V jednom podzimním nevlídném dni, o třetí hodině odpolední, se na děkanátu fakulty sešly tři osoby nad třemi písmenky: SIS. Osobami, které si o aplikaci, jež se za těmito písmenky skrývá, povídaly, byli student 4. ročníku Adam Láznička, který si tato písmena dal i do svého volebního programu jako kandidát do AS 2. LF UK, Martina Mudrová, tajemnice fakulty, která usiluje o efektivní využívání tohoto systému, a Zdeněk Procházka, který se prakticky o SIS na fakultě stará. Při tomto setkání se střídavě všichni ptali a společně hledali odpovědi. Některé z nich najdete v níže uvedeném rozhovoru nebo v rámečcích k němu.
AL: Studijní informační systém (SIS) je mezi studenty častým tématem hovoru. Občas se studenti ptají, zda SIS vůbec musíme mít. K čemu ho na fakultě potřebujeme?
MM: Vedení studijní agendy zahrnuje celou řadu úkolů – od prosté evidence přihlášky uchazeče přes sledování a kontrolu průběhu studia konkrétního studenta až po plánování promocí v doktorském studijním programu. K tomu patří informace o studijních plánech, předmětech, učitelích, ústavech a fakultách, učebnách a mnoho dalších. Je velmi výhodné mít všechna tato data v jednom systému a v jedné databázi tak, aby byl umožněn různý pohled na rozličná uskupení dat uživatelů s odlišnými potřebami – studentů, učitelů, studijních referentek a dalších. Vysoké školy mají pro vedení studijní agendy různé systémy. Bez elektronické podpory dnes nelze vysokoškolskou studijní agendu vést, takže nějaký systém je nezbytnost. SIS kdysi vznikal a rozvíjel se přímo na Univerzitě Karlově, a tak je docela logické, že jej fakulty naší univerzity využívají. Pokud vím, tak historie vývoje analogických systémů na jiných VŠ je podobná, případně některé VŠ přijaly již existující řešení – např. SIS. SIS patří k propracovaným systémům a má k dispozici velkou řadu užitečných nástrojů. Často je mu ale vyčítána nízká uživatelská přívětivost.
AL: Dostat se k užitečné informaci v SISu je někdy trochu náročné...
Tipy a triky
-
Export konkrétního rozvrhu do mobilu: Export sice ještě není dokonalý, ale snažíme se o jeho vylepšení. Všimněte si malých ikonek nad rozvrhem, zejména této:
- Zapomenuté heslo: Je možno se na děkanátu obrátit na Zdeňka Procházku – při předložení ISIC karty může nastavit nové ověřené heslo.
- Porovnání více rozvrhů: Při zobrazení rozvrhu u položky Studenti je možnost přejít na „režim více skupin“.
- Jak rychle najít, kde je učebna: U předmětu v rozvrhovém lístku je uvedeno i místo konání (tj. učebna), u většiny učeben je odkaz na mapku s jejím umístěním.
-
Propojení na další informační systémy UK: Zatím funguje nově propojení na Moodle
a vyhledávání v systému Ukaž:
ZP: Může se jednat o zvyk, ale také se docela často setkávám s tím, že se uživatelé snaží dostat k informaci bez přihlášení – a ona je dostupná pouze pro přihlášené uživatele.
MM: Vidím několik důvodů, proč je práce se SISem trochu těžkopádná. Ten hlavní je, že k tomu, aby SIS opravdu splňoval základní očekávání studentů a učitelů, musí být správně naplněn velkým množstvím dat a ta musí být pravidelně aktualizována. To se na naší fakultě snad dobře daří v části věnované studentům a uchazečům, v dalších oblastech máme ještě hodně před sebou. Druhým důvodem pak je, že SIS není dost dobře navržen pro blokovou výuku, která na lékařské fakultě představuje polovinu výuky. Chceme-li mít data v SISu kompletní (a bez kompletnosti to nemá smysl), vyžaduje zadávání údajů o blokové výuce stále hodně „ruční“ práce. Dalšími důvody pak mohou být jeho rozhraní, ale také nízká informovanost o jeho funkcionalitě.
ZP: Někdy se i o základních funkcích SISu málo ví – třeba o možnosti získat rychle informace o skupinách studentů zapsaných k předmětu nebo přímo k rozvrhovému lístku, k termínu zkoušky a podobně. S tím pak souvisí další výhody, například rychlé rozesílání mailů vybraným skupinám studentů přímo ze SISu.
AL: Studenti by jistě uvítali informaci, jak si rychle zobrazit rozvrh – svůj nebo kamaráda z jiného kroužku.
MM: Všimla jsem si, že se někdy trochu lišíme v terminologii používané na naší fakultě a používané v SISu – třeba u pojmů rozvrh, rozpis, sylabus... Také by asi pomohlo vysvětlení, jak jsou tvořeny některé kódy – předmětů, rozvrhových lístků, studijních skupin. Viz Slovníček pojmů.
ZP: Pokud si chci zobrazit např. rozvrh, po přihlášení je základem mít správně nastavenou fakultu, akademický rok a semestr. Je třeba se nebát kliknout na různé položky v zeleném menu, které je trochu nenápadné. Tam pak najít třeba položku Nastavení a v ní tyto údaje dobře vybrat. Pak by měla pěkně zafungovat položka Můj rozvrh nebo další (viz obrázek). Pro studenty nižších ročníků je vhodnější zobrazení rozvrhu v režimu Normální – tj. „týdenní“ režim, pro studenty vyšších ročníků, kteří mají blokovku, je lépe si zobrazit rozvrh v režimu Celoroční blokový. Máme už nově nastaveno, že SIS rozezná podle ročníku studenta, v jakém režimu má rozvrh zobrazit defaultně. Pro učitele pak je užitečná možnost zobrazit si svůj rozvrh, rozvrh svého pracoviště, rozvrh učebny apod. Také se snažíme přidat možnost zobrazení celoročníkových přehledných rozvrhů.
AL: A co jiné funkce a novinky?
MM: K dalším, již dobře známým funkcím Přihlašování ke zkouškám a Zapisování výsledků zkoušek, jsme v poslední době přidali např. zápis volitelných předmětů, přihlašování na K10, a hlavně byl zprovozněn již zmíněný rozvrh. To všechno znamenalo docela velký objem práce – doplnili jsme informace o předmětech, učebnách, učitelích, zakládáme rozvrhové lístky a pracoviště vkládají rozpisy výuky. Postupně chceme v SISu rozšířit informace u jednotlivých předmětů, např. uspořádat doporučenou literaturu, přidat požadavky ke zkouškám, podmínky zápočtu a zkoušky a další. Současně s tím, jak se databáze plní, musí být správně nastaveny jednotlivé vazby mezi nimi, oprávnění přístupů a podobně. Další funkce pak zatím využívají jen některá pracoviště...
ZP: ...ano, očekáváme, že od letního semestru bude k dispozici Záznamník učitele a Studijní mezivýsledky. Tato část umožňuje vést pohodlnou elektronickou komunikaci mezi učitelem a studentem zejména o výsledcích průběžných testů – výsledek testu je viditelný pouze pro konkrétního studenta a učitele. Aplikace má i řadu dalších funkcí, budeme se těšit na pilotní zkušenosti Ústavu lékařské mikrobiologie, Anatomického ústavu a dalších. A také jsme pokročili s anketou.
AL: Anketa v SISu? Od kdy by mohla být spuštěna? Zatím tam jen musíme zaškrtnout, že jsme ji vyplnili na webu.
ZP: Na překlopení ankety pracujeme spolu s členem kolegia děkana MUDr. Michalem Pelíškem. Nese to s sebou spoustu změn, nicméně princip zůstane velmi podobný – student si vybere předmět, který bude hodnotit v několika parametrech, a dále může hodnotit jednotlivé vyučující. Zůstává možnost zapsat také slovní komentář k předmětu či učiteli. Ačkoli je hodnocení dostupné pouze pro přihlášeného studenta, samotná data hodnocení zůstávají anonymní.
AL: Je nějaká šance, že by se SIS tvářil přívětivěji? Co třeba verze pro mobil?
MM + ZP: Univerzita usiluje obecně u tvůrců systému o vylepšení uživatelského rozhraní jak po funkční, tak po grafické stránce. K některým drobným úpravám dochází i na naše podněty. Snad na jaře letošního roku bychom se mohli dočkat příjemných zlepšení.
AL: Občas se stane, že se liší informace v SISu, na stránkách fakulty a ústavu nebo kliniky. Kterému zdroji pak máme věřit?
MM: Máte pravdu a tato situace mě dost mrzí. Udržovat paralelně více systémů je nevděčné, ale s ohledem na stávající zvyklosti jsme nechtěli zveřejnění rozvrhů nebo dalších informací na webových stránkách fakulty zatím zrušit. Pokud najdete libovolný rozpor, pak uvítáme, pokud na něj upozorníte Studijní oddělení, aby chyba mohla být co nejrychleji napravena. Za informace na stránkách ústavů a klinik ručí pracoviště sama. Umisťovat stejnou informaci na více míst, která nejsou vzájemně provázaná, je z principu nešťastné a těším se, až budeme moci tuto dvojkolejnost opustit. „Web“ – pokud jím rozumíme stránky fakulty – a SIS mají každý jiný účel. Mohou se vzájemně doplňovat, ale jen velmi špatně se vzájemně suplují. Webu chybí možnost jednoduchého nastavení vzájemných vazeb mezi informacemi, na druhou stranu má možnost velmi pohodlného přístupu. SIS za cenu mírného uživatelského diskomfortu nabízí ucelenost, a především provázanost těch informací, které považujeme za stěžejní. Mohou pak v něm být vloženy odkazy na webové stránky obsahující např. studijní materiály nebo další podrobnější informace. Usilujeme o to, aby místem, kde budou dobře dostupné vzájemně propojené nejdůležitější informace o studiu, byl Studijní informační systém.
Slovníček pojmů SIS
Harmonogram obsahuje důležité termíny akademického roku – např. kdy začíná a končí semestr, kdy není výuka, kdy je rektorský den a jiné.
Rozvrh uvádí rozvržení výuky jednotlivých předmětů v týdnech semestru nebo v týdnech blokové výuky. Tj. např.: „Přednáška z anatomie se koná v ZS vždy v pondělí od 8.00 v učebně 1. LF UK“ nebo „Chirurgie I pro 3. kruh poběží v 8. až 12. týdnu akademického roku“.
Rozpis výuky je spjatý s rozvrhovým lístkem a upřesňuje, co se kdy učí (např. témata jednotlivých přednášek), kde (např. upřesnění skutečného místa výuky u klinických oborů), a případně kdo učí (přednášející pro danou přednášku). Jde ale pouze o textovou informaci doplňující data, která nemusí být obsažena v rozvrhovém lístku.
Rozvrhový lístek je to, na co se v rozvrhu koukáme. Je přiřazen „jednotce výuky“ a je nezbytný pro propojení informací. Jeho existence je základem pro tvorbu rozvrhu a umožňuje pak různé pohledy na rozvrh (z pohledu studenta, učitele, učebny, předmětu...). Kód rozvrhového lístku je dán tabulkou na obr. č. 1, identifikace studijních skupin je intuitivní – viz obr. č. 2. Rozvrhové lístky se zobrazují v rozvrzích zpravidla ve tvaru barevného obdélníčku: Modře se zobrazují lístky náležející „normální“ výuce (tj. výuce rozvržené pro zimní nebo letní semestr), zeleně jsou lístky blokové výuky, fialově nepravidelná výuka (patří sem i volitelné předměty). Tučným písmen na tmavším pozadí jsou vyznačeny přednášky, ostatní formy výuky netučnou kurzivou na světlejším pozadí. Odlišná výuka v sudém a lichém týdnu je vyznačena dalším odstínem.
Sylabus je obsahová náplň předmětu, tedy seznam témat, která se v rámci předmětu budou probírat. Sylabus se zobrazuje jako jeden z detailů předmětu v modulu Předměty. Může být užitečné se na něj podívat třeba při volbě volitelného předmětu.
Studijní plán je seznam předmětů a jejich rozložení v jednotlivých ročnících pro daný studijní obor. Studijní plán zahrnuje i údaje o počtu hodin přednášek a seminářů, způsobu zakončení předmětu (zápočet, zkouška, klasifikovaný zápočet) a o počtu kreditů. Studijní plány i v přehledné grafické podobě lze v SISu nalézt v modulu Předměty.
Kód předmětu jednoznačně identifikuje předmět a lze z něj vyčíst řadu údajů (viz obr. č. 3).
Autorkou ilustračních fotografií je Monika Vitteková.
