Ke konci června jsem měla možnost navštívit při příležitosti konání symposia Intersex Child na několik dní Cambridge, především St. John's College. Nechci psát o odborném programu, i když téma symposia bylo velmi zajímavé, týkalo se však úzce specializované části vývojové pediatrie. Chci se podělit o své dojmy z pobytu v koleji, kde symposium probíhalo a kde jsem také byla ubytována.
Cambridge je středně velké město, jehož podstatnou část obyvatel tvoří studenti jednotlivých kolejí. Dojmy ze zvláštní atmosféry St. John's College byly umocněny tím, že ve dnech našeho příjezdu (sobota) byly jednak předávány bakalářské diplomy absolventů oblečených v talárech a jednak ve velké hale koleje probíhalo setkání absolventů koleje po mnoha letech, setkali se zde absolventi (samí muži) ve stáří kolem 70-75 let a procházeli místa, kde v mládí studovali a bydleli.
Symposium, kterého jsem se zúčastnila, se konalo v jedné z nejstarších cambridgeských kolejí, v koleji St. Johna. Tato kolej tvoří uzavřený celek jak po stránce architektonické tak i svým způsobem studentského života. Celé ovzduší je prosyceno historií, na níž narážíte při každém kroku jakmile projdete vstupní branou. Zajímalo nás, jakým způsobem je v kolejích organizována výuka, ubytování, společenský život studentů, jaký je vztah koleje a university. Je patrno na první pohled, že život studentů v koleji se odlišuje od našeho způsobu vysokoškolského života, i když během let se některé tradice setřely. Neubráníme se tedy pohledu do historie koleje, neboť její vliv nacházíme i v současné době.
Celý název St. John's College zní "The Master, Fellows and Scholars of the College of St. John the Evangelist in the University of Cambridge." Z názvu vyplývá, že v koleji pracují a žijí 3 skupiny členů akademické obce: 1. The Fellows (the Dons) - k nimž patří učitelé, výzkumní pracovníci (většina z nich jsou členy učitelského sboru university a přednáší i v jiných kolejích) a úředníci. 2. a 3. skupinu tvoří Junior Members, kteří se dělí na graduované (získali 1. stupeň vzdělání - B.A. - Bachelor of Arts) a negraduované, kteří se na jeho získání teprve připravují. V čele koleje stojí Master volený Fellows. Na správě koleje se podílí 2 Busars (ti spravují kolej po stránce finanční a administrativní), 2 děkani (zabývají se církevními záležitostmi) a 10 Tutors (zodpovědných za výuku a výchovu studentů). V současné době má St. John's College 130 Fellows, 750 Junior Members, z toho 220 graduovaných.
Universita v Cambridge vznikla ve 13. století, kdy sem přišli někteří vyučující a žáci z Oxfordu a Paříže s cílem založit vysoké učení i v Cambridge. V té době tvořilo universitu jen několik místností a teprve díky darům bohatých příznivců vznikly samostatné budovy, mezi nimi i Hospital St. John's. Součástí byla i kaple. Rozvoj St. John's College je úzce spojen se jménem rochesterského biskupa Johna Fishera, který byl přítelem a zpovědníkem lady Margaret Beaufort, matky krále Jindřicha VII a podnítil ji k výstavbě koleje. Teprve po úmrtí lady Margaret byla v r. 1511 potvrzena konečná charta o koleji St. Johna a byly vybudovány budovy obkružující nynější 1. nádvoří a sloužící pro výuku a ubytování studentů i učitelů. Původní výuka zahrnovala teologii, řečtinu, matematiku, medicínu, filosofii, logiku. Po 3letém studiu získávali studenti titul B.A. Poté mohli pokračovat další 3 roky ve studiu a získat titul M.A. (Master of Arts), někteří zůstávali v koleji i nadále jako Fellows, jiní odcházeli do soukromých služeb, často jako vysoce postavené osoby (např. na dvoře královny Elizabeth I. či Jamese I.) a měli tak možnost dále podporovat svou milovanou alma mater.
V té době každý Fellow měl svou skupinu studentů, kteří studovali a žili s ním v jeho pokoji (not more than two to a bed), starší studenti pomáhali svým mladším a byli jim příkladem. Vedle této výuky probíhala výuka pro větší skupiny ve velké hale. Pracovní den začínal zazvoněním zvonku ve 4hod. ráno, následovala mše, snídaně, výuka do časných odpoledních hodin, pak měli studenti volno. Další výuka začínala mezi 3-5 hod. odpolední. Po večeři ve velké hale mohli studenti v hale zůstat, diskutovat, zpívat, dokonce hrát karty (ne hazardně) nebo odpočívat v pokojích. Disciplina byla přísná. V tehdejším statutu koleje je uvedena řada zákazů platících pro studenty, ale i pro učitele (např. brána koleje se pro všechny členy zavírala v 8 hod. večer a klíče se odevzdávaly Master). Mluvit se mohlo jen klasickými jazyky. Ve statutu jsou uvedeny i tresty za přestupky (pokuta, k jídlu jen chléb a voda a dokonce bičování). Dnešní statut koleje je pochopitelně jiný, volnější soudě podle plakátů na vývěskách informujících o dostupných kulturních pořadech.
Současná St. John's College je největší z oxfordských a cambridgeských kolejí. Od vstupní brány v St. John's Street až k zadnímu východu v Northampton Street je vzdálenost téměř 1/2 míle. V ose východ-západ se prochází čtyřmi hlavními nádvořími, na severu jsou přídatná menší nádvoří. Celá kolej je umístěna na březích řeky Cam spojenými starými mosty. Na jih od budov se rozkládá rozlehlá, pečlivě udržovaná zahrada.
Vcházíme-li Great Gate (jsou původní z r. 1516) z ulice St. John's Street, uvidíme nad vchodem sochu svatého Jana Evangelisty, který drží v rukou kalich s hadem a po jeho stranách znaky zakladatelů koleje. Znakem koleje je orel, tento znak se objevuje na většině předmětů denní potřeby (dokumentech, skle, nádobí). Na 1. nádvoří je v severozápadním rohu kaple nově přestavěná kolem r. 1866 Gilbertem Scottem. Je vyzdobena bohatě barevnými okny, sochami králů (král Jindřich VIII. a královna Viktorie), v předsálí kaple je umístěna tomba Hugha Ashtona, který byl přítelem biskupa Fishera a pomáhal mu při založení koleje. Měli jsme možnost zúčastnit se varhanního koncertu v této kapli. St. John's College má starou hudební tradici, od r. 1670 má vlastní kolejní chór, jeho členy je 16 chlapců, kteří navštěvují školu při koleji a dále 12 chóristů z řad mladších studentů koleje. Bohoslužby v kapli jsou přístupny veřejnosti.
Druhé nádvoří za velkou halou, která přiléhá ke kapli, je věnováno Mary Cavendishové, později komtese Shrewsbury. Toto nádvoří je obklopeno budovami s pokoji Fellows a studentů, na severu je malé nádvoří přiléhající ke kapli (Chapel Court) a Nort Court s Master's Lodge a Long Gallery (slouží jako místo schůzí Fellows). Long Gallery má původní interiér, při schůzích se svítí svícemi, elektrické osvětlení se používá výjimečně (např. při koncertech).
Procházíme do 3. nádvoří, v němž byla původně věž s observatoří (přístroje z ní byly přeneseny do univerzitní observatoře a nyní jsou uloženy v National Maritime Museum v Greenwich). Na této observatoři působil John Couch Adams, který při pozorování planety Uran předpověděl existenci Neptuna. V této části je také kolejní knihovna z r. 1624. Staré tisky a rukopisy jsou uchovávány pečlivě v horních patrech knihovny. Z tohoto nádvoří lze jít na Wren Bridge přes řeku Cam, z něhož se otevírá pohled na krásný známý Most vzdechů (Bridge of Sights). Na 3. nádvoří je jídelna Buttery Dining Room, rekonstruovaná v r. 1972 pro současné potřeby koleje jako jídelna (podávají se zde snídaně). Za tímto nádvořím následuje 4. - nové nádvoří. V létech 1790-1850 se počet studentů výrazně zvýšil (ze 120 na 370) a bylo potřeba postavit nové budovy. Byly vystavěny opět v gotickém stylu architekty Thomasem Rickmanem a Henry Hutchinsonem. Budovy slouží jako ubytovny studentů i Fellows. Ke konci 1. světové války se počet studentů dále zvýšil, vznikla další nádvoří - Rivert Court a Merton Court. Na Mertonově nádvoří je Pythagorova škola (není známo proč se takto jmenuje), nyní je v ní umístěn přednáškový sál a sídlo kolejní dramatické společnosti. V River Court je modernější skupina tzv. Crippsových budov sloužících rovněž k ubytování. V této části jsme byli ubytováni i my účastníci symposia. Bydlela jsem ve zvýšeném přízemí ve 2 spojených místnostech - pracovně a ložnici stroze vybavených jen nejnutnějším nábytkem (pracovna - psací stůl, křeslo, police na knihy a kávovar, ložnice - postel, židle, skříň a umyvadlo. Kuchyňka, hygiencká zařízení byla společná na chodbě. Na konci River Court je Fisher Building (pojmenovaná po zakladateli koleje) z r. 1987. V čele této budovy je znak biskupa Fishera jako rébus (ryba a pšeničné stéblo stočené do tvarů záhybů ušního boltce -Fish-ear). V této nejnovější budově jsou koncertní a přednáškové sály, seminární místnosti a kanceláře vybavené moderní technikou. Zde se konalo symposium Intersex Child. Úloha koleje je vytyčena v jejím historickém statutu: Education, Religion, Learning and Research. Výuka stále trvá 3 roky - studenti získávají základní vzdělání. Studium končí písemnou zkouškou a úspěšný student získá titul Bachelor of Arts (B.A.). V současné době existuje řada stipendií, grantů, cen a podpor. Od r. 1981 se mohou stát členy koleje i ženy. V koleji mohou být ubytováni všichni studenti, je jim zajištěno stravování, možnost sportovat (např. vodácký klub lady Margaret), je pořádáno mnoho kulturních akcí. Vztah mezi kolejí a universitou je dán úpravou studia. Universita zajišťuje zkoušky, udílení titulů, podporu výstavby budov sloužících výuce a výzkumu tam, kde by byla výstavba ekonomicky nevýhodná pro jednotlivé koleje (společné přednáškové sály, laboratoře). Kolej má svůj vnitřní řád, zajišťuje výuku malých skupin studentů, jejich ubytování a stravování, vytváří rámec pro jejich denní život.
Prostředí koleje je odděleno od městského ruchu, velká zahrada s lavičkami vytváří klid pro studium. Řeka Cam protékající zahradou se svými mosty a možností projížděk na lodičkách doplňuje romantická zákoutí. Ticho a ovzduší koleje vytváří prostředí, v němž se jistě dobře pracuje. I v době letních prázdnin jsme nalézali pozůstatky studentské aktivity - plakáty, vzkazy na vývěskách svědčící o bohaté mimostudijní činnosti studentů. I pro nás byl pobyt v koleji po namáhavých dnech přednášek na vysoké úrovni oásou klidu s možností uvolnění a hlubokého zamyšlení nejen nad problémy intersex child.
