Doktorandi z Pediatrické kliniky patřili v Budapešti k nejlepším

Štítky

V Budapešti se ve dnech 19.–20. 6. konal 24th Meeting of European Society of Paediatric Clinical Research. Setkání se koná jednou za rok, zpravidla v některé středoevropské zemi (loni proběhlo v Mariboru ve Slovinsku, v roce 2013 v Hradci Králové). Je určeno k prezentacím výsledků práce doktorandů, kteří se věnují pediatrickým výzkumným tématům (klinickým i laboratorním).

Letos v Budapešti zaznělo 27 sdělení, 3 z nich z Pediatrické kliniky naší fakulty, kterou reprezentovali MUDr. Václav Koucký, MUDr. Judith Stoklasová a MUDr. Hana Šedivá. Přednosta Pediatrické kliniky prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., a jeho kolegyně MUDr. Stanislava Koloušková, CSc., se zúčastnili v roli školitelů.

„Na závěr proběhlo vyhlášení čtyř nejúspěšnějších sdělení. Byli jsme trochu šokováni, že všichni naši tři reprezentanti byli vyhodnoceni mezi čtyřmi nejúspěšnějšími a obdrželi věcnou cenu – čtvrtá z nejlepších byla jedna z Maďarek,“ uvedl prof. Lebl. S úspěšnými mladými pediatry přinášíme krátké rozhovory.


MUDr. Václav Koucký se v rámci svého studia druhým rokem zabývá časnými patofyziologickými změnami dýchání u dětí s chronickým plicním onemocněním, jako je cystická fibróza, asthma bronchiale, primární ciliární dyskineze a další.

Co přesně děláte?

Hlavním nástrojem studia těchto změn je vyšetření plicních funkcí, které je možno provádět již v kojeneckém věku. Dílčím úkolem mého studia je zavedení nové metody (test vícedechového vyplavování dusíku z plic) na naší klinice. Toto vyšetření, které je v ČR dostupné pouze na našem pracovišti, zásadním způsobem posunuje možnosti hodnocení funkce dýchacího traktu již v nejčasnějším stadiu onemocnění, jelikož je schopno zachytit změny v nejperifernějších dýchacích cestách (tzn. v místě, kde se většina patologií projeví jako první).

Jakou práci jste v Budapešti prezentoval?

V rámci své přednášky jsem prezentoval výsledky pilotní studie porovnávající funkci plic u pacientů s cystickou fibrózou a opakovanými obstrukčními epizodami ve věku kolem jednoho roku. Výstupem práce bylo zjištění, že funkce plic u kojenců s CF je oproti pacientům s rekurentními obstrukčními epizodami signifikantně snížená, přičemž jako první dochází ke zhoršení průchodnosti nejperifernějších dýchacích cest (12.–16. generace). Naopak velikost plic je u těchto pacientů nezměněná (na rozdíl od starších dětí, kde je častým nálezem hyperinflace plicní na podkladě fenoménu air-trappingu). Dalším důležitým zjištěním bylo, že námi zaváděná metoda je použitelná v běžné praxi a že ve stávajícím uspořádání jsme schopni provádět další a detailnější měření.

Jak si úspěchu na setkání ceníte a co k němu podle vás přispělo?

Ocenění prezentovaných výsledků považuji za potvrzení smysluplnosti našich snah a znamená pro mě motivaci k rozšíření stávající práce.

Co pro vás momentálně v práci představuje největší výzvu?

Dílčích výzev je řada – zdokonalit protokol stávajícího vyšetření, zavést další vyšetřovací metodu (test vícedechového vyplavování hexafluoridu síry), více uplatnit vyšetření v klinické praxi.


MUDr. Judith Stoklasová je studentkou 1. ročníku doktorského studia a věnuje se dívkám s Turnerovým syndromem.

Můžete přiblížit téma práce, se kterou jste v Budapešti vystoupila?

Dívky a ženy s Turnerovým syndromem mají jenom jeden chromozom X, chybí jim proto podstatné geny, které řídí správnou funkci vaječníků a tělesný růst. Většinou jsou tedy dívky s TS neplodné a malého vzrůstu. Existují i raritní případy, u kterých chybí jen část chromozomu X a ovariální funkce je zachovaná. Já jsem prezentovala kazuistiku rodiny, ve které je zdokumentován přenos Turnerova syndromu ve čtyřech generacích, což je samo o sobě raritní. Dále jsme hodnotili efekt růstového hormonu na skelet v této rodině.

Jak si úspěchu na setkání ceníte a co k němu podle vás přispělo?

Vyznamenání mě potěšilo a hlavně mě motivovalo investovat nadále síly do výzkumu.

Studujete kombinovaný program vědeckého a profesního vzdělávání  (M.D., Ph.D. program), který nabízí FN Motol. Jak náročné je skloubit dohromady klinickou a výzkumnou část práce a v čem vidíte výhody tohoto programu?

První rok byl velice náročný, protože člověk se musel zároveň zaběhnout v klinické praxi a orientovat se ve vědě. Teď mám již základní zkušenosti v obou oblastech, díky kterým skloubení obou činností jde čím dál tím snadněji. Výhodou určitě je, že člověk má možnost věnovat se vědě, a zároveň zvládnout atestační přípravu, která je pro lékařské povolání esenciální. Změna činností je na jedné straně příjemná v tom, že si člověk čas od času odpočine od pacientů, resp. od náročných článků a teorií. Na druhé straně zase vypadne trochu z vědy, resp. z kliniky.

Působíte a studujete na zdejší Pediatrické klinice, ale pocházíte z Německa. Co vás sem přivedlo?

Já jsem z Německa přišla jako Erasmus-studentka na 3. lékařskou fakultu, kde jsem už zůstala a dostudovala poslední tři ročníky medicíny. Ucházet se o první pracovní místo v Praze bylo logickým krokem, protože mám v Praze rodinu.

Pokud máte možnost srovnávat, můžete přiblížit rozdíly mezi studiem, výzkumem a lékařskou praxí v Německu a v Čechách?

Největší rozdíl ve studiu je, že v Čechách je mnohem víc ústních zkoušek, v Německu – bohužel – převládá systém multiple choice testů. Zato je studium v Německu víc zaměřené na klinickou praxi, např. studenti v posledním ročníku již pracují jako sekundární lékaři. Tím bývá nástup do práce jednodušší. Výzkum a lékařskou praxi porovnat nedokážu, protože zatím mám vlastní zkušenosti jenom z Čech.


MUDr. Hana Šedivá je studentkou 1. ročníku doktorského studia. Zabývá se diabetem mellitem 1. typu.

Můžete přiblížit téma práce, kterou jste v Budapešti prezentovala?

Jednalo se o kazuistiku našeho pacienta s aktivační mutací transkripčního faktoru STAT3. Je to mutace zatím popsaná u necelých dvou desítek jedinců na světě. Klinicky u nich pozorujeme malý vzrůst, vícečetné autoimunity a lymfoproliferaci.

Jak si úspěchu na setkání ceníte a co k němu podle vás přispělo?

Ocenění mi samozřejmě udělalo radost. Nutno říci, že jsem prezentovala práci celé skupiny lidí z Pediatrické kliniky, nejedná se tak pouze o můj úspěch. Myslím, že jedním z hlavních důvodů, proč se můj příspěvek líbil, je, že se jednalo o kazuistiku. Ostatní prezentovali mnohdy relativně složitý výzkum, příběh pacienta byl svým způsobem odlehčením.

Co pro vás momentálně v práci představuje největší výzvu?

Jsem krátce po škole, víceméně každý den je výzva jak co nejvíce prospět pacientům a co nejvíce se toho naučit.

Vytvořeno: 17. 7. 2015 / Upraveno: 13. 6. 2022 / Mgr. Ing. Tereza Kůstková