Klinika infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce

Zaměření pracoviště:

Komplexní péče o pacienty s infekčními nemocemi všech věkových skupin. Bakteriální a aseptické neuroinfekce u dětí i dospělých. Lymeská borrelióza, její léčba a studium nervových forem z klinického hlediska. Projevy imunologických aspektů u vybraných infekcí. Diferenciální diagnostika nejasných febrilních stavů, léčba horečnatých a septických stavů. Komplexní péče o děti s infekčními nemocemi, problematika respiračních nákaz, exantémová onemocnění, lymfadenopatie infekční etiologie. Průjmová onemocnění ve všech věkových kategoriích. Cestovní medicína a importované nákazy, poradna pro cestovatele a očkovací centrum. Problematika vakcinace u dětí i dospělých. Racionální antibiotická léčba a principy antibiotické politiky. Vývoj laboratorních metod pro diagnostiku infekčních nemocí založených zejména na sérologickém a elektroforetickém principu (izoelektrická fokusace) a průkazu DNA (PCR).

Historie pracoviště:

Novodobá historie oboru infekčního lékařství v Čechách je pevně spjata s Klinikou infekčních, tropických a parazitárních onemocnění na Bulovce. Ještě na začátku 20. století byli nemocní s infekčními chorobami hospitalizováni v různých lokalitách Prahy, např. v nemocnici na Karlově a později na Vinohradech. První infekční oddělení v místě nynější nemocnice fungovalo již v letech 1913–1914. V té době se začala budovat nemocnice v Libni na Bulovce s několika pavilony, které však mělo poskytnout komplexní lůžkovou péči. Všeobecná veřejná nemocnice v Praze VIII na Bulovce začala fungovat pro veřejnost 21. 6. 1931. V té době mělo infekční oddělení kapacitu 160 lůžek. Původními budovami pro tyto účely byly „Domeček“ u dolní tzv. infekční vrátnice (v současnosti se zde nachází záchytná stanice) a dnešní budova komplementu hematologie a mikrobiologie.

Zakladatel infekčního lékařství na území bývalého Československa byl prof. MUDr. Jaroslav Procházka, DrSc. (1896–1967). V době výstavby nemocnice úzce spolupracoval s architekty na konceptu infekčního pavilonu, který byl postaven mezi lety 1935 a 1940. Stavební úpravy, důsledně respektující hygienická a izolační opatření, které jsou dnes běžnou součástí nemocničních zařízení s izolačním režimem, byly na tu dobu převratné. Pavilon byl původně koncipován na 200–250 lůžek s možností komplexní péče o infekční nemocné, jejich izolaci podle způsobu přenosu infekce či diagnóz.

Od počátku představoval pavilon klinickou základnu pro všechny pražské lékařské fakulty i postgraduální vzdělávání v oboru přenosných nemocí. Nárůst počtu posluchačů na univerzitě vedl časem k potřebě rozdělení výuky v rámci jednotného pracoviště. Nejdříve byla oddělena klinická základna po vzniku Lékařské fakulty hygienické. Prof. Procházka vedl klinická pracoviště současně pro Fakultu dětského lékařství i všeobecného lékařství.  Po rozdělení výuky na jednotlivé lékařské fakulty se přednostou I. infekční kliniky Fakulty dětského lékařství (nynější 2. LF) stal prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc. (1928–2011), jenž několik let zastával navíc i funkci děkana. Od r. 1994 byla přednostkou kliniky doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc. (*1943). Několik let vedla rovněž výukové pracoviště postgraduálního vzdělávání v oboru Institutu pro další vzdělávání lékařů. V roce 2011 se vedení kliniky ujal doc. MUDr. Dušan Pícha, CSc. (*1957).

Odborné zaměření jednotlivých pracovišť je řízeno přednosty všech tří infekčních klinik. Zdravotnický provoz celého pavilonu je od r. 1996 řízen prim. MUDr. Hanou Roháčovou, Ph.D. (*1954). Úzká spolupráce jednotlivých přednostů a celého personálu umožňuje v rámci výuky studentům nejen naší fakulty se seznámit s celým spektrem infekčních onemocnění v péči lůžkové i ambulantní péče.

Zdroj informací a více o vývoji infekčního lékařství na našem území lze najít na stránkách Společnosti infekčních lékařství ČLS JEP. www.infekce.cz/historie1.htm