Rektoři chtějí zvyšovat rozpočet VŠ každoročně o tři miliardy Kč

Financování vysokých škol. Vysoké školy budou usilovat o růst svého rozpočtu o tři miliardy korun ročně do roku 2021... Na tiskové konferenci po dnešním jednání pléna České konference rektorů (ČKR) to řekl její místopředseda Mikuláš Bek. Více ve zprávě ČTK.


Praha 16. února (ČTK)

Vysoké školy budou usilovat o růst svého rozpočtu o tři miliardy korun ročně do roku 2021. Peníze navíc by měly jít hlavně do mezd zaměstnanců a do vysokoškolských kolejí. Na tiskové konferenci po dnešním jednání pléna České konference rektorů (ČKR) to řekl její místopředseda Mikuláš Bek. Rozpočet vysokých škol chce navyšovat i ministerstvo školství. Rektoři doufají, že v tom úřad bude pokračovat i po sestavení nové vlády. Ta současná je nyní v demisi.

Již dříve zástupci ČKR uvedli, že financování vysokých škol v Česku zaostává za průměrem vyspělých zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhruba o osm až devět miliard korun ročně. Loni akademici požadovali růst o 4,5 miliardy korun, nakonec dostali přidáno tři miliardy navíc. Rozpočet vysokých škol se tak zvýšil na 24 miliard korun z původních 21 miliard, na kterých několik let stagnoval.

Podle Beka, který je rektorem Masarykovy Univerzity v Brně, by každoroční růst o tři miliardy korun v následujících třech letech univerzitám umožnil držet krok s růstem mezd v ČR. Střednědobé výhledy na roky 2019 a 2020 ale zatím s dalším navyšováním nepočítají, rozpočet by podle nich měl zůstat na letošní úrovni.

„Domníváme se, že dynamika (růstu) by měla být v ideálním případě stejná jako na tento rok. Další tři miliardy v příštím roce by nepochybně vytvářely rozumný prostor, abychom drželi krok s růstem mezd v ČR, což považujeme za prioritu našeho úsilí o zvyšování rozpočtu,“ uvedl Bek. Za další prioritu označil investice do vysokoškolských kolejí a další infrastruktury škol.

Náměstek ministra pro vysoké školství Pavel Doleček dnes řekl, že by úřad chtěl získat víc peněz i na posílení žádanějších oborů, jako jsou pedagogové či lékaři. Ministerstvo jim chtělo přidat už v letošním roce, ale loni se mu na to nakonec nepodařilo vyjednat dost peněz.

Úřad také v současnosti dokončuje návrh investičního programu pro univerzity, který počítá s tím, že se vysoké školy budou na svém financování podílet z vlastních provozních prostředků. S tím podle Beka počítají i vysoké školy, pokud dostanou dostatečně přidáno.

Zatím není jasné, zda budou vysoké školy požadovat i další navýšení příspěvku na doktorandy. Ministerstvo tento týden oznámilo, že se rozhodlo zvýšit dosavadní příspěvek na tyto studenty ze 7 500 korun na 11 250 korun. Podle zástupců doktorandů je to stále málo. O výši stipendií ale rozhodují samotné školy při schvalování svého rozpočtu, o kterém hlasují většinou v dubnu.

Většina škol bude podle Beka usilovat o to, aby minimální stipendium bylo alespoň kolem 11 000 korun. Řada škol uvažuje i o výraznější podpoře doktorandů a některé školy možná začnou kombinovat i pracovní úvazky a stipendia, dodal.

Vytvořeno: 19. 2. 2018 / Upraveno: 15. 1. 2019 / Mgr. Petr Andreas, Ph.D.