2. lékařská se aktivně zapojila do mezinárodního programu Erasmus+ BIP, který ve spolupráci s partnery z Portugalska a Norska uspořádala pro vysokoškolské vyučující fyzioterapie. Programu se zúčastnilo 16 pedagogů z různých evropských zemí s cílem zdokonalit výuku vestibulární rehabilitace a podpořit její začlenění do kurikula svých domovských fakult. O podrobnostech jsme vedli rozhovor s dr. Klárou Dostálovou z Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství, která v programu zastupovala naši fakultu.
Komu byl program BIP určen a jaký byl jeho cíl? Jaká byla skladba účastníků z jednotlivých evropských zemí?
Program BIP, který jsme letos organizovali měl název: Advancing vestibular education – empowering teachers, inspiring students. Do jeho organizace se zapojily tři instituce: Escola Superior de Saúde Atlântica (Professor Cláudia Maria Costa, PT, MSc.), Western Norway University of Applied Sciences (Professor Mari Kalland Knapstad, PT, MSc., Ph.D.) a 2. lékařská, kterou jsem zastupovala já.
Jednalo se tak o první BIP program, do kterého se aktivně zapojila naše fakulta. Byl určen pro akademické pracovníky na vysokých školách, kde se nevyučuje vestibulární rehabilitace.
Jednalo se tak o první BIP program, do kterého se aktivně zapojila naše fakulta. Byl určen pro akademické pracovníky na vysokých školách, kde se nevyučuje vestibulární rehabilitace. Vestibulární rehabilitace totiž není univerzálně zahrnuta v pregraduálních studijních programech. Hlavním cílem tohoto programu bylo zvýšit povědomí, znalosti a jistotu pedagogů při výuce vestibulární problematiky – od základního porozumění vestibulárnímu systému až po specifické vyšetření a rehabilitaci. Programu se zúčastnilo celkem 16 vyučujících z Portugalska, Norska, ČR, Maďarska, Finska, Islandu, Nizozemska, Německa, Belgie, Slovinska a Litvy.
Blended Intensive Programme (BIP) je krátkodobý intenzivní vzdělávací program v rámci Erasmus+, který kombinuje online výuku s fyzickou mobilitou účastníků. Je určen pro studenty i akademické pracovníky a umožňuje mezinárodní spolupráci, sdílení odborných znalostí a rozvoj inovativních výukových metod v úzké spolupráci partnerských institucí.
Jaký byl průběh programu – převažovala teorie, praktická výuka, nebo sdílení zkušeností mezi účastníky?
Program začínal třemi online přednáškami zaměřenými na základy anatomie, fyziologie a patofyziologie vestibulárního systému a na klíčové mechanismy vestibulární rehabilitace.
Prezenční část programu pak zahrnovala intenzivní týden v Lisabonu plný praktických workshopů zaměřených nejen na to, co je vestibulární rehabilitace, ale hlavně na to, jak ji učit. Součástí byly převážně praktické workshopy, práce ve skupinách, přípravy kazuistik a využití inovativních výukových metod. Účastníci se zapojili do praktického nácviku dovedností souvisejících s vestibulárním vyšetřením a terapeutickými postupy. Tento koncept byl velmi dobrý pro to, aby vyučující zvládli jednoduše studentům předat i složitější témata.
Mgr. Klára Dostálová, Ph.D. je fyzioterapeutka a vědecko-pedagogická pracovnice působící na Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FNMH. Ve své klinické, výzkumné i pedagogické činnosti se dlouhodobě věnuje problematice vestibulárního systému, poruch rovnováhy, závratí a možnostem jejich fyzioterapeutického ovlivnění. V rámci pedagogické činnosti se podílí na výuce studentů fyzioterapie a klade důraz na propojení teoretických znalostí a praktických dovedností především formou aktivních metod výuky. Zapojuje se také do postgraduálního vzdělávání fyzioterapeutů a lékařů a do mezioborové edukace v oblasti vestibulární rehabilitace.
Plánujete na tento první BIP do budoucna navázat dalšími podobnými aktivitami nebo pokračováním spolupráce se zahraničními partnery?
Určitě! Tento program plánujeme zopakovat i příští rok. To by měl probíhat v Norsku a další rok u nás na fakultě. Zároveň jsme uspořádali letos ještě jeden BIP, který byl zaměřený ne na vyučující, ale na studenty fyzioterapie. Tento program proběhl v květnu a zúčastnilo se ho 25 studentů fyzioterapie z různých zemí Evropy, včetně pěti studentů z naší fakulty. Cílem bylo prohloubit znalosti vestibulární rehabilitace mezi studenty. Takže oba tyto programy plánujeme v následujících dvou letech opakovat ve stejném formátu.
Tento program plánujeme zopakovat i příští rok. To by měl probíhat v Norsku a další rok u nás na fakultě.
Zároveň jsme se s kolegyněmi z Portugalska a Norska přihlásili s tématem různých typů vzdělávání ve vestibulární rehabilitaci v rámci Focused sympozia na World Physiotherapy Congress, který se uskuteční příští rok v Mexiku, kde chceme prezentovat výsledky naší práce.
Co přinesl tento projekt samotné 2. lékařské fakultě?
Určitě prvotní zkušenost s aktivním zapojením do programu BIP. Do budoucna snad také jeho uskutečnění u nás. Takové projekty nám mohou přinést zajímavé mezinárodní zkušenosti a kontakty na další partnerské univerzity v rámci zahraničních projektů. Mně osobně obohatila možnost učit někoho, jak by měl učit. To pro mě byla naprosto nová zkušenost. Začala jsem více přemýšlet nad tím, jak co nejjednodušeji studentům informace předat, jak je více aktivně zapojit do výuky nebo nad tím, jakých chyb se můžeme při výuce nejčastěji dopouštět. Bylo také zajímavé zjistit, jak jednotlivé bloky vedly moje kolegyně z Portugalska a Norska. Naučila jsem se novým způsobům prezentování kazuistik. Zároveň mě kolegyně z Finska inspirovala možností zapojení AI do výuky, a vytvořila jsem si tak svůj vlastní model chatu GPT, který slouží jako simulátor kazuistik vestibulárních pacientů pro studenty, ale i pro fyzioterapeuty, aby si své dovednosti mohli kdykoliv na různých úrovních trénovat. Vzhledem k tomu, že se programu účastnili vyučující z jiných zemí, mohla jsem také poznat rozdíly v systémech výuky studentů fyzioterapie a něco z toho využít i u nás na fakultě.
Zároveň mě kolegyně z Finska inspirovala možností zapojení AI do výuky, a vytvořila jsem si tak svůj vlastní model chatu GPT, který slouží jako simulátor kazuistik vestibulárních pacientů pro studenty, ale i pro fyzioterapeuty, aby si své dovednosti mohli kdykoliv na různých úrovních trénovat.
Jaký máte feedback od zahraničních účastníků?
Jsme s nimi v kontaktu. Po zpětné vazbě, kterou jsme dostali měsíc po kurzu, všichni mají zájem implementovat do kurikula na své fakultě vestibulární rehabilitaci. Samozřejmě všichni víme, že změna kurikula je zdlouhavý proces, takže na některých fakultách začínají s implementací přednášek do stávajících předmětů. To je nejjednodušší cesta. Dlouhodobým cílem je pak větší systematičnost výuky tohoto tématu v rámci celého studijního programu. Například s kolegyní Ritou z Budapešti jsem domluvená na stáži v průběhu léta, aby od října mohla na své fakultě začít s výukou.
Vestibulární fyzioterapie/rehabilitace je specializovaná oblast fyzioterapie zaměřená na vyšetření a léčbu poruch rovnováhy a závratí souvisejících s funkcí vestibulárního systému, tedy rovnovážného ústrojí ve vnitřním uchu a jeho propojením s mozkem, zrakem a pohybovým aparátem. Cílem vestibulární fyzioterapie je zmírnit závratě, zlepšit stabilitu, orientaci v prostoru a jistotu při běžných denních činnostech. Jedná se o metodu založenou na principech evidence-based medicine. Představuje jednu z nejdůležitějších možností léčby, protože ani farmakologická ani jiná léčba nedokáže dlouhodobě obnovit funkci vestibulárního systému ani podpořit jeho kompenzaci. Vestibulární fyzioterapie je proto důležitou součástí péče o pacienty se závratěmi, protože umožňuje aktivně ovlivnit obtíže, podpořit kompenzační schopnosti nervového systému a zlepšit kvalitu života pacienta.
Nabývá vestibulární rehabilitace s ohledem na stárnutí populace na popularitě, respektive na důležitosti? Jsou i další faktory, ze kterých se dostává do kurikul lékařských fakult?
Výskyt vestibulárních poruch ve stáří stoupá, takže určitě bude přibývat pacientů. Jedná se o součást rehabilitace, která není až tolik známá jako například fyzioterapie pacientů s bolestmi v oblasti pohybového aparátu. Často tedy její výuka není zahrnuta v rámci pregraduální výuky a tím pádem se jí ani nevěnuje mnoho fyzioterapeutů. Přitom jediná léčba pro tyto pacienty je právě fyzioterapie. Proto se na tuto oblast snažíme upozorňovat a rozšiřovat povědomí. Organizujeme postgraduální kurzy v rámci CŽV u nás na fakultě pro již vystudované fyzioterapeuty, ale pokud by fyzioterapeuti měli základ pregraduálně, bylo by to samozřejmě mnohem lepší. Proto přišel nápad vytvořit program, kde budeme vyučující učit, jak tuto problematiku vyučovat.
Výskyt vestibulárních poruch ve stáří stoupá, takže určitě bude přibývat pacientů. Jedná se o součást rehabilitace, která není až tolik známá jako například fyzioterapie pacientů s bolestmi v oblasti pohybového aparátu. Často tedy její výuka není zahrnuta v rámci pregraduální výuky a tím pádem se jí ani nevěnuje mnoho fyzioterapeutů. Přitom jediná léčba pro tyto pacienty je právě fyzioterapie.
