Doktorandka 2. LF získala cenu za nejlepší přednášku na světové diabetologické konferenci

Doktorandka 2. LF získala cenu za nejlepší přednášku na světové diabetologické konferenci

Postgraduální studentka 2. LF a lékařka motolské Pediatrické kliniky dr. Barbora Berka získala na 51. výroční konferenci světové společnosti pro dětskou a adolescentní diabetologii ISPAD v Montréalu cenu za nejlepší přednášku. Obstála v konkurenci 740 abstrakt z celého světa. Její přednáška se týkala nového projektu βetty, populačního screeningu diabetu 1. typu, který je koordinován z našeho dětského diabetologického centra. „Jedná se o významný úspěch české i motolské dětské diabetologie a vědy,“ uvedl prof. Zdeněk Šumník z Pediatrické kliniky, jeden z garantů projektu. Za listopadovou konferenci se vklínila výprava dr. Berky do Nepálu (odkud krásná fotogalerie na konci rozhovoru), svátky a den otevřených dveří, a proto rozhovor přinášíme až nyní.

MUDr. Barbora Berka je lékařkou Pediatrické kliniky 2. LF UK a FNMH a postgraduální studentkou 2. LF UK. V rámci svého postgraduálního studia se věnuje screeningu diabetu 1. typu u dětí. Koordinuje klinickou část projektu Betty, který je pilotním projektem populačního screeningu diabetu 1. typu v České republice. Za dva roky jeho trvání se podařilo otestovat přibližně jedno procento české dětské populace a u 107 dětí odhalit diabetes 1. typu v jeho časných stádiích.

Mohla byste charakterizovat projekt βetty?

Projekt βetty je pilotním programem populačního screeningu diabetu 1. typu (DM1) v České republice, který byl pod záštitou evropské iniciativy EDENT1FI spuštěn v listopadu 2023. Jeho cílem je odhalit u dětí DM1 v jeho časných stádiích, která nejsou provázena žádnými příznaky. Screening je založen na vícestupňovém testování přítomnosti autoprotilátek asociovaných s cukrovkou prvního typu. Za dva roky trvání projektu βetty se podařilo vyšetřit přes 18 000 českých dětí a u 107 z nich odhalit diabetes v jeho časných stádiích. U dětí s potvrzeným časným stádiem DM1 je dále posuzováno riziko progrese do klinického diabetu a na jeho základě naplánováno dlouhodobé sledování. To umožní optimálně načasovat zahájení inzulinoterapie a předejít rozvoji diabetické ketoacidózy. Zahraniční data ukazují, že děti, kterým byl diabetes diagnostikován pomocí screeningu, mají také dlouhodobě lepší kompenzaci onemocnění. Mimo to v polovině listopadu, tedy krátce po našem návratu z Montrealu, podpořila Evropská léková agentura registraci prvního léku určeného k oddálení klinického diabetu 1. typu. Jedná se o teplizumab, monoklonální protilátku proti CD3 lymfocytům, která dovede nástup onemocnění „zpomalit“ v průměru o dva a půl roku. Aby lék takto fungoval, musí se podat právě v časných stádiích onemocnění. Screening je tedy nezbytným předpokladem proto, abychom tento lék mohli v budoucnu pacientům nabídnout.

Tým, který stojí za projektem βetty. Zleva: doc. Vít Neuman, Mgr. Klára Hubáčková (laboratoř), Simona Tomšů (laboratoř), prof. Ondřej Cinek (garant projektu), Mgr. Johana Prokopová (psycholog projektu), dr. Barbora Berka, Ing. Agáta Čermáková (laboratoř), Natálie Chrástecká (koordinátorka projektu), prof. Zdeněk Šumník (garant projektu).
Proč jste si jako zaměření vybrala diabetologii?

Cesta k volbě oboru pro mne nebyla přímočará, bavilo mne toho hodně a dlouho jsem si neuměla vybrat, kam se po promoci vydat. Když jsem se definitivně rozhodla pro pediatrii, tak dětská diabetologie a endokrinologie už byla celkem jasná volba. Diabetes 1. typu znám ze svého velmi blízkého okolí a přirozeně mi tak ten obor byl blízký a zajímalo mne, jak by bylo možné pro děti s touto nemocí něco změnit.

Jste spíše klinik, nebo vědec?

V práci lékaře i ve vědě jsem na začátku. Na Pediatrické klinice pracuji třetím rokem a v červnu mne bude čekat kmenová zkouška. Zároveň jsem nyní ve druhém ročníku postgraduálního studia Fyziologie a patofyziologie člověka. Snažím se dělat obojí naplno. Když to ale nejde, přednost mají pacienti. Primárně chci být dobrý lékař a vím, že to se musím naučit teď. Časově to sladit s vědou je někdy náročné a mrzí mne pak, že věci nejdou tak rychle, jak bych si přála (a jak by si jistě přál i můj školitel). Ta kombinace mne ale moc baví a rozhodně bych neměnila. 

Jaká byla konference v Montrealu? Stihla jste si prohlédnout město?

Bylo to pro mne poprvé, kdy jsem měla možnost se aktivně zúčastnit konference tohoto rozměru. Slyšet vědce z celého světa prezentovat své nejnovější výsledky je ohromně inspirující a motivující. Byl to velký zážitek jak akademicky, tak společensky. Program byl nabitý, ale několik menších procházek po Montrealu jsme s kolegy stihli. Dokonce jsme si byli dvakrát ráno zaběhat – z toho jsem měla velkou radost. Stihli jsme se podívat i na Habitat 67, známou stavbu ze světové výstavy Expo, která se v Montrealu v roce 1967 konala. Tu jsem na svém bucket listu měla vysoko. 

Čemu vedle své profese věnujete nejvíc času?

Ráda trávím čas sportem v přírodě, ideálně v doprovodu svého muže a kamarádů. Volný večer tak nejraději využiji ke společnému výletu na silničním kole, se zastávkou na dobrou kávu a koláč. Volný víkend nejraději strávím někde v kopcích, v zimě na skialpech, v létě na kole. V listopadu jsme nicméně nechali kola i lyže doma a strávili dva týdny na treku v Himalájích. To byl nejhezčí závěr roku, jaký jsem si dovedla představit.

 

Vytvořeno: 6. 1. 2026 / Upraveno: 26. 1. 2026 / Bc. Luděk Liška