Od bakterie k mikrobiologii

S prof. Pavlem Dřevínkem o hranicích Petriho misek, profesuře a životních rolích

Třetím z 2. lékařské fakulty, kdo 23. června 2017 obdržel profesorský dekret, je prof. MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D. Přečtěte si krátký rozhovor s novým profesorem.

Prof. MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D., je mikrobiolog a přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol.

Pane profesore, kam jste se odborně posunul od své habilitace?

Od jedné bakterie k celé mikrobiologii. Zní to nadsazeně, ale je to pravda. Zatímco v období před habilitací jsem víceméně řešil jen jednu konkrétní bakterii, která působí těžké infekce u pacientů s cystickou fibrózou, dnes jsem jí tak trochu nevěrný a věnuju se i mnohým dalším. Především pak z pohledu vylepšení jejich diagnostiky v každodenní motolské praxi. Zrovna teď zavádíme rychlou diagnostiku tuberkulózy, před nedávnem to byly třeba chlamydie a gonokoky.

Taky se snažím udržet kontakt s praktickou medicínou a dál se podílet na aktivitách centra pro pacienty s cystickou fibrózou, které je, rád přiznávám, mou srdeční záležitostí. Podařilo se nám vybudovat mezinárodně uznávané centrum, které se účastní těch nejzajímavějších klinických studií na léky, které představují skutečný průlom v léčbě téhle nemoci.

Jak balancujete osobní život a práci?

Není to jednoduché. Přes všechny aktivity a výjezdy do zahraničí se snažím trávit se svou rodinou maximum času a zastávat roli tatínka, jak se patří. Pak si ale zase občas zoufám, že nestíhám svou práci. Je to nekonečný, ale zákonitý pocit, že šidím jedno nebo druhé. Oboje mě totiž nesmírně baví a naplňuje. A trošku vyčerpává... (úsměv)

Měl jste inaugurační přednášku Význam molekulárně genetických metod v mikrobiologii na příkladu infekcí u pacientů s cystickou fibrózou. Oč v ní ve zkratce šlo?

Představit možnosti moderní mikrobiologie, která si osvojuje metody z genetiky proto, aby se dostala za hranice Petriho misek. Tím vůbec nechci snižovat váhu tradiční mikrobiologie, ale propagovat to, že ji lze vhodně kombinovat s metodami molekulární genetiky, a tak třeba docílit záchytu bakterií, které na kultivačních plotnách nerostou. Samozřejmě se mi nejlépe o těchto nových postupech hovořilo v souvislosti s cystickou fibrózou a bakterií Burkholderia cepacia, která mě coby předmět bádání provází už od druhého ročníku postgraduálního studia. Díky těmto novým metodám ji dovedeme ve sputu pacientů rychle detekovat, určit, zda mezi pacienty nehrozí epidemie, a například říct, jak hodně je virulentní.

Jak jste se na obě její provedení připravoval a co vám utkvělo z průběhu?

Přednášku před vědeckou radou 1. lékařské fakulty jsem si chystal standardním způsobem, protože jsem měl hovořit o lékařském tématu na půdě lékařské fakulty, šlo tedy o skoro domácí podmínky. Ale o to větší výzvou pro mě byl výstup před vědeckou radou celé univerzity. V deseti minutách bez možnosti užití PowerPointu se má uvést nejen samotná práce, ale ideálně i vlastní životopis, výsledky mezinárodního významu, vize oboru, a to vše poutavou formou, která bude srozumitelná zástupcům všech sedmnácti fakult. Tak to byl trochu oříšek. Z celého odpoledne mi kromě roznášení kávy a hlasitějšího míchání lžičkami během prezentace utkvěl bravurní výkon kolegy prof. Jiřího Machaly, který do své řeči o HIV a AIDS noblesně zakomponoval fakt, že hovoří v den úmrtí Freddie Mercuryho.

Co vás čeká v nejbližším čase?

Začátek zimního semestru se všemi slastmi a strastmi – studenti 3. ročníku asi tuší. Několik mezinárodních konferencí na téma cystické fibrózy, pro mě premiérových, protože se všechny odehrávají ve východoevropských zemích. Celostátní mikrobiologická konference. A v neposlední řadě doufejme, že finalizace repetitoria mikrobiologie, knihy, na které neúnavně pracuje skupina studentů Medici Boni, z nichž někteří už jsou dnes hotoví doktoři a kteří nás ke spolupráci před nějakými třemi lety přizvali.

Vydáno: 25. 9. 2017 / Odpovědná osoba: Mgr. Petr Andreas, Ph.D.