Doc. MUDr. David Kachlík, Ph.D., je od 1. října 2015 novým vedoucím Anatomického ústavu 2. LF UK. Představujeme ho v krátkém rozhovoru.
Pohovořte prosím o svých odborných zájmech. Čím se jako anatom zabýváte, čeho jste dosáhl a jaké máte cíle?
Anatomii jsem se začal věnovat již jako student 2. ročníku 3. lékařské fakulty, nejprve jako volontér a demonstrátor pitevních cvičení a později jako výpomocný asistent (lektor). Vyráběl jsem preparáty a přičichl jsem i k základům vědecké práce. V 6. ročníku mi prof. Josef Stingl nabídl nastoupit na postgraduální studium jako vůbec prvnímu studentovi anatomie, tehdy ještě v oboru Biologie buňky. Neváhal jsem a s chutí jsem toto studium začal. Brzy jsem přestoupil do nově vzniklého oboru Experimentální chirurgie a věnoval jsem se výzkumu mikrocirkulace a variacím cévního řečiště tlustého střeva v normě a u Crohnovy choroby. Po ukončení postgraduálního studia již zůstal můj zájem soustředěný na klinickou anatomii, i když její výzkumné metody také zahrnují histologické a imunohistochemické metody. Protože jsme mezitím vybudovali nástřikovou laboratoř, soustředil se můj výzkum dále do oblasti cév, například na zásobení stěny povrchových žil dolní končetiny za normálních i patologických stavů, jako jsou městky nebo využití žil jako bypassů na věnčité tepny srdce, variace a poruchy tepen horní končetiny či růst cév v experimentálně založených nádorech. Kromě anatomie v angiologii jsem se věnoval i výzkumu v oblasti pohybové soustavy, např. Achillovy šlachy a jejích tíhových váčků.
Mým velkým koníčkem v anatomii je jednak její historie, a to jak světová, tak zejména domácí, jejímž cílem je propagace našich morfologických velikánů doma i v zahraničí, např. Jana Jessenia, Václava Treitze, Vincence Bochdalka; a také její názvosloví včetně eponym. Jsem autorem revize českého tělovědného (anatomického) názvosloví a členem mezinárodní komise pro morfologickou terminologii (FIPAT) při Mezinárodní asociaci anatomických společností (IFAA). Podařilo se nám s kolegy ze střední a východní Evropy zřídit pravidelné sjezdy věnované klinické a aplikované anatomii, pořádané od roku 2009 pod hlavičkou International Symposium on Clinical and Applied Anatomy (ISCAA – viz www.iscaa.org). Celé soustředění na klinickou anatomii a její názvosloví je hnáno touhou poskytovat oborům klinické medicíny dobrého partnera pro vědecký výzkum a rovněž pro pedagogickou činnost. K ní má anatomie položit vhodné základy, tedy poskytnout komunikační jazyk a základní kostru znalosti stavby a navazující funkce lidského těla. Proto jsem se na předchozím pracovišti podílel na integraci výuky teoretických předmětů a také na zavedení úvodních anatomických seminářů ve vybraných klinických předmětech, zejména v chirurgických oborech. Rád bych tuto myšlenku přenesl i na půdu 2. lékařské fakulty.
Jakou máte vizi jako vedoucí ústavu? Na co budete klást důraz?
Anatomický ústav je dlouhodobě opomíjeným pracovištěm, vždyť nikdy nepůsobil na vlastní půdě 2. lékařské fakulty ani Fakultní nemocnice v Motole, napřed se nacházel v azylu na Fakultě tělesné výchovy a sportu a nyní v nákladném pronájmu na 1. lékařské fakultě. Je zde izolován od ostatních pracovišť fakulty i fakultní nemocnice, což je i komplikací pro studenty a tvorbu rozvrhu. Naštěstí jak předchozí, tak současné vedení je pevně rozhodnuté tento neutěšený stav změnit. Již jsou hotové plány nové budovy, v níž se kromě Anatomického ústavu budou nacházet i některé další teoretické obory fakulty. Výhled na příští roky je připravit zařízení a vybavení nového ústavu, sehnat potřebnou finanční podporu a připravit pracovní kolektiv pro nové úkoly. Ústav by měl jít dvěma cestami: neuroanatomickým výzkumem, což je tradiční směr pěstovaný a zaštiťovaný profesorem Rastislavem Drugou, předchozím vedoucím ústavu, a dále směrem klinické anatomie. Ta zahrnuje pedagogickou činnost jak pro pregraduální studenty (vnesením poznatků klinické anatomie do výuky systematické a topografické anatomie v prvním ročníku magisterského studia), tak pro doktorandy (příprava výukových kurzů endoskopických přístupů, technik regionální anestézie) a vědecko-výzkumnou činnost v krajinách a částech lidského těla, v nichž může zevrubná znalost anatomie posloužit při zlepšování současných nebo tvorbě nových operačních přístupů a vyšetřovacích metod, včetně variační anatomie.
Dalším směrem je zlepšování obsahu a kvality výuky anatomie pro magisterské i bakalářské obory malým navýšením výukových hodin, jichž má anatomie, a zejména pitevní cvičení opravdu málo, zapojením klinických odborníků do výuky, využíváním zobrazovacích metod, a zejména přípravou a výrobou vlastních anatomických preparátů, jež ústav zatím vůbec nevlastní. Patří k tomu i výroba umělých kostí podle skutečných vzorů pomocí trojrozměrného tisku, který již zahájil vlastním grantovým projektem doktor Radovan Hudák.
V neposlední řadě je třeba vytvořit kvalitní internetovou stránku s dostupnými informacemi pro studenty a moderními výukovými materiály. Mezi takové náleží i již probíhající projekty Memorixu anatomie a Memorixu histologie (na němž se podílíme rovněž s Radovanem Hudákem), jež zahrnují nejen papírovou učebnici, ale i terminologický slovník a řadu dalších projektů.
Hlavním cílem je tedy vytvořit vědecko-výukové centrum klinické anatomie a naplnit jej mladými perspektivními pracovníky, kteří se nebojí skromného života univerzitních zaměstnanců a jsou plni nápadů a elánu. Jednou z cest je i práce se studenty druhých a vyšších ročníků, kteří mohou na ústavu pracovat jako demonstrátoři pitevních cvičení, později jako lektoři při výuce praktických cvičení, a nakonec jako doktorandi, např. v oboru Neurověd nebo Experimentální chirurgie. Rovněž se studenti mohou jak zapojit do probíhajících vědeckých projektů, tak sami iniciovat nové.
Jaké budou vaše první kroky ve funkci?
Už jsem na ústavu od října a prvními kroky byly, kromě zdlouhavého zařizování pracovny v pronajatých prostorách, zejména drobné úpravy sylabu výuky anatomie, organizace průběžného testování studentů a rozběhnutí prvních výzkumných záměrů. Nejdříve bych rád jako nová osoba na fakultě navázal kontakty zejména s klinickými pracovišti, což se zatím podařilo na chirurgii, ortopedii a patologii, další mám ještě před sebou. Rovněž se musím postupně seznámit se všemi lektory a demonstrátory, protože poznat pracovní kolektiv není běh na krátkou trať, a zároveň je to jeden z pilířů dobré spolupráce a příjemného a tvůrčího pracovního prostředí. Z již proběhlých změn jsme například sloučili samostatný zápočet z pitevních cvičení s předmětem anatomie, abychom zjednodušili administrativní práci, a na stránku ústavu jsme umístili odpovědi na jednotlivé připomínky studentské evaluace.
