
Tak se znovu potvrdila stará latinská sentence: "Omnia transibunt more fluentis aquae". (Všechno pomíjí tak jako plynoucí proud.) Před několika týdny jsem se v úvodníku Pelikána loučil s akademickým rokem 1994/1995 a přál jsem vám příjemné prázdniny. Utekly opravdu jako voda. Věřím, že se každému z vás léto vydařilo. Bylo opravdu utěšené a mně se zdálo, že na našich loukách zase už skáče více koníků, že na pasekách lítá více motýlů a že všechna ta letní zeleň je konečně méně šedivá než bývala v létech minulých. Ale co naplat, všem nám ubíhalo léto podle známého schematu. Na začátku se čas, který nás teprve čeká, zdá být nádherně dlouhý. S ubíhajícími dny se ale neodvratným mechanismem nehorázně a s neuvěřitelnou akcelerací krátí. Horší je, že stejně jako prázdniny utíká i život.
Zprvu pomalu, pak stále rychleji. My starší to vnímáme nelibě, vy mladší našim steskům shovívavě nasloucháte a zdá se vám, že jste na samém začátku, že ještě stále máte času dost. Ale nenechte se mýlit ! I vám už pořádný kus života utekl a v novém akademickém roce budeme všichni zase znovu spěchat, abychom ... Abychom co ? Čemu chceme být stále blíže? "Floris imago fugax rapidi nos admonet sevi". (Obraz květin se rychle mění a připomíná nám, jak čas uplývá.) A já už zase sedím v hluboké noci v tichu svého tuskula a mysle na vás všechny a na moji milou fakultu, píšu další úvodník, tentokrát abych uvítal nový akademický rok 1995/1996 a abych vám i fakultě popřál do jeho běhu hodně sil, nového poznání, úspěchů a radosti.
Přeji nám všem, abychom naplňovali Martialiův epigram: "Omnis habet sua dona dies". (Každý den má své dary.) To je ovšem možné jen tehdy, když disponujeme potřebnými vlastnostmi. Ale "nestačí je jen mít; musí se také s nimi umět hospodařit" (Francois de la Rochefoucauld). Tedy mít talent, ale spolu s ním soustředěnou píli a vytrvalost, nadšení a originalitu, nezávislost myšlení, intuici a fantazii, schopnost pozorování, kontakt s přírodou, s uměním (to znamená nepromeškat příležitost uvidět něco krásného, protože krása, to je podpis Boha) a kontakt s lidmi. Ten spočívá v chápání druhých a ve schopnosti vyslechnout cizí argumenty, ve schopnosti pře- svědčit skutkem a láskou, která vždy vítězí nade vším. Alfou a omegou našeho veškerého snažení musí být pochopení, že život (a ne trh) je největší a nejvyšší kriterion. To platí zvláště v současnosti, kdy leckdy dochází ke ztrátě hodnot a k nežádoucímu posunu měřítek. Vždyť přece "život je k tomu, aby člověk stoupal, ne klesal (Verhaeren). Právě vzdělání a vnímání krásy tomu napomáhají, protože vzdělaný a krásu chápající člověk má stále bohatství v sobě.
Tento rok zahajujeme na 2. lékařské fakultě s několika zásadními novinkami. Po dohodě s vedením Fakultní nemocnice v Motole se k našemu Ústavu patologické anatomie přidružuje dosavadní patologické oddělení nemoc- nice. Stejně tak se spojily Ústav imunologie a oddělení klinické imunologie FNM. Ještě podstatnější je skutečnost definitivní kompletizace fakulty zřízením Ústavu funkční anatomie (je to ústav společný s FTVS UK), na kterém budou vyučovat naši vlastní učitelé. Konečně je fakulta zcela soběstačná a naplnil se tak jeden z našich nejzákladnějších cílů. Je téměř jisté, že se výrazným způsobem zlepší podmínky pro činnost Ústavu soudního lékařství fakulty, které byly až dosud skutečně nedůstojné. Konečně stojí za upozornění, že do nového roku nastupuje fakulta také s novým tajemníkem a novým vedoucím ekonomického úseku děkanátu - pevně věřím, že do třetice už budeme mít štěstí a najdeme v jejich osobách a úsilí dobré kormidelníky pro vedení fakulty bouřlivými vodami současných ekonomických úskalí. Všem novým pracovníkům fakulty i všem jejím novým institucím přeju plný zdar a úspěch.
Podstatnou okolností, která ovlivní i naši fakultu, je blížící se 650. výročí založení Univerzity Karlovy (7.4. 1348) Přípravy oslav, které budou mít mezinárodní rozměr, jsou v plném proudu. Koncem roku bude zahájena rekonstrukce Karolina, ale protože bude postupná, pevně věřím, že promoce budou probíhat v jeho už opravené a žádnou jinou prostorou nenahraditelné Velké aule. Já sám mám starosti s vyhledáním náhradního sálu pro naše Karolinské komorní koncerty v období její rekonstrukce. Koncert podzimní a snad i zimní (vánoční) v ní ale přece jen budou. Ostatně podzimní koncert má už svůj pevně stanovený termín - 18. října - a srdečně vás na něj už nyní zvu.
Ale dost zpráv. Ač jistě zajímavé, nemohou v mém oslovení k začátku roku nového, společného úsilí převážit. Úvahou o hodnotě času jsem článek uvedl, význam času chci zdůraznit i v jeho závěru. Nic není totiž cennějšího než čas, protože čas je cenou věčnosti. Ani jeho nejmenší zmařenou část není možné vrátit. Hlavní potíž života spočívá v tom, že člověk musí neustále volit mezi více možnostmi. Když zvolí špatně, uteče mnoho času potřebného k nápravě, a i pak se to někdy, dokonce často, nezdaří. Proto vám přeju, kolegyně a kolegové, aby všechna vaše rozhodnutí v tomto akademickém roce byla správná a spravedlivá, aby vás vedla k úspěchům a k vnitřní rovnováze, ať už se budou týkat čehokoliv. Přeju vám, abyste mohli před prázdninami roku 1996 před- ložit sami sobě, ale i každému druhému jejich pozitivní bilanci i z nich pramenícího počínání. Ale nevymlouvejte se nikomu, ani sobě, na nedostatek času. Když se vnitřně rozhodnete něco udělat, věřte, že čas se vždycky nějak najde.
Vivat, crescat, floreat facultas medica secunda Universitatis Carolinae Pragensis.
Váš děkan
