Novela zákona č. 95/2016 Sb. je konsenzus

Doc. MUDr. Vojtěch Havlas, Ph.D.,
je proděkanem
pro specializační vzdělávání,
celoživotní vzdělávání
a vnější vztahy

Prezident Miloš Zeman 15. února podepsal novelu zákona č. 95/2016 Sb. o vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů.

Současná podoba právě schváleného zákona vznikala po dlouhých debatách napříč odbornou veřejností, především na platformě komise zřízené ministrem zdravotnictví. Zastoupeny v ní byly všechny složky lékařského stavu v ČR: ministerstvo, odborné společnosti, Česká lékařská komora, lékařské fakulty, mladí lékaři, malé nemocnice, a v neposlední řadě také Poslanecká sněmovna.

Zákon snižuje počet základních specializačních oborů ze 46 na 43, což odpovídá průměrné situaci napříč EU. Zatímco dosud byly základní specializační obory zakotveny pouze ve vyhlášce, nyní jsou petrifikovány přímo zákonem, včetně zakotvení minimální délky vzdělávání v jednotlivých oborech, a dávají tak systému specializačního vzdělávání větší stabilitu. Současně došlo k vyrovnání disproporce, kdy některé obory vycházející z interny byly obory základními (např. kardiologie), a jiné obory nástavbovými (pneumologie, gastroenterologie apod.).

S platností zákona naopak vzroste počet základních kmenů ze 17 na 19. Délka vzdělávání v základním kmeni potrvá dva a půl roku a kmen bude nově zakončen zkouškou. Na jejím základě mohou být školenci po úspěšném absolvování kmene definovány konkrétní oborově příslušné kompetence, které se přirozeně v průběhu vzdělávání postupně zvyšují. Zákon dále umožňuje souběžné následné studium ve dvou příbuzných oborech majících shodný základní kmen.

Novela zákona také nově stanovuje definici odborného dohledu a dozoru nad neatestovanými lékaři v průběhu vzdělávání a zcela nově popisuje role a požadavky na školence, školitele a garanty oborů.

Zákon napravuje také praxi, kdy lékař v doktorském studijním programu často býval souběžně zaměstnán na minimální pracovní úvazek, přičemž v rámci svého studia působil na pracovišti podstatnou část stanovené týdenní pracovní doby. Lékařům na rodičovské dovolené novela umožňuje lépe přizpůsobit podmínky specializačního vzdělávání svým časovým možnostem, a současně jim zmírňuje podmínky pro návrat k povolání lékaře cestou prodloužení lhůty pro tzv. doškolení.

Zákon dále upřesňuje složení a úkoly akreditačních komisí, které mají klíčové slovo v racionální rekonfiguraci vzdělávacích programů, zavádí vzdělávací radu jako arbitra v mezioborových sporech a definuje možnost vícestupňové akreditace vzdělávacích pracovišť, zejména pro základní kmen a pro vlastní specializovaný výcvik. To má za cíl umožnit školenci začínat a absolvovat maximum výcviku na malých domovských pracovištích, motivovat je ke změně pracoviště až po kmeni, a výrazně tak redukovat potřebu externích stáží.

Za jeden z nedostatků této konsenzuální podoby zákona považuji fakt, že neobsahuje konkrétní prvky administrace a zjednodušení financování rezidenčních míst a dále postrádá motivační odměňování školitele za jeho práci. Za nezbytné považuji také urychlené dokončení zhruba desítky souvisejících vyhlášek upravujících jednotlivá parametrická nastavení daná tímto zákonem.

Je zřejmé, že současná podoba této složité zákonné normy je širokým kompromisem, který nemůže uspokojit veškeré nakladené připomínky zcela a do důsledku. Nicméně se domnívám, že je pro mladé lékaře v České republice velmi dobře, že bylo prosazeno přijetí této konsenzuální podoby zákona, která je přirozenou evolucí dříve kritizovaných změn ve specializačním vzdělávání započatých v roce 2004 a která umožní další dynamický rozvoj v této oblasti. Současně se však neztotožňuji se senzacechtivými výroky o tom, že hlavním a jediným důvodem odchodu mladých lékařů do zahraniční byl a je současný systém specializačního vzdělávání.

Všem, kteří se podíleli na přípravách této novely, patří upřímné poděkování!

doc. MUDr. Vojtěch Havlas, Ph.D.

Vydáno: 16. 2. 2017 / Odpovědná osoba: Mgr. Petr Andreas, Ph.D.