Studentky 3. ročníku oboru Fyzioterapie Veronika Hodačová a Eliška Pavlasová se vydaly na dvouměsíční praktickou stáž Erasmus do Rijeky. O svou chorvatskou zkušenost se s ostatními dělí v eseji a fotkách.
Za pomoci fakulty jsme si domluvily stáž na univerzitě v chorvatské Rijece. Prací v cizině se člověk naučí i mnoha jiným životním zkušenostem a zároveň jsme měly možnost poznat fyzioterapii z jiného úhlu pohledu.
Ubytování jsme si našly ještě v ČR přes turistické aplikace. Byty byly předražené a ceny byly pro turisty v hlavní sezóně přepálené. Zpětně bychom to udělaly jinak. Pronajaly bychom si byt jen na pár dní, možná spíš týdnů, a pak se zeptaly místních v práci na radu, kde sehnat levné ubytování.
Byty byly předražené a ceny byly pro turisty v hlavní sezóně přepálené. Zpětně bychom to udělaly jinak.
Do Rijeky jsme se dostaly nočním autobusem z Prahy za necelých 12 hodin. V Rijece se nachází i letiště. Je 40 min od centra, ve skutečnosti leží na ostrově Krk. Z Prahy tam sice nelítá nic přímo, ale člověk má na výběr.
První pracovní den jsme si mohly vybrat, zda chceme pracovat v místní nemocnici anebo v nedaleké klinice Thalassotherapy Opatija. Vybraly jsme si druhou možnost, která vypadala moderněji, přestože jsme museli denně dojíždět 40 minut autobusem. Místní klinika zdejšími byla velmi oblíbená a nedali na ni dopustit. Někteří ji označili za nejlepší v širokém okolí. Ale dle našeho názoru by se středisko těžko srovnávalo s českými fyzioterapeutickými centry.
Thalassotherapy je rozsáhlý komplex několika budov s různým zaměřením. Spektrum pacientů zde bylo široké – ortopedické, neurologické či kardiologické diagnózy. Pacienti zde byli hospitalizováni anebo docházeli ambulantně. Ke klinice je připojeno wellness, které je otevřeno pacientům i veřejnosti.
Celkem se zde pracuje okolo 40 fyzioterapeutů. Chorvati jsou zvyklí používat fyzikální terapii ve větší míře než my, a proto tady mají několik místností s přístroji pro UZ, laser, magnet anebo elektroterapii.
Chorvati jsou zvyklí používat fyzikální terapii ve větší míře než my, a proto tady mají několik místností s přístroji pro UZ, laser, magnet anebo elektroterapii.
Byly jsme rozděleny do dvou pater a v půlce jsme se vystřídaly. Jeden měsíc jsme strávily v místnosti, kde se prováděly skupinová cvičení a hromadné cvičení v mořské vodě. Postupně jsme měly možnost vést skupinky i samy. Ze začátku to pro nás kvůli jazykové bariéře bylo složité, ale později jsme se naučily základní fráze chorvatsky, a šlo to lépe.
Do druhé místnosti chodili pacienti na individuální terapie. Ty zde probíhají v jedné velké ordinaci a jednotlivá lehátka nejsou ničím oddělena. Připomínalo nám to spíše open space v kancelářích. Nacházejí se zde velmi moderní stroje jako D-wall s 3D realitou a balanční podložkou na zlepšení stability, přístroj na izokinetickou kontrakci nebo antigravitační běžecký pás.
Obecně mají Chorvati oproti nám jiné základy. Pacienty nikdy nesvlékali a tolik nevyužívali palpaci. Manuální terapii nepřikládali velkou váhu a spíše upřednostňovali analytické cvičení, které ne vždy bylo přizpůsobeno potřebám daného pacienta. Jsou zvyklí pracovat pomalejším tempem a na práci jich je víc, než by bylo potřeba u nás.
Obecně mají Chorvati oproti nám jiné základy. Pacienty nikdy nesvlékali a tolik nevyužívali palpaci. Manuální terapii nepřikládali velkou váhu a spíše upřednostňovali analytické cvičení.
Hlavní fyzioterapeutka razila, že k Erasmu patří hlavně cestování, a tak nám během našé 60denní stáže nabídla pár prodloužených víkendů. To bylo super a čas jsme využily k poznávání chorvatského severu.
