O příběh úspěšného mezinárodního workshopu EuroFlow se podělila dr. Michaela Reiterová
Evropští odborníci na cytometrii a diagnostiku leukémií se 9. až 11. února 2026 sjeli do Prahy, aby nabídli svou expertízu v zimním kurzu pod záštitou konsorcia EuroFlow. Ten se konal v historických prostorách Karolina a odvíjel se od hematologických případových studií, které si mohlo s podporou expertů vyzkoušet čtyřicet klinických cytometristů. Rozsáhlá mezinárodní akce v neposlední řadě prezentuje Prahu skrze vědu a šíří pozitivní obraz Česka ve světě.
Ve středu příprav stojí již druhým rokem dr. Michaela Reiterová (Klinika dětské hematologie a onkologie – CLIP). Zeptali jsme se jí na pohled ze zákulisí příprav a plány na příště.
Nakonec jste měli čtyřicet účastníků – jaký byl zájem? Zvládli byste vyškolit všechny žadatele?
Přihlásilo se asi osmdesát lidí. Myslím, že bychom to zvládli, a dokonce jsme o tom kvůli rozpočtu uvažovali, i když bychom se museli vzdát krásných prostor Karolina. Příští rok snad rozšíříme kapacitu na šedesát účastníků.
Z čeho zájem pramení?
EuroFlow je velmi úspěšné na poli klinické diagnostiky a letos, stejně jako minulý rok, tu přednášely skutečné špičky, například expert na mnohočetný myelom Juan Flores Montero ze Salamanky. Nabídka podobných kurzů a softwaru není ve světě široká, takže přijíždějí i ti, kteří sami rutinně neměří přímo panely vyvinuté konsorciem – chtějí slyšet odborníky.
2nd EuroFlow Winter Course on MRD – Prague
- proběhlo: 9. až 11 února 2026, Karolinum
- zaměření: B- a T-lymfoblastická leukémie, mnohočetný myelom a chronická lymfatická leukémie
- na přípravě se podílí: 8 lektorů, 1 člen konsorcia pro software a technické zázemí (virtuální počítače) a 2 organizátorky (catering, komunikaci, logistika prostor), 2 organizátoři z konsorcia (koncept, provázání s univerzitou)
- účastníků: 40
Fotografie: Veronika Vachule Nehasilová
Jak se podařilo dostat akci do Prahy?
V aktivitách konsorcia dlouho chyběly praktické hands‑on kurzy a opakují se i žádosti o stáže v naší laboratoři. Proto mne napadlo uspořádat kurz zaměřený na měření měřitelné reziduální nemoci u nejčastějších typů dětských leukémií. To je oblast, které se dlouhodobě věnujeme a v níž má průtoková cytometrie zásadní roli. A Praha je pro účastníky velmi atraktivní.
Dalo by se v cytometrii školit on‑line?
Cytometrie má mnoho aspektů. Můžete se naučit ovládat program a základní strategii, ale kvalitní analýze a interpretaci se on‑line nenaučíte. Je potřeba vidět konkrétní příklady, tedy vzorky od pacientů, rozlišit artefakty – naučit se, čemu věřit a čemu ne a jak nálezy interpretovat. Právě v tom nejvíce pomůže sledovat experta při analýze a mít možnost s ním diskutovat.
Measurable residual disease (MRD) – měřitelné reziduální onemocnění, pojem používaný v onkologii. Jedná se o velmi malý počet nádorových buněk, které zůstávají v těle během protinádorové léčby nebo po ní. MRD lze zjistit pouze pomocí vysoce citlivých laboratorních metod, které dokážou najít jednu nádorovou buňku mezi 100 000 až milionem normálních buněk.
Konsorcium – Původně příležitostné sdružení firem či bank pro konkrétní projekt. Později se termín začal používat i pro partnerství výzkumných ústavů, univerzit a neziskových organizací, když komplexní vědecké projekty vyžadovaly sdílení technologií, dat a know‑how, sjednocení metodik a společnou kontrolu kvality.
EuroFlow je konsorcium, které bylo založeno v roce 2005 jako projekt financovaný EU. Nyní sdružuje 19 diagnostických výzkumných skupin z 11 různých evropských zemí, které se vzájemně doplňují ve znalostech na poli průtokové cytometrie a imunofenotypizace leukémií.
Jak probíhala příprava?
První ročník jsme chystali prakticky v průběhu celého roku. Druhý ročník měl už jasný rámec témat i lektorů, takže jsme to zvládli o pár měsíců rychleji. Klíčový je měsíc až měsíc a půl před akcí: připravují se reálné analýzy, virtuální počítače, ladí se logistika i cesty expertů. Rozpočet vzniká asi tři měsíce předem, ale výši některých nákladů se vždy dozvíte až na poslední chvíli.
Co bývá nejobtížnější?
Právě to, že informace přicházejí postupně a ne vždy ve chvíli, kdy je potřebujete mít – příjezdy a odjezdy účastníků, detaily o stravování, některé drobné technické vybavení–, a přitom potřebujete konkretizovat rozpočet, poslat pokyny účastníkům. Největší stres je držet v hlavě, co všechno ještě chybí, co zbývá doladit. Náročná je i technická příprava virtuálních počítačů: každý případ a onemocnění k analýze, data, software, nahrávání, kontrola dostupnosti. Může se zjistit i den před začátkem kurzu, ačkoli se tomu snažíme předcházet, že některý vzorek obsahuje technickou chybu, kontroverzi, nebo by byl vhodnější jiný vzorek – a pak je třeba obsah všech čtyřiceti virtuálních počítačů upravit.
A to hezké?
Když vidíte, jak se vše propojí: přednášky, praktická část i sociální program, například procházka Prahou. Najednou to dostane skutečné rozměry, účastníci jsou spokojení, vznikají společné prožitky a zkušenosti.
Vycházíte při tvorbě programu z trendů, nebo z poptávky komunity?
Hlavně z vlastní expertizy a publikací – chceme dělat state-of-the-art! (úsměv) Přání účastníků sledujeme pomocí ankety: zda si přejí delší, nebo kratší dobu pro praktickou část, zda jim něco chybělo a podobně.
Víte, jak kurz ovlivnil praxi účastníků?
Mohli bychom udělat následný průzkum, to je vlastně dobrý nápad. Bohužel ale zavedení EuroFlow postupů často nezáleží jen na nich – rozhodují především možnosti jejich pracoviště: jaké přístroje používají a k jakým reagenciím či softwaru mají přístup.
Z čeho se kurzy financují?
Snažíme se, aby byly soběstačné. Registrační poplatek od účastníků by měl pokrýt i náklady lektorů, catering, prostory i techniku. Výhodou Prahy kromě toho, že je sama o sobě krásná, je i nižší cena než u jiných metropolí. V Londýně či Paříži by byl kurz předpokládám výrazně dražší. Nicméně zatím míříme vždy kurzy do měst, kde působí jedna ze skupin konsorcia – lokální organizátoři znají prostředí a část týmu tak nemusí cestovat.
Co byste byla ráda, aby si účastníci odnesli?
Možnost porovnat vlastní analyzační přístup s ostatními a setkat se s lidmi, kteří testy vyvinuli. A také představu, že Praha je místem špičkové diagnostiky – je to malý kulturní export.
Co jste dělala po skončení kurzu?
Šla jsem na trénink, hraju beach volejbal. Ale většinou se práce změní v zábavu již v průběhu prvního dne, kdy vidím, že všechno běží. Pak mohu poslouchat kolegy a učit se například o onemocněních dospělých pacientů. Mám svou práci ráda a možnost slyšet experty v poli je velký benefit.
A příště?
Kurz se v Praze uskuteční minimálně ještě jednou. Přidáme „pre‑kurz“, setkání, kde se účastníci předem naučí pracovat s naším softwarem, abychom neztráceli čas během odborné části. A na to se těším – bude to i příjemná neformální část a začátek celého kurzu.
Související
Mám opravdu ráda cytometrii, je to elegantní metoda
Říká v rozhovoru dr. Michaela Reiterová, která spolu s prof. Tomášem Kalinou dostala Čestné uznání ministerstva zdravotnictví za ukončený grant AZV.
Postavili jsme další molekuly na startovní čáru diagnostického využití, říká dr. Daniela Kužílková
Rozhovor s cytometristkou a první autorkou článku o nových monoklonálních protilátkách pro diagnostiku v hematoonkologii i dalších oborech.
Dáváme buňkám obsáhlý dotazník
Jedním ze čtyř profesorů 2. lékařské fakulty, kteří na slavnostním ceremoniálu v Karolinu 5. června převzali z rukou ministra školství Roberta Plagy jmenovací dekret, byl Tomáš Kalina. Jmenován byl v oboru lékařská imunologie. Rozhovor.
Další:
Existuje propastný rozdíl mezi základním biomedicínským a translačním klinickým výzkumem
Rozhovor s přednášejícím na Vědecké konferenci
Náš výzkum má potenciál měnit smutek v dávku naděje
Rozhovor s vědkyní Zuzanou Kečkéšovou z ÚOCHB, hlavní řečnicí Vědecké konference 22.–23. 4.
Počty pacientů léčených genovou terapií budou exponenciálně narůstat – nedělejme si však falešné naděje na zázračný efekt, říká doc. Jana Haberlová
Rozhovor s přednášející na Vědecké konferenci
Cena prof. Kouteckého 2025: O hledání cest v temném lese i o radosti z objevů
Ocenění získali dva mimořádně zvídaví studenti 2. lékařské fakulty: Adam Sedlák, který se ve svém anatomickém výzkumu zaměřil na variabilitu žilního systému dolní končetiny, a Adéla Bubeníková, jež popisuje změny mozkových drah u pacientů s normotenzním hydrocefalem.