně stomatologie.
Zatímco náplň studia je na všech fakultách víceméně stejná, přijímacími zkouškami se jednotlivé fakulty odlišují.
Testu z biologie, fyziky a chemie se ale adepti na studium medicíny nevyhnou ani na jedné z fakult. Kromě testu mohou být uchazeči hodnoceni i podle schopnosti písemného vyjadřování v českém jazyce. To je případ pražské 1. lékařské fakulty: „Při přijímacích zkouškách ověřujeme znalosti uchazečů z českého jazyka, chemie, fyziky a biologie. Zájemcům o studium dále doporučujeme, aby měli aspoň elementární znalosti latiny, přestože latina zatím součástí přijímaček není,“ uvedla Vlasta Helekalová, vedoucí oddělení vnějších vztahů 1. lékařské fakulty.
Pro studenty, kteří se chtějí k přijímacím zkouškám co nejlépe připravit, doporučují jednotlivé lékařské fakulty vhodnou odbornou literaturu, případně i okruhy otázek a vzorové testy. „První lékařská fakulta vydala pro tento účel speciální skripta s modelovými otázkami, z nichž přijímací testy vycházejí. Zadání otázek ve skriptech a následně v přijímacím testu sice nejsou úplně shodná, studenti si ale jejich prostřednictvím ověří úroveň svých znalostí a seznámí se s určitým modelem testování, což může u přijímaček výrazně pomoci,“ radí Vlasta Helekalová.
Péči věnuje přípravě uchazečů k přijímacím zkouškám i Lékařská fakulta v Hradci Králové, která pro uchazeče o studium medicíny pořádá přípravný kurz. Hradecká fakulta je specifická i tím, že do celkového pořadí v přijímacím řízení započítává body za prospěch na střední škole nebo za umístění v celostátních kolech olympiád. Body navíc mohou uchazeči získat i za úspěšné složenou státní zkoušku z angličtiny. Kromě hradecké fakulty uplatňuje princip bonifikace za dobrý prospěch ze střední školy Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Na ostatních fakultách se adepti na studium medicíny musejí spolehnout jen na svůj výkon u přijímacích zkoušek. Kromě testu budou navíc prokazovat schopnosti i při ústním pohovoru na dvou lékařských fakultách – 2. a 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
„V ústním pohovoru uchazeči prokazují schopnost vlastního úsudku, hodnocen je všeobecný rozhled a motivace ke studiu. Součástí pohovoru je také interpretace odborného textu,“ říká Alena Vlasáková, vedoucí studijního oddělení 3. lékařské fakulty.
Studenti s vynikajícím studijním prospěchem mohou být výjimečně přijati ke studiu medicíny i bez přijímacích zkoušek. Tuto možnost nabízejí budoucím medikům hned čtyři lékařské fakulty – hradecká a olomoucká, dále 1. a 3. lékařská fakulta v Praze. Studenti toužící se vyhnout stresujícím přijímacím zkouškám však musí splňovat poměrně přísná kritéria. „Na obor Všeobecné lékařství přijímáme bez přijímacích zkoušek studenty, jejichž průměr známek za poslední čtyři roky studia nepřesahuje hranici 1,2. Kromě toho mohou být přijati i uchazeči s průměrem do 1,5, pokud se umístili na některém z předních pěti míst v celostátních olympiádách,“ objasňuje kritéria pro přijetí bez přijímaček Alena Vlasáková.
 
Zdravotní bakalář
V posledních letech narůstá počet bakalářských a navazujících magisterských oborů, jejichž nabídkou se jednotlivé fakulty navzájem odlišují. Tyto obory mají za cíl připravovat odborný zdravotnický personál a odborníky na správu ve zdravotnictví. Mimo výše uvedených sedmi lékařských fakult nabízejí tento typ studia zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích a v Ostravě. Kromě toho jsou k dispozici dvě soukromé vysoké školy se zdravotnickým zaměřením – Vysoká škola zdravotnická v Praze a Vysoká škola v Plzni. Většinou se zde vyučují obory jako fyzioterapie, zdravotní sestra nebo radiologický asistent. „K dispozici jsou ale i obory méně obvyklé a nezasvěceným uším znějící poněkud exoticky. Nabízíme například bakalářský obor Adiktologie, jehož absolventi se uplatní při práci s drogově závislými,“ doplňuje Vlasta Helekalová z 1. lékařské fakulty.
 
O farmacii je velký zájem
Budoucí lékárníky připravují v České republice hned dvě farmaceutické fakulty – Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové a Farmaceutická fakulta na Veterinární a farmaceutické fakultě v Brně. Přijímací zkoušky jsou na nich podobné jako na lékařských fakultách, uchazeči se ale musejí připravit na ještě větší konkurenci než ti, kteří touží po povolání lékaře. Na brněnské farmacii uspěje u přijímacích zkoušek jen 39 % uchazečů.

Srovnání: medicína, farmacie, zdravotnictví

Naděžda Vojnovičová
 
Lidové noviny – Praha 31. 1. 2007 – Obor jsme rozdělili do tří podskupin – lékařská, zdravotně-sociální a farmaceutická. V rámci podskupiny lékařství srovnáváme sedm fakult veřejných vysokých škol. V podskupině zdravotně-sociální srovnáváme dvě veřejné a dvě soukromé vysoké školy. V podskupině farmaceutické srovnáváme pouze dvě veřejné vysoké školy.
Váha jednotlivých indexů je tedy počítána v rámci každé podskupiny zvlášť.
 
Podskupina lékařská
Čím se lékařské vysoké školy nejvíce liší? Nejsilnějším diskriminujícím faktorem, tj. indexem, ve kterém se srovnávané školy nejvíce liší, je index č. 3 – „Konkurenceschopnost fakulty“.
Čím je tento index větší, tím více přijatých studentů skutečně zahájí studium. Jinak řečeno to znamená, že v případě, že je student přijat na více škol, zvolí tuto fakultu raději než jiné. V rámci indexu konkurenceschopnosti se nejlépe umístila lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně, protože osm z deseti přijatých začne na škole opravdu studovat.
 
V čem se ještě lékařské fakulty liší
Mírně se liší ve dvou indexech – zájem o fakultu a výběrovost fakulty. Největší zájem je o 1. lékařskou fakultu UK v Praze, protože všichni uchazeči o studium (podali si přihlášku) se také dostavili k přijímacímu řízení. Nejvíce si vybírá 2. lékařská fakulta UK v Praze.
 
Podskupina zdravotně-sociální
Prakticky jediným diskriminujícím faktorem mezi zdravotně-sociálními vysokými školami je výběrovost fakulty. Nejvíce si ze zájemců vybírá zdravotně-sociální fakulta JČU v Českých Budějovicích, která přijímá zhruba každého třetího účastníka přijímacího řízení. Naopak nejmenší výběr dělá Vysoká škola zdravotnická v Praze, která přijala každého.
 
Podskupina farmaceutická
Tyto dvě fakulty se liší především ve výběrovosti a v konkurenceschopnosti. Více vybírá farmaceutická fakulta VFU Brno, ale přijatí uchazeči dají častěji přednost studiu na farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
 
Shrnutí
Celkově se farmaceutické fakulty prakticky neliší a lékařské se liší mírně. Větší rozdíl je pouze mezi veřejnými a soukromými zdravotně-sociálními fakultami. Tento rozdíl je způsoben tím, že veřejné zdravotně-sociální školy mají striktnější výběrová kritéria. Přesto v úspěšnosti absolventů na trhu práce není téměř rozdíl v žádné ze jmenovaných podskupin. Znamená to, že nezáleží na tom, kde absolventi studovali. Jejich uplatnitelnost na trhu práce je téměř stejná a vysoká.

 
Chybějící údaj, hodnota nahrazena na základě statistické metody Missing value analyze.
 

 
Rozsah celkového indexu potřebný pro umístění na 1.–10. místě v celkovém hodnocení