Ústav hygieny 2. LF UK

(doc. MUDr. Karel Dohnal, CSc.)

Pracoviště hygieny vzniklo v podstatě sloučením výuky školní hygieny a hygieny obecné. Školní hygiena byla původně vyučována v rámci preventivní pediatrie na dětské klinice fakultní nemocnice Pod Petřínem a vznikla z ní posléze hygiena dětí a dorostu. Výuku obecné hygieny zajišťovali zpočátku pracovníci Hygienické stanice Národního výboru hlavního města Prahy. V roce 1982 vznikl ústav hygieny při tehdejší katedře infekčních nemocí, hygieny a epidemiologie, v roce 1986 byla zřízena na fakultě katedra hygieny, sociálního lékařství a organizace zdravotnictví. Samostatným je ústav hygieny od roku 1990. Vedoucími pracoviště byli postupně doc. MUDr. Věra Krásná, CSc., doc. MUDr. Dagmar Soukupová, CSc., prof. MUDr. Jana Synková, DrSc., doc. MUDr. Veronika Benešová, CSc., a současný přednosta. Obsahovou náplní oboru je sledování a hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva jako podklad pro preventivní opatření v ochraně a posilování zdraví. Preventivní opatření se pak týkají faktorů životního prostředí, prostředí pracovního a životního stylu člověka.

Výuka obsahuje tyto hlavní druhy: problematiku životního prostředí (ekologie člověka), výživy (kromě klasické náplně hygieny výživy sem patří i nutriční epidemiologie a využití výživy v primární i sekundární prevenci chorob), vývoje dětí a dorostu a komunitní lékařství, které je zaměřené na ochranu a posilování zdraví populačních skupin zejména prostřednictvím primární a sekundární prevence. Pro zajištění komplexního pohledu na tuto problematiku je nutná těsná spolupráce s dalšími obory – sociálním lékařstvím, epidemiologií, statistikou, zdravotní výchovou, legislativou a s obory klinickými. Prvním krokem k předpokládané integraci je společný výukový blok s koordinovanou výukou, zakončený státní závěrečnou zkouškou.

Výzkumná činnost pracoviště se od samého počátku týkala převážně aktuálních problémů vztahu životního prostředí Prahy a zdravotního stavu občanů. V 70. letech to byla studie sledující psychomotorický stav obyvatel historických jader v souvislosti se stavebními úpravami a rekonstrukcemi. Obdobná studie se prováděla na obyvatelích výškových budov a výsledky přinesly důkazy o zdravotní nevhodnosti těchto staveb pro některé skupiny obyvatel. Problematikou hluku se pracoviště začalo zabývat v době, kdy se hluk v Praze stal vážným zdravotním problémem a bylo zapotřebí přinášet argumenty proti dalším neuváženým projektům. Ve spolupráci s ORL klinikou a klinikou psychiatrickou byl vytvořen tým, který sledoval účinky hluku na školní mládež. V hlučném prostředí byl zjištěn vyšší počet jedinců s neurotickými příznaky, kteří vykazovali nižší výkonnost v testech i horší studijní výsledky. Hladiny hluku, kterým byly sledované kolektivy vystavovány, měly stressogenní účinek. Další zájem sledoval otázky duševního zdraví mládeže a faktory, které mohou jeho kvalitu ovlivnit. Souhrn nepříznivých faktorů životního prostředí velkoměstských center a značná psychická zátěž vyplývající ze současné koncepce studia ostře kontrastuje s možnostmi kompenzace této zátěže. Studie přispěla k zavádění ozdravných opatření na školách. V současnosti řeší pracovníci ústavu projekt „Olovo v prostředí a rizika humánní reprodukce“.

Poslední aktualizace: 30. 6. 2015 / prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.