Institucionální podpora výzkumu na naší fakultě po skončení Výzkumných záměrů MŠMT aneb potřebujete nás?

Výzkumné záměry MŠMT byly zavedeny v roce 2004 jako cílený nástroj pro institucionální podporu výzkumu na vysokých školách. Na naší fakultě byly řešeny následující výzkumné záměry:
 

MSM0021620812 – Chronická onemocnění vznikající na podkladě nepřiměřené reaktivity imunitního systému, jejich patogeneze a možnosti včasné diagnostiky a léčby (prof. Bartůňková, Ústav imunologie)
MSM0021620813 – Molekulární základy dětských nádorových onemocnění a léčebné aplikace (prof. Starý, Klinika dětské hematolgoie a onkologie)
MSM0021620814 – Prevence, diagnostika a terapie diabetes mellitus, metabolických a endokrinních postižení organismu (dr. Cinek, Pediatrická klinika)


 
Předem mého příspěvku musím přiznat svoji nikoliv nezaujatou pozici ve vztahu k výzkumným záměrům a jimi založených mladých výzkumných skupin. Ocitl jsem se v situaci, kdy jsem se vrátil z laboratoře v USA, měl jsem před dokončením PhD a byl v podstatě bez šance na to, že bych mohl na naší fakultě pokračovat ve vědecké práci. V podobné pozici se ocitali a ocitají téměř všichni absolventi PhD studia, kteří nechtějí naskočit pouze do klinické medicíny. Účastnil jsem se jak přípravy projektu Výzkumného záměru zaměřeného na dětskou hematologii a onkologii, tak celých dosavadních 6 let jeho existence. Osobně považuji jak náš Výzkumný záměr, tak další výzkumné záměry MŠMT na naší fakultě za úspěch jak z pohledu organizátora (opravdu byly založeny nové skupiny), tak z pohledu naplnění záměru výsledky (skupiny dosáhly dobrých měřitelných úspěchů). Výzkumné záměry dobře plnily roli institucionální podpory, čili dlouhodobé podpory vzniku a existence výzkumných skupin, s důrazem především na zapojení mladých vědců / absolventů PhD studia, umožňovaly větší investice do přístrojového vybavení, celkově podporovaly infrastrukturu a jen omezeně též spotřební materiál a další běžné provozní náklady. Motivovaly tedy k získávání financí na materiál a provozní náklady z dalších zdrojů, především z grantových programů všech českých dostupných agentur (Interní grantová agentura MZD, Grantová agentura Univerzity Karlovy a Grantová agentura ČR). Rozvoj skupin umožnil též aktivní zapojení do evropských kolaborativních programů Allostem, EuroFlow, EUROEWING, ESIOP HR-NBL a jiné.
 
Smyslem existence výzkumných skupin na univerzitách, jakou je i naše, je bezpochyby zaprvé kvalitní výzkum. Za kvalitní výzkum jsou považovány práce, které jsou publikovány v konkurenci celosvětové (anglicky), v časopisech, jež jsou v daném oboru čteny a hlavně často citovány. To je známka toho, že sdělované výsledky výzkumu ostatní výzkumníky zajímají, a proto jej dále rozpracovávají, případně s ním polemizují. Zjednodušeně je za míru kvality časopisu považován jeho „impact factor“. Skupiny podpořené výzkumnými záměry na naší fakultě vytvořily od roku 2004 celkem 175 mezinárodních odborných článků registrovaných na Web of Science, celkově za toto období získaly 1500 citací.
 
Přínos kvalitního výzkumu pro univerzitu a fakultní nemocnici je ovšem mnohem širší, výzkumné skupiny přinášejí náročné technologie, které jsou dále využívány např. pro zlepšení diagnostických postupů. Pro úspěšné a smysluplné zavedení výzkumných i diagnostických technologií je ovšem třeba kvalitních a motivovaných lidí, kteří jsou nejen schopni technologie zavést, ale též vhodně interpretovat výsledky a propojovat je s ostatními diagnostickými postupy a s klinickými otázkami. Spolupráce výzkumník – diagnostik – klinik je podle mého soudu to, co z jednotlivých kvalitních částí teprve skládá funkční celek s přínosem pro všechny zúčastněné. „Produkce“ know-how a kvalitních mladých profesionálů (22 úspěšných absolventů PhD studia), jež toto know-how rozvíjejí, je skvělým výsledkem i právě končících výzkumných záměrů MŠMT. Nezanedbatelný je též finanční přínos fakultě. Na získaných grantech přinesly tyto skupiny za 6 let přes 200 mil Kč (což zhruba odpovídá ročnímu obratu fakulty). Z těchto prostředků, jinak pevně určených na provozní náklady projektů, jde na tzv. režijní náklady 20 % do rozpočtu fakulty.
 
Institucionální podpora výzkumu má být v dalších letech rozdělována na základě výsledků v předchozím období jednotlivým subjektům (v našem případě Univerzitě) a je na rozhodnutí těchto subjektů (Univerzity, potažmo fakult), jak budou institucionální podporu dále rozdělovat. Všichni mladí výzkumníci, kteří jsou na výzkumných záměrech nyní zaměstnáni, mají smlouvy na dobu určitou do konce roku 2010 a neformální příslib prodloužení na rok 2011. Paradoxně nemáme status akademických pracovníků fakulty, přestože na fakultě působíme přes 6 let. Nemůžeme volit, nemáme v pracovní smlouvě pedagogické působení, ovšem z praktických důvodů je dodržován pouze první regulativ, na výuce i vedení doktorandů se podílíme.
 
Mou hlavní motivací pro napsání tohoto článku je tedy otázka, která trápí všechny výzkumníky záměrů MŠMT: Stojí fakulta o pokračování takto vzniklých týmů? Pokud ano, jakým způsobem bude zajištěno financování lidí, jakým způsobem obnova investic? Na tyto otázky bychom rádi dostali odpověď co nejdříve, abychom se případně mohli včas poohlédnout po zaměstnání jinde a nemuseli se od ledna scházet na úřadech práce. Toto je jisté syrově položená otázka a nejhorší hrozící scénář, ovšem pro fakultu může být nepříjemné zjištění, že tuto nejistotu období bez odpovědi někteří nebudou chtít snášet a skupiny se rozdrobí preventivně samy. Myslím si, že by to byla škoda, a byl bych rád, kdybych pro zamyšlení na toto téma získal i kolegy akademické pracovníky a kdyby k podobnému závěru dospěli i akademičtí funkcionáři. Pokud by rozhodnutí fakulty bylo jiné, oceníme i tak odpovědi otevřené a včas.
 
MUDr. Tomáš Kalina, Ph.D., CLIP-Cytometrie, Klinika dětské hematologie a onkologie
 
 
Následuje přehled výstupů:
 

 

Vytvořeno: 23. 7. 2010 / Upraveno: 11. 12. 2017 / prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D.