Veselka J, Jensen MK, Liebregts M, Januska J, Krejci J, Bartel T, Dabrowski M, Hansen PR, Almaas VM, Seggewiss H, Horstkotte D, Tomasov P, Adlova R, Bundgaard H, Steggerda R, Ten Berg J, Faber L. European Heart Journal. 2016 May 14;37(19):1517–23. doi: 10.1093/eurheartj/ehv693. Epub 2016 Jan 7. IF: 15.064
Publikaci představuje první autor prof. MUDr. Josef Veselka, CSc., z Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Dosud největším publikovaným souborem nemocných léčených alkoholovou septální ablací (ASA) pro hypertrofickou obstrukční kardiomyopatii byl Severoamerický registr s 874 pacienty. Společným úsilím 10 evropských center ze 7 zemí (Česko, Německo, Dánsko, Holandsko, Rakousko, Polsko, Norsko) se podařilo shromáždit data o 1275 takto léčených a následně dlouhodobě sledovaných evropských pacientech (medián sledování 5,7 roku). Tato studie tak definitivně potvrdila některá tušená fakta, ale rovněž vyvrátila některé mýty spojené s tímto onemocněním a jeho specifickou léčbou. Za zásadní považujeme následující výsledky: (1) prognóza těchto nemocných je obecně dobrá, avšak obstrukce se ukázala jako nezávislý prediktor celkové mortality (přibližně každý mmHg reziduálního tlakového gradientu zvyšoval o 1 % pravděpodobnost celkové mortality ve sledovaném období), (2) vyšší dávka alkoholu použitého během ablace sice výrazněji snižovala reziduální tlakový gradient, avšak byla rovněž spojena s vyšším rizikem procedurální kompletní atrio-ventrikulární blokády, (3) tlakový gradient je procedurou průměrně snížen o 76 % a 86 % pacientů hodnotilo symptomatické zlepšení o jeden či více stupňů NYHA klasifikace, (4) 30denní celková mortalita po výkonu byla 1 %, (5) celková roční mortalita byla 2,4 %, (6) prediktory celkové mortality byly vyšší věk, tloušťka interventrikulárního septa před výkonem a stupeň symptomů před výkonem.
Na základě výsledků této studie jsme vyslovili hypotézu, že kromě implantace kardioverteru-defibrilátoru je eliminace obstrukce (zde pomocí ASA) jediným pravděpodobným výkonem zlepšujícím nemocným s hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií jejich prognózu.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26746632
Do výběru pro Publikační okénko jsme zařadili i další dvě publikace z roku 2015, které se týkají stejného tématu; články rovněž představuje prof. MUDr. Josef Veselka, CSc.:
Transatlantické rozdíly při odhadu rizika náhlé smrti u hypertrofické kardiomyopatie
(letter to the editors)
Jahnlová D, Tomašov P, Zemánek D, Veselka J. International Journal of Cardiology. 2015;186:3–4. doi: 10.1016/j.ijcard.2015.03.207. Epub 2015 Mar 18. IF: 4.036
Současná americká i evropská doporučení pro léčbu hypertrofické kardiomyopatie používají jiná stratifikační schémata k odhadu rizika náhlého úmrtí u nemocných s hypertrofickou kardiomyopatií. V této studii z našeho centra jsme poukázali na fakt, že na základě používání amerických kriterií bychom v primární prevenci náhlého úmrtí museli implantovat kardioverter-defibrilátor 40 % pacientů, kterým jsme provedli úplnou stratifikaci jejich rizika, kdežto podle evropských doporučení pouze 20 % nemocných. Tento markantní rozdíl má své ekonomické i medicínské konsekvence a tato naše studie přispěla do širší diskuse o optimalizaci odhadu rizika náhlé smrti a následných terapeutických kroků.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25804453
Riziko úmrtí a jeho příčiny u nemocných po alkoholové septální ablaci pro hypertrofickou obstrukční kardiomyopatii
Veselka J, Zemánek D, Jahnlová D, Krejčí J, Januška J, Dabrowski M, Bartel T, Tomašov P. Canadian Journal of Cardiology. 2015 Oct;31(10):1245–51. doi: 10.1016/j.cjca.2015.02.010. Epub 2015 Feb 18. IF: 3.711
Provedli jsme studii na 366 pacientech léčených v 5 centrech (3 českých, 1 polském a 1 rakouském) a hodnotili jsme jejich přežívání a příčiny úmrtí v dlouhodobém sledování (1887 pacientských let). Celková roční mortalita byla 2,8 %, náhlé úmrtí 0,4 % a náhlé úmrtí plus adekvátní výboj defibrilátoru 1 %. Ukázali jsme, že příčiny úmrtí jsou v této kohortě pacientů podobné jako u nemocných s hypertrofickou kardiomyopatií bez obstrukce a že léčba pomocí alkoholové ablace nezvyšuje pravděpodobně dlouhodobé riziko stran maligních arytmických komplikací, včetně náhlého úmrtí. Ukázalo se rovněž, že nemocní umírající náhlou smrtí zemřeli přibližně o jednu dekádu dříve než nemocní umírající z jiných příčin – například z nekardiovaskulárních příčin nebo pro srdeční selhání. Naše studie rovněž demonstrovala vysoké riziko cévní mozkové příhody v této kohortě. Tato příčina úmrtí bude do budoucna vyžadovat specifickou analýzu, a to především se zaměřením na možnou prevenci pomocí antikoagulační terapie.
