Nejzásadnější jsou finance

Štítky

S čerstvým doktorem MUDr. Filipem Robem, Ph.D. (Dermatovenerologická klinika 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce), jsme si povídali o tom, jak se vypořádal s nástrahami doktorského studia.


Splnilo doktorské studium vaše očekávání?

Doktorské studium pro mě bylo zkouškou, jestli budu ochotný věnovat se vědě se všemi strastmi i slastmi, které takové rozhodnutí s sebou nese. V tomto smyslu tedy určitě ano.

Co jste jím získal?

V osobnostní rovině určitě schopnost lépe kriticky myslet, být trpělivý a nevzdávat se. V profesní rovině jsem získal mnoho kontaktů, i zahraničních, které normálně lékař navázat nedokáže. Naučil jsem se poznat kvalitní vědeckou publikaci, sám odborné texty psát nebo připravit kvalitní grantovou žádost.

Co byste doporučil tomu, kdo o doktorském studiu uvažuje?

Vše začíná výběrem oboru a pracoviště. Zjistit si, na co se specializují a jestli zde již probíhá nějaký výzkum. Důležité je vybrat něčím nové, a tedy dobře publikovatelné téma. Jestliže ale teprve končíte studium medicíny, je velmi těžké orientovat se v oboru do hloubky. Proto zde hraje extrémně důležitou roli školitel, který by měl po kontaktu se studentem vybrat téma jak zajímavé pro studenta, tak přínosné pro pracoviště. Myslím si, že mnoho doktorandů nedokončí své studium primárně z těchto dvou důvodů. Já měl na školitele štěstí. Jana Hercogová mi umožnila navázat částečně na výzkum mého otce, který přesahoval gynekologii a perfektně se hodil do našeho oboru.

To nejzásadnější jsou ale finance. Při současné koncepci doktorského studia je se stipendiem (i když se teď zvyšovalo) extrémně těžké v podmínkách cen nájmů a dalších věcí, zvláště v Praze, fungovat. Většina pracovišť se samozřejmě snaží pomoci i z vlastních zdrojů, ale myslím si, že je to v současnosti největší bolest doktorského studia. Znám velmi chytré lidi, kteří nakonec šli (prakticky byli donuceni jít) do soukromého sektoru, protože jim byl schopen nabídnout takové finanční ohodnocení, které jim umožnilo žít v Praze, neboť každý nemá takové štěstí na rodinné a pracovní zázemí, jako jsem měl já.

Budoucí doktorandi by také měli počítat s tím, že obětují část svého volného času studiu, psaní článků a disertace.

Jaká strategie studia se vám osobně vyplatila?

Vybral jsem si téma, které bylo pro mne zajímavé, ale současně reálně proveditelné na daném pracovišti. Získané poznatky jsem průběžně kriticky hodnotil nejen se svým školitelem, ale i se specialisty z jiných pracovišť. Protože asi tím nejtěžším jsou impaktované publikace, snažil jsem se nashromáždit výsledky svého studia v rozumné době, protože recenzní řízení se mohou táhnout velmi dlouho.

Kam směřujete, jaké jsou vaše plány nyní?

Doufám, že budu moci pokračovat v práci na naší klinice a snažit se výsledky naší práce převádět do klinické praxe v léčbě našich pacientů. Je skvělé, že člověk může pracovat jako klinický lékař, přitom se částečně zabývat vědou a také výukou další generace lékařů.

Z těch krátkodobějších plánů mne díky zisku stipendia od International Psoriasis Council čeká na podzim měsíční stáž na dermatologické klinice Pennsylvania State University ve Filadelfii. Po čtyřech letech jsme uzavřeli studii hodnotící přínos lumbální punkce u HIV pozitivních pacientů s časnou syfilis k vyloučení asymptomatické formy neurosyfilis, jen kdyby při současném krásném počasí nebylo tak těžké donutit se k delšímu psaní. Na konci roku snad konečně dosáhneme plánovaného počtu pacientů, abychom mohli uzavřít intervenční studii ve spolupráci s Örebro University, která porovnává dva terapeutické režimy extragenitálních forem kapavky.

Z dlouhodobějších cílů pracuji na grantových projektech ve spolupráci s Mikrobiologickým ústavem AV ČR, týkajících se vlivu kožního mikrobu na psoriázu a vlivu mikrobiomu na nežádoucí kožní reakce u pacientů s IBD na biologické léčbě. Stran pokračování HPV tématiky máme dlouhodobý grantový projekt na validaci metylace DNA a HPV typizace jako screeningových testů pro anální karcinom u HIV pozitivních pacientů.

Fotografie na této stránce: Michal Hladík (2. LF)
Vytvořeno: 24. 7. 2018 / Upraveno: 13. 6. 2022 / Mgr. Petr Andreas, Ph.D.