Profesor Herget získal prestižní Groverovu cenu American Thoracic Society

Groverova cena udeľovaná American Thoracic Society je prestížne vedecké ocenenie pomenované podľa Roberta Grovera, „nestora chronickej hypoxie vo vysokých horách a fyziológie vysokých nadmorských výšok“.
Doposiaľ boli jej laureátmi len americkí vedci. V máji tohto roku sa však na zoznam ocenených za „výrazný prínos ku štúdiu efektov hypoxie a vysokej nadmorskej výšky na pľúcnu cirkuláciu“ pridal prvý Európan, profesor Jan Herget, vedúci Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty.
S prof. MUDr. Janom Hergetom, DrSc., sme sa rozprávali (nielen) o jeho výskume.
 
Pán profesor, čomu sa venuje váš výskum a ako ste sa k nemu dostali?
V Praze jsem organizoval pravidelná sympózia o plicní cirkulaci, a díky tomu jsem v roce 1984 dostal Francis Parkerovo stipendium a odjel jsem na rok a půl na stáž do CVP (Cardiovascular Pulmonary Unit) v Denveru. Tuto laboratoř založili někdy v roce 1957 a je špičkovou laboratoří, která studuje adaptaci na vysokou nadmořskou výšku a chronickou hypoxii. V podstatě každý, kdo se věnuje této oblasti, v nějaké fázi svého profesního života prošel touhle laboratoří.
 
Celou svou vědeckou dráhu se věnuji výzkumu adaptace plicních cév na chronickou hypoxii. Právě díky vědeckým kontaktům bylo pak možné poslat do CVP také profesora Vízka a profesora Hampla na stáž do Minnesoty k profesoru Weirovi, který je také bývalým pracovníkem CVP.
 
Zkoumáme taky význam NO, rozvoj hypoxické plicní hypertenze. S profesorem Hamplem jsme přinesli novou hypotézu o vztahu NO k plicní hypertenzi. Náš koncept o mechanismu vzniku plicní hypertenze vyšel ve Physiological Reviews. Je to „nóbl“ časopis, který vydává jenom přehledné články na vyzvání, a tím jsme se dostali do respektované skupiny lidí našeho oboru.
 
Ako vyzerá výskum na vašom Ústave? Zúčastňujú sa aj študenti?
Pracuje u nás hodně studentů – tři doktorandi a pravidelně každý rok 3–4 pregraduální studenti, kteří pracují na projektech plicní cirkulace. Loni o prázdninách jsme poslali našeho pregraduálního studenta do Ameriky na University of Albany na stáž, pak dokončil tady 6. ročník a bude pokračovat jako náš PhD student.
 
Tenhle rok je poslední, kdy jsme součástí Centra kardiovaskulárních nemocí. Centrum existuje již asi 15 let a spolupracuje v něm s námi (fyziologie, patologická fyziologie a biochemie) Fyziologický ústav akademie věd a kardiovaskulární část IKEM.
 
V současné době se mění organizace výzkumu, podle mého názoru pro vědu spíše k horšímu. Výzkumné záměry se zrušily, o centra se znovu žádá, je v tom dost zmatek, někdy víc rozhoduje administrativa než kvalita vědy. Přetrvává nám pamětníkům tak dobře známý tlak průmyslu na získání financí určených na vědu pod pláštíkem „spolupráce vědy s průmyslem“. Uvidíme, jak to bude za rok. Taky je tu tlak ještě ze 60. let, že věda má být navázaná na průmysl. Tlak přetrvávající ještě z minulého režimu. Víc a víc peněz určených na výzkum se drénuje na aplikovaný průmyslový výzkum. Tím je pochopitelně míň peněz na výzkum základní.
 
Veda určite pohlcuje veľkú časť vášho času. Čomu sa však venujete, keď vám ostane nejaký čas voľný?
Jezdil jsem na prkně, jezdil jsem hodně na sjezdovkách, surfoval jsem. Teď už je to se sportem horší.
 
Poslední výkřik aktivity byl, že jsem předělal Škodu 1202 z roku 1954. A dal jsem si ji do takového stavu, že je po technické prohlídce a jezdím s ní.
 
-kb-