Naučila jsem se veliké trpělivosti

Štítky

MUDr. Klára Roženková, Ph.D., je jednou z čerstvých absolventek doktorského studia. Přečtěte si rozhovor o tom, jak jím procházela.


Fotografie: Archiv K. R.
Splnilo doktorské studium vaše očekávání?

Jako čerstvá absolventka lékařské fakulty jsem úplně jasné představy o tom, jak probíhá doktorské studium, neměla. Ani moc očekávání. Spíše jsem to brala jako nutnou součást práce na prestižním pracovišti v oboru, který jsem chtěla. A měla jsem obrovské štěstí, že jsem se dostala ke kvalitní vědecké práci, která mě nesmírně bavila a naplňovala. Pod vedením skvělé školitelky doc. Štěpánky Průhové jsem měla možnost aspoň trochu svět obohatit o poznatky ze svého studia monogenních poruch funkce beta-buněk pankreatu, především vrozeného hyperinzulinismu. Takže z tohoto pohledu doktorské studium má očekávání spíše předčilo.

Co jste jím získala?

Musela jsem se naučit skloubit klinickou práci a práci vědeckou. Netvrdím, že se mi to podařilo dokonale, ale získala jsem díky tomu jakýsi nadhled a lepší orientaci v problémech. Člověk se také musí naučit dobře si organizovat a plánovat čas. Při laboratorní činnosti jsem se také naučila veliké trpělivosti. Navíc se člověk naučí pohybovat se v akademickém prostředí a správně prezentovat výsledky své práce, ať už formou publikací nebo aktivní účastí na národních i mezinárodních sympóziích. Ale určitě největším přínosem byla půlroční stáž na Institute of Child Health na University College London, což je vedoucí světové pracoviště právě ve studii vrozeného hyperinzulinismu. Tato stáž pro mě byla nejen obrovským přínosem profesním, ale také kulturním a lidským.

Co byste doporučila tomu, kdo o doktorském studiu uvažuje?

Určitě by si měl o doktorském studiu na konkrétním pracovišti zjistit co nejvíce informací předem. Důležitá je především publikační aktivita budoucího školitele, celého pracoviště a zapojení do výzkumných projektů a grantů. Ideální je, pokud člověk vstoupí do již rozběhlého projektu s jasným cílem a náplní doktorského studia. Dále by si měl zvážit, zda je ochoten doktorskému studii a vědecké práci obětovat velkou část svého volného času. Protože nebudu popírat, že většina vědecké práce vzniká po večerech po práci klinické, na úkor vlastního volného času a času stráveného s nejbližšími.

Jaká strategie studia se vám osobně vyplatila?

Nějakou promyšlenou strategii jsem určitě neměla. Prostě jsem se snažila plnit si postupně své povinnosti.

Kam směřujete, jaké jsou vaše plány nyní?

To se teď právě snažím vymyslet...

Vytvořeno: 10. 7. 2018 / Upraveno: 13. 6. 2022 / Mgr. Petr Andreas, Ph.D.