Mít kuráž, nevzdávat se a dělat věci srdcem

Eliška Janeková je ve 3. ročníku Všeobecného lékařství. Jako členka fakultní pobočky studentského spolku International Federation of Medical Students’ Associations (IFMSA) vedla tři semestry doučování, která IFMSA pořádá.


Z jakých předmětů pořádá IFMSA doučování pro naše studenty?

Z předmětů prvního ročníku se už dlouhou dobu konají histologická a anatomická doučování. Od tohoto akademického roku jsou díky iniciativě Nikči Vrškové nově doučování z fyziologie a taktéž se letos obnovila doučování z patologie, která vede Michal Beneš.

Jaký předmět jste měla na starosti? Jak často doučování probíhá?

Já jsem ještě v zimním semestru vedla doučování z histologie/embryologie, od letního semestru jsem je předala Samovi Hellerovi, který se jich ujal naprosto perfektně. U histologických doučování jsme se vždy snažili, aby bylo jedno doučování týdně a aby sled doučování kopíroval témata, která se probírají na seminářích, potažmo přednáškách. Doučování nejčastěji probíhala ve večerních nebo pozdních odpoledních hodinách, aby se nekryla s žádným seminářem, a většina ročníku tak měla čas se doučování zúčastnit.

Vědí všichni o možnosti doučování?

Všechna doučování mají svoje facebookové stránky, o nichž prváci vědí od starších ročníků, za běžné situace díky seznamovacímu kurzu v Dobronicích a Welcome Day, informace taky bývá v ročníkových facebookových skupinách. Skrze stránky pak přicházejí další informace o tom, kde a kdy se budou doučování konat, kdo bude doučovat, jaké bude probírané téma atd. Je to i efektivní způsob, jak můžeme hromadně dávat prvákům k dispozici prezentace nebo odkazy na nahrávky z doučování.

Mají třeba prváci strach říct si o pomoc?

To, že mají prváci strach říct si o pomoc, se v zásadě projevuje na doučováních. Při embryologii jsem několikrát viděla, že půlka lidí vůbec neví, jak jsem během deseti minut vyčarovala z jedné buňky něco, co s přimhouřenýma očima vypadá jako zárodek člověka. Nikdo ale nezvedl ruku a neozval se, že nechápe tuhle část a někdo jiný zas tu další. A přitom to není vůbec ostuda, to, že někdo nechápal, jsem dávala za vinu sobě a tomu, že látku neumím kvalitně vysvětlit. Proto jsem byla ráda za každého odvážlivce, který tu ruku zvedl nebo se napřímo zeptal.

I vy jste se museli přizpůsobit epidemiologické situaci a pořádat vyučování on-line. Šlo vysvětlování věcí tímto způsobem hůř než osobně? Napomohlo to třeba naopak tomu, že se virtuálně mohlo připojit víc lidí?

Mně nejvíc chyběla ta zpětná vazba skrz mimiku lidí, přes počítač se těžko soudí, jestli mám něco vysvětlit znovu a lépe, nebo jestli to vážně všichni chápou a můžu jít dál. On-line doučování probíhala přes Zoom, k němuž na všechna doučování zakoupila licenci IFMSA, tudíž organizace doučování byla daleko jednodušší – kliklo se na odkaz a mohlo se začít, nemuseli jsme zařizovat místnost, kde se bude doučování konat, a taktéž nebyl limitovaný počet lidí, kteří se mohli na doučování připojit. Rozhodně to bylo pohodlnější i díky tomu, že každý mohl doučování sledovat z pohodlí domova, a pokud se doučování nahrávalo, tak byla možnost opakovaného zhlédnutí i pro ty, kteří v daný čas doučování nestíhali.

Pomlo doučování nějakým způsobem i vám?

Je skvělé, že zpětně mi témata předmětů prvního ročníku ve světle toho, co jsem se naučila v dalších ročnících, dávají daleko větší smysl a informace se mi propojují. Nejvíc mi ale doučování pomáhalo v nabrání motivace ke studiu, hrozně mě bavilo učení a vysvětlování samotné, předávání informací „po lopatě“ tak, aby je každý pochopil.
Nakonec ale neméně důležité pro mě bylo vytvořit z doučování bezpečné místo pro všechny, co si připadají nějakým způsobem pozadu oproti ostatním spolužákům – snažila jsem se klást prvákům na srdce, že výsledky nejsou všechno a že je zrovna doučovala studentka, která měla ze zkoušky z histologie za B a stejně doučuje, protože více než o výsledcích je medicína o kuráži, nevzdávání se a o dělání věcí srdcem.

Vydáno: 17. 6. 2021 / Odpovědná osoba: Mgr. Juan Zamora