Specializační oborová rada

STATUT
 Specializační oborové rady pro specializační vzdělávání

 

Článek 1

  1. Specializační oborová rada pro specializační vzdělávání (dále jen Specializační oborová rada, SOR) je koordinující orgán pro příslušný specializační obor, jehož cílem je zabezpečovat úzkou spolupráci mezi Koordinační radou a garanty specializačních oborů na jednotlivých lékařských fakultách.
  2. Děkani LF jmenují garanty odpovědné za specializační vzdělávání v příslušném oboru na své fakultě. Garant specializačního oboru je špičkový odborník oboru, který se podílí na specializačním vzdělávání, je členem akreditační komise MZ nebo v úzkém kontaktu s předsedou této komise.
  3. Garanti pro konkrétní specializační obor ze všech lékařských fakult tvoří pro daný obor Specializační oborovou radu.
  4. Garanti pro specializační obor odborně zajišťují specializační vzdělávání na svých pracovištích a připravují podklady pro činnost Koordinační rady.
  5. Specializační oborové rady v souladu s možnostmi jednotlivých lékařských fakult stanoví každoročně místa a termíny atestačních zkoušek v souladu s principy rotace a kapacitou jednotlivých fakult pro následující kalendářní rok, a pokud tak stanoví náplň specializačního oboru, určí plán teoretické výuky oboru pro následující kalendářní rok. O těchto skutečnostech informují Koordinační radu vždy do 31. října.
  6. Sídlem Specializační oborové rady je vždy pracoviště předsedajícího SOR.

 

Článek 2
Úkoly Specializační oborové rady

  1. Specializační oborová rada každoročně připraví do 31. října pro KOR plán teoretické výuky (tj. specializační a předatestační kurzy, povinné základní kurzy, případně předatestační testy) na následující kalendářní rok. Na základě poptávky (odhadované a zařazené počty lékařů v jednotlivých specializačních oborech), kapacity pracovišť lékařských fakult univerzity a udělené akreditace pro teoretickou část vzdělávacího programu stanoví počty těchto kurzů, termíny a místo konání. Garant specializačního oboru na fakultě, která bude jakoukoliv vzdělávací akci v následujícím roce pořádat, bude o této skutečnosti ve výše stanoveném termínu informovat administrativně-organizační pracoviště pro specializační vzdělávání své fakulty.
  2. Specializační oborová rada připraví do 31. října přehled termínů a místa konání atestačních zkoušek na následující kalendářní rok v dostatečné kapacitě dle odhadovaných počtů uchazečů. Při stanovení termínů a místa konání atestačních zkoušek (včetně termínu a místa konání praktické zkoušky) postupuje SOR podle principu vyvážené rotace na jednotlivých lékařských fakultách a v souladu s udělenou akreditací nemocničního zařízení, kde je konána praktická část zkoušky. Pro většinu oborů se stanoví alespoň dva termíny/místa konání atestační zkoušky, vždy v jarním a podzimním období. U velkých oborů, ve kterých atestuje v průměru 30 uchazečů a více, se vypisují nejméně tři termíny / místa konání atestačních zkoušek. Garant specializačního oboru na fakultě, která bude v následujícím roce pořádat atestační zkoušku, bude o této skutečnosti ve výše stanoveném termínu informovat administrativně-organizační pracoviště pro specializační vzdělávání své fakulty.
  3. Za realizaci celé atestační zkoušky (včetně posouzení atestační přihlášky, event. atestační práce) odpovídá Koordinační radě garant specializačního oboru lékařské fakulty, která zkoušku zajišťuje. Při realizaci této činnosti se řídí rovněž příslušnými ustanoveními VPS a Přílohy č. I, a dále vyhláškou č. 188/2009 Sb.
  4. Garant specializačního oboru lékařské fakulty, která zkoušku zajišťuje, ve spolupráci s předsedou SOR navrhuje v souladu s příslušným ustanovením veřejnoprávní smlouvy složení atestační komise pro příslušné termíny tak, aby v komisi byl vždy zástupce jiné LF, zástupce odborné lékařské společnosti a České lékařské komory. Členové atestačních komisí mají příslušnou specializovanou způsobilost a jmenovací dekret ministra zdravotnictví.
  5. Specializační oborová rada zajistí přenos aktuálních informací v oblasti specializačního vzdělávání prostřednictvím svých členů na svých pracovištích.
  6. Specializační oborová rada stanovuje jednotné požadavky na praktickou část atestační zkoušky, povinné testy a atestační práce, pokud tyto požadavky nejsou přímo specifikovány ve vzdělávacím programu. Specializační oborová rada však není oprávněna měnit požadavky, které jsou výslovně stanoveny platnými předpisy nebo vzdělávacím programem.
  7. Specializační oborová rada připravuje na základě platných vzdělávacích programů podklady pro tisk logbooků dle požadavků a termínů stanovených Koordinační radou.

 

Článek 3
Organizační zabezpečení činnosti Specializační oborové rady

  1. Činnost SOR organizačně zajišťuje a metodicky řídí zvolený předseda SOR.
  2. Zápisy z jednání SOR jsou pravidelně předávány na vědomí předsedovi KOR.

 

Článek 4
Financování činnosti Specializační oborové rady

  1. Náklady na činnost SOR jsou hrazeny z prostředků univerzity/lékařské fakulty poskytnuté v rámci dotace ministerstva.
  2. Členům SOR náleží náhrada cestovného v prokázané výši uhrazené vysílající organizací. Za použití vlastního vozidla lze proplatit náhradu jízdného ve výši jízdného veřejného dopravního prostředku.
  3. Univerzita / příslušná lékařská fakulta může svému zástupci v SOR poskytnout odměnu za vykonanou práci.

 

Článek 5
Změny statutu Specializační oborové rady

  1. Statut SOR je možné měnit pouze na základě většinového hlasování členů KOR. O změnách budou neprodleně informováni statutární zástupci jednotlivých fakult a univerzit.
Vydáno: 15. 2. 2012 / Poslední aktualizace: 12. 10. 2017 / Odpovědná osoba: Mgr. Eva Jogheeová