Fotografie titulní a na této stránce: archiv autora
Student 5. ročníku Matouš Kroupa strávil měsíc na partnerské Lékařské univerzitě Taipei na Taiwanu. Jeho stáž byla podpořena z fakultního Fondu internacionalizace a z univerzitního Fondu mobiity.
Na Taiwanu, kde jsem pobýval v červnu a červenci, jsem nejen nahlédl pod pokličku tamního zdravotnictví a splnil si tak část svých předstátnicových praxí, ale také jsem se zde naučil nevzdávat své cíle a poznal krásy taiwanské kultury a přírody.
Na Lékařské univerzitě Taipei, která je partnerskou univerzitou naší fakulty, jsem vyrazil se záměrem strávit část své stáže na oddělení plastické chirurgie, které bych se chtěl v budoucnosti věnovat. Nicméně po příjezdu mi bylo sděleno, že na tomto oddělení nemohu praxe absolvovat z kapacitních důvodů. Měsíční klinickou praxi jsem tedy trávil na interních odděleních. Zpětně si nejvíce cením vlídného a motivujícího přístupu lékařů kardiologie a nefrologie, pod jejichž vedením jsem měl možnost se učit mnohým užitečným praktickým dovednostem, jako jsou např. echokardiografie nebo sonografie břicha. Tamní lékaři nevynechali ani testování mých teoretických znalostí a pobízení do vyhledávání někdy až příliš detailních informací z vědeckých databází.
Ani přes milé přijetí na interně jsem se ale nechtěl vzdát možnosti využít proslulosti taiwanské rekonstrukční chirurgie a odhodlal jsem se napsat e-mail emeritnímu přednostovi světoznámé plastické chirurgie v Chang Gung Memorial Hospital (CGMH), profesoru Fu-Chan Weiovi, o možnost klinické stáže. Ačkoliv jsem e-mail psal na poslední chvíli již v průběhu stáže na TMU a neočekával jsem jakoukoliv odpověď, natož pak pozitivní, obratem mi byla tato možnost dopřána.
Na CGMH jsem tak začal dojíždět ve svých volných dnech. Již od první chvíle jsem byl příjemně překvapen průběhem celého operačního dne. Každý výkon pod záštitou profesora Weie je uveden prezentací s relevantními informacemi o výkonu v kontextu každého pacienta a následnou diskusí o studiích týkajících se postupů užitých v nadcházející operaci. Každá operace, u které jsem měl příležitost být, pak trvala minimálně vyčerpávajících deset hodin. O to více byla ale každá operace naučná. Největší překvapení ale přišlo, když jsem dostal příležitost asistovat při jednom ze zákroků – odběru myokutánního laloku. Stáž měla být výhradně observační a na tuto možnost jsem nebyl vůbec připraven, což bylo vidět na počtu připomínek profesora Weie. Díky těmto připomínkám jsem měl ovšem možnost i za tak krátký čas výrazně zlepšit své chirurgické dovednosti a za tento posun jsem velmi vděčný. Po zbytek stáže jsem ještě několikrát asistoval při nejrůznějších zákrocích, jednou pak i při mikrochirurgické části operace, což byla opravdu jedinečná zkušenost, na kterou nikdy nezapomenu.
Po úspěšném ukončení stáže jsem strávil čtrnáct dní cestováním po Taiwanu. Díky stopování jsem měl na cestě šanci poznat dobrosrdečnost místních a rozmanitost této země. Rád bych se sem v budoucnu vrátil a s některými obyvateli se opět shledal. Nejlepším zážitkem pro mě pak bezesporu byl výšlap na horu Qilai, který zabral i s cestou zpět tři dny a dvě noci. Počasí přálo a tak jsem měl možnost vidět nejeden dechberoucí výhled jak na denní, tak i na noční obloze.
Celkově jsem si celý pobyt na Taiwanu moc užil, byť jsem prvotně po příjezdu pocítil lehké zklamání. Jak jsem zmínil, kromě mnohého jiného jsem se zde naučil nevzdávat se svých cílů při první překážce. Doufám, že budu mít možnost se jednoho dne vrátit, ať už profesně nebo rekreačně.
