Kalinova M, Fronkova E, Klener P, Forsterova K, Lokvenc M, Mejstrikova E, Belada D, Mocikova H, Trneny M, Kodet R, Trka J. British Journal of Haematology. 2015 Apr;169(1):145–8. doi: 10.1111/bjh.13182. Epub 2014 Oct 14. IF: 4.7
Publikaci – letter to the editors představuje první autorka RNDr. Markéta Kalinová, Ph.D., z Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Lymfom z buněk pláště (Mantle cell lymphoma, MCL) patří mezi agresivní typ B buněčných nehodgkinských lymfomů (NHL) a v postižení nemocných západní Evropy je zastoupen 6–9 % všech NHL. Průměrný věk při diagnóze je 60 let. Onemocnění se vyznačuje rychlou progresí a nepříznivou prognózou s mediánem přežití 3–5 let při standardní léčbě.
Monitorování minimální reziduální nemoci (MRN) pomocí klonálně specifických imunoreceptorových přestaveb a/nebo specifických chromozomálních translokací je nezbytnou součástí sledování účinku léčby u řady hematologických malignit. V prvním kroku u pacientů s MCL je nutno identifikovat vhodný molekulární cíl nádorových buněk (klonální přestavbu a/nebo translokaci t(11;14)(q13;q32)), a následně pro každého pacienta připravit specifický kvantitativní PCR systém podle kritérií mezinárodní skupiny EuroMRD. Pacienti s MCL mají velice často již v době stanovení diagnózy v periferní krvi (PB) a/nebo kostní dření (KD) cirkulující lymfomové buňky z primárního nádoru. Ty asi u 65 % MCL případů slouží pro screening molekulárních změn a pro sestrojení standardní kalibrační křivky pro kvantifikaci MRN.
Naše práce se zaměřila na MCL pacienty s primárně jen tkáňovým (nejčastěji uzlinovým) postižením, bez vyplavování nádorových buněk do PK/KD, případně na pacienty s velmi nízkou infiltrací KD/PK (pod 5 %). Tito pacienti by tím pádem nemohli profitovat ze sledování MRN během léčby. Pacientům s MCL je v rámci diagnostiky onemocnění bioptován primární nádor. Vzorek primárního nádoru je fixován ve formolu a zalit do parafínu (FFPE tkáň) pro následnou histopatologickou diagnostiku. V této formě je materiál v diagnostických centrech archivován řadu let. Bohužel DNA izolovaná z FFPE tkání má své limity, velice často je degradována. K určení procentuálního zastoupení nádorových buněk ve vzorku je zapotřebí vždy spolupráce s patologem.
Publikace popisuje využití právě FFPE materiálu u pacientů bez nebo s mírnou infiltrací KD/PK pro screening molekulárních změn, sekvenační určení daných změn a přípravu kvantitativního systému pro hodnocení MRN. Kvantifikaci MCL buněk ve vzorku primárního nádoru jsme prováděli po imunohistochemickém barvení proteinu Cyklin D1. Díky námi zavedené a popsané metodice jsme schopni za využití FFPE tkáně dosáhnout podmínek srovnatelných se systémy zavedenými z KD/PK, a umožnit tak sledování MRN i u pacientů bez iniciální infiltrace nebo s velmi nízkou infiltrací KD/PK. Tato metodika může být inkorporována do mezinárodních MRN protokolů. Naše pracovní skupina je první, která využila FFPE primární nádor pro kvantifikaci MRN, a tím rozšířila procento sledovatelných pacientů s MCL přibližně o 20 %. Je však vždy zapotřebí těsné spolupráce patologa, molekulárního biologa a klinického lékaře.
