(doc. MUDr. Vladimír Komárek)
Dětská neurologická klinika byla založena 19. ledna 1971 jako první zařízení svého druhu v naší republice. Prvním přednostou byl zakladatel dětské neurologie v Československu profesor MUDr. Ivan Lesný, mezi přední osobnosti kliniky v té době patřili docent MUDr. Jaromír Svatý, docent MUDr. Miroslav Rössler, docent MUDr. Karel Brachfeld, asistent MUDr. Miloš Lehovský a primář MUDr. Pavel Kocura. Druhým přednostou kliniky se stal v květnu 1982 prof. MUDr. Jaromír Svatý, třetím v září 1983 docent MUDr. Miloš Lehovský, čtvrtým přednostou je od května 1991 MUDr. Vladimír Komárek. Od svého vzniku zajišťuje klinika léčebně preventivní péči o nervově nemocné děti od narození do 15 let, a to na 50 lůžkách rozdělených na dvě stanice. Významnou součástí kliniky byla vždy neurofyziologická laboratoř a později i laboratoř likvorologická, které poskytovaly možnost vyšetření dětí i dospělých z celé FNM. V rámci léčebné péče se klinika stala centrem léčby refrakterních epilepsií u dětí a dospívajících, soustřeďuje pacienty s neuromuskulárním a neurometabolickým postižením, umožňuje hospitalizaci matek s dětmi postiženými poruchami neuromotorického vývoje, pro které je připraven komplexní diagnostický a léčebný program včetně rehabilitace. Dále zajišťuje následnou a dlouhodobou péči o pacienty převzaté z anesteziologicko-resuscitační kliniky, podílí se na soustředěné péči o pacienty s myasthenia gravis, o pacienty postižené neuroborreliózou a demyelinizačními onemocněními. Samostatnou problematiku tvoří oblast cerebrovaskulárních malformací v návaznosti na neuroradiochirurgická pracoviště nemocnice Na Homolce. Likvorologická laboratoř, kromě kvantitativní a kvalitativní cytologie, vyšetřuje likvor elektroforeticky s důrazem na hodnocení oligoklonálních proužků, stanovuje ELISA metodou IGM v likvoru a provádí spektrofotometrii mozkomíšního moku. V laboratoři klinické neurofyziologie je kromě standartních EEG metod k dispozici intenzivní dlouhodobé EEG monitorování jednak ambulatorní (prostřednictvím tzv. Oxford systému) a jednak pomocí semimobilní video – EEG telemetrie. Na klinice bylo až dosud hospitalizováno více než dvanáct tisíc dětí, ročně bylo v průměru provedeno 2500 EEG vyšetření, kolem 500 elektromyografických vyšetření, přibližně stejný počet vyšetření evokovaných potenciálů všech modalit, v likvorologické laboratoři je každým rokem zpracováno přibližně 1000 likvorů. Dětská neurologická klinika zajišťuje spolu s neurologickou klinikou výuku neurologie pro pátý ročník studentů 2. lékařské fakulty, výuku neurofyziologie pro druhý a třetí ročník a výuku vybraných problémů z urgentní neurologie pro ročník pátý. Ve školním roce 1993/1994 bude zavedena výuka vybraných kapitol z klinické neurofyziologie. Postupně se vytvářejí podmínky pro integrovanou výuku neurověd v souvislosti s vybudováním Centra neurověd při 2. lékařské fakultě a FN Motol, a to ve spolupráci s resortními ústavy AV ČR. Základním cílem naší výuky je naučit studenty chápat integrační roli nervového systému a logiku vztahů k systémům ostatním, objasnit jim význam vývojově podmíněných syndromů a onemocnění CNS, dále je seznámit s život zachraňujícími diagnostickými a léčebnými úkony u urgentních stavů v neurologii a v neposlední řadě jim umožnit vniknout do složitých medicinsko-sociálních problémů trvale neurologicky postižených dětí a jejich rodin. Součástí činnosti kliniky je i výchova dětských neurologů pro ambulantní péči.
Výzkumná aktivita kliniky cílila především k otázkám časné diagnostiky vývojových postižení nervové soustavy. Perspektivní je výzkum problematiky počítačového zpracování dlouhodobých záznamů a vyhodnocování změn dynamiky EEG při zátěžích, stejně tak jako hodnocení nálezů EMG sfinkterového komplexu pánevního dna u inkontinentních pacientů. Mezi další výzkumné projekty patří sledování neurofyziologických, likvorologických a imunologických parametrů u dětí postižených zánětlivými a autoimunními onemocněními nervového systému, stanovení kriterií pro včasnou diagnostiku neurometabolických a neurodegenerativních onemocnění (ve spolupráci s genetiky), včetně poradenství rodinám postižených dětí. V této oblasti se rozvíjí úzká spolupráce zaměřená na molekulární genetiku a biochemické přístupy. Mezi perspektivní programy patří sociálně orientované projekty zaměřené na prevenci, diagnostiku a rehabilitaci trvale postižených dětí se zvláštním důrazem na vyhodnocování efektivnosti jednotlivých metod rehabilitace kojenců s poruchami hybnosti. V tomto směru je klinika garantem multicentrálního projektu řízeného Centrem pro vývoj dítěte při Georgetown Univerzitě ve Washingtonu.
