Ojedinělou, šťastnou okolností, která zaručuje fakultě v optimální vzájemné spolupráci a podpoře zajistit vysokou úroveň výuky klinických oborů, a která jí skýtá ty nejlepší vyhlídky do budoucnosti, je existence fakultní nemocnice v Motole (FNM). Její geneze je mnohem delší než současných čtyřicet let fakulty.
Všechno to začalo vlastně už dávno, s otevřením všeobecné nemocnice v Praze na Karlově náměstí (1790). Už za rok, od školního roku 1791/92 se stala klinickou základnou pražské lékařské fakulty. Všemožné nedostatky technického rázu, které ji provázely od samého počátku, se znásobily rozdělením univerzity a tedy i lékařské fakulty na českou a německou. Česká lékařská fakulta zahájila výuku v říjnu roku 1883 ve zcela nevyhovujících podmínkách. Samozřejmě, že přednost měla fakulta německá. A tak teprve po převratu roku 1918 se začalo poukazovat na potřebu vybudovat pro českou fakultu nová teoretická a zejména klinická pracoviště.
Profesorský sbor lékařské fakulty se touto otázkou zabýval poprvé na zasedání 27. března 1919. V první představě mělo vzniknout jakési fakultní městečko v prostoru Karlova, tak jak jsme jej vymezili v jedné z předcházejících kapitol. Žádná z uvažovaných variant tohoto koncepčně velkorysého záměru ovšem nebyla reálná (navíc hlavní mluvčí této představy – profesor Lhoták – na samém začátku úvah zemřel).
Druhý plán uvažoval o komplexní přestavbě všeobecné nemocnice. Schválila jej v roce 1932 dokonce vláda. Také ten ztroskotal – dělat ze starého nové se obvykle nevyplácí. Ostatně je všeobecně známé, že i tak je všeobecná nemocnice od samého vzniku nepřetržitě staveništěm, aniž by výsledek odpovídal úsilí a nákladům.
16. března 1933 dospěl profesorský sbor k závěru, že celková rekonstrukce Všeobecné nemocnice nepřichází v dohledných letech v úvahu a doporučil výstavbu paralelních klinik a ústavů jako samostatného celku v rámci Všeobecné nemocnice, ale na levém břehu Vltavy. Tento názor podporovala i neutěšená situace v počtu nemocničních lůžek v Praze. Světový průměr se pohyboval mezi 7–12 lůžky na 100.000 obyvatel, zatímco Praha jich měla jen šest.
Obě uvedené okolnosti vyvolaly jednání příslušných úřadů, které pro stavbu nové nemocnice vybraly pozemky v Motole. Od té chvíle se počíná motolská anabaze. Její hlavní události předkládáme ve stručném přehledu:
| 1934, léto | geologický průzkum motolských pozemků |
| 1934, říjen | první referát profesora Kristiána Hynka, stavebního referenta fakulty o záměru a jeho časovém rozměru (1936–1952) na schůzi profesorského sboru |
| 1935, 31. ledna | jednomyslný souhlas profesorského sboru s návrhem |
| 1936, květen | trhová smlouva mezi pražskou obcí a pražským nemocničním fondem |
| 1936, 12. května | volba konzultační komise profesorského sboru pro vypracování plánů jednotlivých klinik a ústavů |
| 1936, jaro | vypsání „veřejné soutěže na ideové řešení stavby pobočky pražské Všeobecné nemocnice s klinikami Karlovy univerzity v Motole“ (původní zadání 1309 lůžek); z 24 podaných projektů byly tři oceněny 3. cenou a čtvrtý projekt byl spolu s nimi přijat do užší soutěže – 1. a 2. cena nebyla udělena; porota pracovala velmi intenzivně, zasedala dvacetkrát |
| 1936, říjen | vypsání užší soutěže |
| 1937, květen | zvítězil projekt architektů Františka Čermáka a Gustava Paula: ve dvou etapách mělo být postaveno v monobloku 10 klinik a 6 ústavů se samostatným křídlem ambulantním, samostatně pak pavilon infekční, tuberkulózní, prosektura, ošetřovatelská škola a byty zaměstnanců (celkově 2000 nemocničních lůžek) |
| 1936, 19. listopadu | na schůzi profesorského sboru potvrdil profesor Hynek už schválené rozhodnutí, proti kterému se pak v diskusi ostře postavil profesor Jirásek |
| 1936–1938 | období vášnivých diskusí o stavbě; do sporu se začlenila Společnost českých nemocnic, jejímž předsedou byl právě profesor Jirásek a která, zřejmě pod jeho vlivem, vydala k výstavbě motolské nemocnice v podstatě odmítavé memorandum |
| 1937, 3. června | profesorský sbor projednával memorandum Společnosti a k jeho posouzení ustavil dvacetičlennou komisi |
| 1937, 15. července | jednání zmíněné komise negovalo námitky memoranda |
| 1937, konec roku | vyšla brožura „Pražské fakultní nemocnice“ vypracovaná odpůrci motolského projektu a obsahující plán vlastního projektu rozšířené Všeobecné nemocnice pomocí výškových budov |
| 1938, 24. února | rozprava o novém projektu v profesorském sboru a jeho stavební komisi |
| 1938, 7. prosince |
stavební komise doporučila vzhledem k politické situaci (2. republika) veškeré přípravné práce zastavit a vypracovat program jiný období protektorátu stavba byla navzdory válce v roce 1940 zahájena, do podzimu roku 1941 byla dokončena řada přípravných prací; další výstavba však byla zastavena, protože už v květnu téhož roku rozhodlo ministerstvo sociální a zdravotní správy postavit provizorní barákovou nemocnici; původně plánovaných 300 lůžek se po jednání s Němci zvýšilo na 550 |
| 1941, květen | zadání projektu na barákovou nemocnici architektům Čermákovi a Paulovi |
| 1941, srpen | zahájení stavby (hlavním odborným poradcem byl chirurg profesor Diviš, dalšími profesoři Netoušek, Věšín, Jedlička (ftizeolog) a Šikl |
| 1943, 4. ledna | zahájení částečného provozu; přednosty vybudovaných oddělení se stali renomovaní odborníci: chirurg prof. Diviš, internista prof. Netoušek, ftizeolog prof. Jedlička, rentgenolog prof. Věšín, gynekolog a porodník doc. Šebek a částečným úvazkem patoložka prof. Benešová |
| 1945, 30. listopadu | výnos ministerstva zdravotnictví o nemocnici v Motole jako samostatném hospodářském centru |
| 1946 | osamostatnění nemocnice s názvem „Státní všeobecná veřejná nemocnice v Praze Motole“ |
| 1948 | změna názvu motolské nemocnice na „Státní oblastní nemocnice v Motole“ |
| 1949, 20. ledna | poslední jednání profesorského sboru tehdy ještě jediné pražské lékařské fakulty o Motolu se závěrem, že s další výstavbou Motola se zatím nepočítá |
| 1953–1955 | organizační sloučení nemocnice s tehdejším Ústavem národního zdraví Prahy 5, které se neosvědčilo a bylo v roce 1955 zrušeno |
| 1958, květen | rozhodnutí rady Ústředního národního výboru hlavního města Prahy o společné výstavbě nemocnice v Motole (po dohodě s ministerstvy zdravotnictví a školství) |
| 1958, 28. května | vypsání soutěže na projekt nemocnice; z 27 přijatých projektů získal 2. cenu (1. nebyla udělena) projekt architektů Rudolfa Podzemného a Antonína Tenzera |
| 1960 | zahájení projektových prací |
| 1960, 10. května | rada ÚNV schválila konečnou verzi 1. projektu |
| 1961, 28. srpna | rada ÚNV schválila generální řešení |
| 1964, 23. dubna | položení základního kamene |
| 1964, listopad | zahájení stavebních prací, a to nejen pro nemocnici, ale také pro stavbu Nuselského mostu |
| 1970, 9. listopadu | slavnostní otevření první části motolské dětské nemocnice |
| 1971, 1. ledna | konečné spojení motolské nemocnice pro dospělé s Dětskou fakultní nemocnicí v Motole (včetně detašovaných pracovišť) |
| 1971, 11. březen | ve 12. 00 demolice posledního a největšího ze šesti pavilonů 68 let sloužící České dětské nemocnice |
| 1986 | zahájení stavby monobloku pro dospělé |
| 1994, duben | postupné uvádění pracovišť pro dospělé v novém monobloku do provozu |
