V listopadu byl publikován v prestižním americkém časopise Neurology článek doc. Krška z Kliniky dětské neurologie a jeho zahraničních spolupracovníků z Miami a Los Angeles.
Prestižní publikace z oblasti dětské epileptologie
V listopadu byl publikován v prestižním americkém časopise Neurology článek doc. Krška z Kliniky dětské neurologie a jeho zahraničních spolupracovníků z Miami a Los Angeles „Incomplete resection of focal cortical dysplasia is the main predictor of poor postsurgical outcome.“ PMID: 19005171. Hlavním předmětem této publikace jsou závěry klinické studie, zaměřené na sledování faktorů ovlivňujících úspěšnost chirurgické léčby farmakorezistentní epilepsie dětských pacientů. Pana docenta jsme již prostřednictvím fakultních stránek představovali, jeho profil si můžete prohlédnout zde. Nyní vám nabízíme rozhovor o jeho současném publikačním rozkvětu a o vědecké práci, které se se svými spolupracovníky na Klinice dětské neurologie věnuje.
Zmiňovaný článek vyšel v časopise, který ho řadí na jedno z předních míst světových impactovaných časopisů v oblasti klinické neurologie. I v jiných prestižních časopisech lze narazit na více vašich článků. Dá se říci, že je publikační činnost jednou z vašich priorit?
Určitě. Vědecké články se snažím publikovat především v zahraničních časopisech s IF, protože si myslím, že stojí za to, aby se o naší práci dozvěděli kolegové na celém světě. Je možná trošku škoda, že jsem v posledních letech mnoho nepublikoval v českých periodicích. Česky se snažím psát spíše do populárních časopisů a jejich prostřednictvím popularizovat problematiku epilepsie.
Co vám konkrétně přináší publikační činnost?
Pravdou je, že tu je i nějaká finanční odměna, ale to je na posledním místě. Podstatné je, že díky publikacím se mi otevírají dveře mezi lidi, kteří v problematice chirurgické léčby epilepsie něco znamenají a kterých si velmi vážím. Začal jsem být zván jako řečník na zahraniční sympozia, můžu se těchto akcí zúčastňovat a diskutovat tam tuto problematiku. Jsem rád, že si kolegové v zahraničí všimli, že v České republice se dělá dobrá epileptologie.
Už v předchozím rozhovoru s vámi jste zmínil spolupráci s kolegy z dětské nemocnice v Miami a i článek byl vytvořen ve spolupráci s nimi. Vychází článek z poznatků ze stáže, kterou jste absolvoval, nebo jsou to nové výsledky, které získáváte další spoluprací?
Je to převážně ještě z té stáže, ale samozřejmě, že ve spolupráci pokračujeme. Například jsme sepsali mezinárodní grant, který má spolupráci Centra pro epilepsie Motol a Miami Children’s Hospital rozvíjet, a čekáme, jestli ho dostaneme, nebo ne. Docela hodně si od toho slibuji, protože by to byl grant na čtyři roky, který by nám umožnil cestovat na pracoviště v Miami, zvát kolegy ze Spojených států k nám a dělat společný klinický výzkum. Ale i kdybychom ten grant nedostali, ve spolupráci určitě pokračovat budeme. Osobně si myslím, že právě ve spolupráci více center zabývajících se nějakou společnou problematikou je budoucnost klinického výzkumu. Jedno centrum obvykle nemá dostatek pacientů pro opravdu representativní závěry jako třeba navržení diagnostického nebo léčebného standardu pro určitou skupinu pacientů. Takže je velmi důležité vidět za hranice České republiky.
(Nejen) v článku se zabýváte hlavně obtížně léčitelnými pacienty s epilepsií. Můžete nám o nich a o své práci říci něco bližšího?
Zabývám se pacienty s nezvladatelnou epilepsií, tj. kterým nezaberou antiepileptika. U těch pak zvažujeme, jestli jim může, nebo nemůže pomoci chirurgická léčba. Naše publikovaná práce byla zaměřena na nejpočetnější skupinu kandidátů chirurgické léčby epilepsie v dětském věku, na pacienty, kteří mají vrozené vady vývoje mozkové kůry. Ve velké skupině pacientů z Miami jsme zkoumali, co ovlivňuje úspěšnost těchto operací. Určili jsme, které faktory predikují lepší a které naopak horší výsledek operací. To nám do budoucna umožní lépe pacienty selektovat k chirurgické léčbě. Jedná se o práci na doposud vůbec největším souboru dětí s těmito vývojovými vadami mozku operovaných pro epilepsii.
Máte další plány do budoucna – nějaký nový projekt?
Určitě, plánů je spousta. Uvidím, na co mi budou stačit časové možnosti a jak se mi podaří do projektů zatáhnout spolupracovníky třeba z řad Ph.D. studentů. Jeden konkrétní projekt, na který mám velkou chuť, je podívat se na možnosti chirurgické léčby epilepsie u dětí s tuberózní sklerózou, protože to je nesmírně složité. O těchto pacientech se obecně říká, že dopadají po operacích velmi špatně, nicméně naše zkušenost je spíše opačná. Zatím všichni pacienti s tuberózní sklerózou, kteří u nás podstoupili chirurgickou léčbu epilepsie, jsou bez záchvatů, takže se zdá, že šance pro ně existuje. Diagnostika je ale nesmírně složitá a vůbec není ustálený diagnostický protokol pro tyto pacienty. Potom máme jeden dlouhodobý projekt, ve kterém spolupracujeme s celou řadou pracovišť, převážně pražských, která se zabývají diagnostikou těchto nemocných. Postupně se snažíme zlepšovat kvalitu vyšetření a propojovat je mezi sebou tak, aby operace byly co nejpřesnější, nejbezpečnější a nejúčinnější.
Děkuji mockrát za rozhovor a přeji další úspěchy!
-az-
