Anti-N-metyl-D-aspartát receptorová encefalitida: klinický průběh ve světle chemokinů a cytokinů v mozkomíšním moku

Anti-N-methyl-D-aspartate receptor encephalitis: the clinical course in light of the chemokine and cytokine levels in cerebrospinal fluid.

Liba Z, Kayserova J, Elisak M, Marusic P, Nohejlova H, Hanzalova J, Komarek V, Sediva A. Journal of Neuroinflammation. 2016 Mar 3;13(1):55. doi: 10.1186/s12974-016-0507-9. IF:4.667

MUDr. Zuzana Libá, Ph.D.

Publikaci představuje první autorka MUDr. Zuzana Libá, Ph.D., z Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol.

Anti-N-metyl-D-aspartát (NMDAR) receptorová encefalitida je recentně popsané akutně probíhající zánětlivé onemocnění mozku na autoimunitním podkladě. Na patogenezi se podílejí anti-NMDAR protilátky, které vedou k internalizaci excitačních glutamátových NMDA receptorů, které jsou hojně přítomné na neuronech v celém mozku. Z klinických projevů dominují psychiatrické příznaky, mimovolní pohyby a epileptické záchvaty, může však dojít i ke kómatu a smrti.

V imunopatogenezi onemocnění se předpokládá, že na počátku dojde k infiltraci imunitních buněk, zejména B lymfocytů, do oblasti centrálního nervového systému, kde následně již zůstávají, a jsou tak již jen obtížně terapeuticky ovlivnitelné.  O zapojení T lymfocytů toho není příliš známo.

Naše práce měla za cíl přispět k současným znalostem o imunopatogenezi onemocnění pomocí stanovení hladin chemokinů a cytokinů v séru a mozkomíšním moku u pacientů s anti-NMDAR encefalitidou. Celkem jsme vyšetřili 27 párových vzorků sér a mozkomíšních moků od 9 pacientů, v různých stadiích nemoci. Jedna z vyšetřovaných pacientek měla prolongovaný a komplikovaný průběh onemocnění, byla téměř rok v kómatu, nereagovala na běžné léčebné schéma a podstoupila experimentální intenzivní kombinovanou imunosupresivní terapii.

Na základě doby trvání od vzniku prvních příznaků byly vzorky rozděleny do třech časových období a srovnávány mezi sebou a s kontrolními vzorky zdravých pacientů. Pomocí metody multiplexové analýzy (Luminex) a enzymových esejí (ELISA) jsme stanovovali hladiny chemokinů (chemoatraktantů) pro neutrofily, monocyty a lymfocyty a cytokinů mapujících typ imunitní odpovědi a funkci B a T lymfocytů.  Čas od doby vzniku onemocnění byl korelován s klinickým stavem, lymfocytózou v mozkomíšním moku a hladinami chemokinů a cytokinů.

Zjistili jsme, že na počátku onemocnění dochází k rychlé progresi klinických příznaků, která je podpořena lymfocytózou v mozkomíšním moku a zvýšenou hladinou chemokinů atrahujících T a B lymfocyty. Nejvíce zvýšená hladina těchto chemokinů byla u dívky s nejvíce komplikovaných průběhem onemocnění. V séru jsme neidentifikovali žádné známky zánětu. Naše data tedy podpořila úvahu o časné infiltraci lymfocytů do oblasti centrálního nervového systému a následného omezení patologického procesu v tomto prostoru. Navíc jsme detekovali mírně zvýšené hladiny cytokinů podporujících zapojení T lymfocytů do onemocnění, což může být významné pro výběr terapie, zejména u těch pacientů, kteří nereagují na dosavadní léčebná schémata.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26941012

Vytvořeno: 10. 3. 2017 / Upraveno: 11. 3. 2017 / Mgr. Ing. Tereza Kůstková