S Jozefem Madžem o lásce, vědě a epigenetice v krvetvorbě
Jozef Madžo (*1976 v Košicích) vystudoval 2. lékařskou fakultu UK; je molekulární biolog. Působí na Fels Institute, Temple University School of Medicine ve Spojených státech.
Jak se podle vás k sobě mají láska a věda?
Jestliže máte na mysli lásku k poznání, tak ta má společné se skutečnou láskou to, že nám dává iracionální pocit štěstí – v případě vědy pocit uspokojení z poznání. Pravděpodobně obě jsou demonstrací naší vrozené závislostí na dopaminu.
O čem budete mluvit ve své přednášce na Vědecké konferenci?
O významu nově popsané epigenetické modifikace 5hydroxymethyl-cytosinu (5hmC) v regulaci průběhu normální krvetvorby. O mapování normální distribuce 5hmC v lidském genomu pomocí next-generation sequencing (NGS) a jak se poruchy v hladině a distribuci 5hmC pravděpodobně podílejí na vzniku leukemií.
Na čem teď pracujete?
Na několika projektech, které se věnují epigenetické regulaci genové exprese na úrovni modifikace DNA. Momentálně na modelu myši s inducibilní bodovou mutací v genu pro Tet1 protein. Tet1 je enzym, který katalyzuje oxidaci cytosinu v demethylované DNA na 5hmC, a je tak na začátku procesu aktivní de-methylace DNA. Dále také na vývoji nových postupů pro highthroughput detekci DNA metylace a DNA hydroxymethylace na bázi next-generation sequencing.
