Studie sexuálního života Čtyřlístku

A study into sexual life of ‘Ctyrlistek’ multi-species quadruplet. Possible implication for human social behaviour.

Janota V, Kuna K. Vědecká konference 2014. Ved. konf. 2014 April; 09(1): 12.30–13.30. doi: 0904-14. Epub 2014 Apr 11. IF: dosud neurčen

Vít Janota a Karel Kuna

Společnost za obrodu Čtyřlístku

Práce se zabývá doposud málo probádanou oblastí z oboru čtyřlístkologie – otázkou citového soužití Čtyřlístku. Výchozím zdrojem dat bylo prvních 110 čísel Čtyřlístku, tedy celý kanonický soubor plus prvních deset deuterokanonických čísel. Rozsáhlý studijní materiál (více než 880 kreslených stran, při průměru osmi obrázků na stránku zhruba 7040 obrázků) lze podle autorů studie bez dalších omezení, týkajících se zejména vyšších deuterokanonických dílů, brát jako věrohodný zdroj informací o každodenním životě v Třeskoprskách.

Co přesně bylo předmětem zkoumání? Vysvětlení podal RNDr. Vít Janota, Ph.D., předseda SzaOČ, a Mgr. Karel Kuna, předseda SzaOČ:
VJ:
 Předmětem naší badatelské činnosti byla nesourodá čtveřice tří mužů a jedné ženy, vykazující často až protikladné taxonomické znaky. Prasátko Bobík – dle taxonomie lysý, rypákovitý, abotický (až na výjimky nenosí boty, jen přes kopýtka občas obouvá bačkory). Fenka Fifinka – srstnatá, čenichavá, botická. Zajíc Pinďa – srstnatý, ušatý, abotický. A kocour Myšpulín – srstnatý, vousovitý, botický.

Jaký je skutečný intimní život Čtyřlístku?
KK:
 Literatura ohledně citů výše uvedené čtveřice mlčí. Ve svém výzkumu jsme tedy vycházeli z nepřímých indicií – nezbývalo než, obrazně řečeno, číst mezi řádky, nebo přesněji mezi obrázky.

VJ: Podařilo se nám zdokumentovat celkem 16 případů zobrazujících, jak Čtyřlístek nocuje. Závěry jsou jednoznačné: v Třeskoprskách neexistují oddělené ložnice ani oddělené postele. Čtyřlístek nocuje na jakési čtyřposteli. Tak zásadní zjištění samozřejmě nasměrovalo náš zájem jasně definovaným směrem: kdo leží vedle koho?

Co se podařilo prokázat?
KK:
 Pro čtveřici nám vyšlo celkem 4!/2 = 12 možných konstelací (označených K1 až K12). Na základě zjištění, kolikrát která konstelace v námi studovaných případech nastala, ale není patrný žádný jednoznačný trend. Můžeme spekulovat o jisté preferenci konstelace K8, ale jakýkoliv závěr na tak malém počtu případů je statisticky neprůkazný.

VJ: V úvahu přicházely čtyři možnosti vzájemného fungování ve čtveřici: jakožto oddělení jedinci (1+1+1+1), jakožto dvě dvojice (2+2), jakožto trojice a jedinec (3+1) a jakožto celá čtveřice (4). Po zúžení výzkumu na dvě heuristické hypotézy (dvě dvojice versus plná čtveřice) a další analýze z prostorového hlediska nenáhodně uspořádaných situací, ve kterých se projevují citové preference, jsme došli k závěru, že Čtyřlístek je vnitřně tvořen dvěma páry. Celková analýza souboru všech 73 studovaných případů z hlediska možných párových dvojic pak prokázala, že vnitřní struktura čtveřice je následující: Fifinka s Myšpulínem a Bobík s Pinďou.

Jaké implikace pro párové soužití člověka z vašeho výzkumu plynou?
VJ:
 Význam plně párových (oba páry jsou zformovány) a polopárových (jeden z párů je zformován a separuje pár druhý) stavů je vzhledem k realizaci citového života uvnitř páru zjevný. Ovšem vzhledem k celku reprezentují plně párové a polopárové stavy takzvané odstředivé síly neboli potenciální rozpad čtveřice do dvojic. Naopak hybridní stavy (fluktuace mezi dvojicemi) představují dostředivé síly, které drží čtveřici pohromadě. Právě v existenci a dlouhodobé rovnováze obou druhů sil se podle nás skrývá tajemství soudržnosti Čtyřlístku.

KK: Čtyřlístek může být vzorem stabilního a zároveň hravého a invenčního soužití různorodých jedinců. Nabízí se tedy zevšeobecnění výše uvedených poznatků na obecný případ stabilní čtveřice, vnitřně tvořené ze dvou párů. Hypotézu vyslovujeme ve formě Základního dogmatu soužití (ZDS): Optimální poměr dostředivých a odstředivých sil pro čtveřici složenou ze dvou párů je 6:1. Detailní rozpracování dogmatu bude předmětem další výzkumné práce. Předkládáme i tzv. Hypotézu polovičního počtu bot (HPPB, též zvanou Polobotická premisa): nejstabilnější je čtveřice vnitřně tvořená botickým a abotickým párem. K ověření či vyvrácení této hypotézy však vede ještě dlouhá cesta, dlážděná mravenčí statistickou prací, prověřující fungování jiných slavných čtveřic. Zatím se náš zájem zaměřil na kocoura Vavřince a jeho přátele, Rychlé šípy a Tři mušketýry, kteří, jak všichni víme, byli ve skutečnosti čtyři. O výsledcích samozřejmě budeme informovat.

Vydáno: 11. 4. 2014 / Odpovědná osoba: Mgr. Ing. Tereza Kůstková