Bořit dogmata medicíny

Štítky

Rozhovor s doc. MUDr. Ondřejem Hradským, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol o jeho habilitaci, které dosáhl v loňském roce.


S doc. Ondřejem Hradským o přípravě na habilitaci a o tom, jak se učí učit

O čem byla vaše habilitační přednáška?

Přednáška byla zaměřena na rizikové faktory vzniku a průběhu zánětlivých střevních onemocnění. V první části jsem se soustředil na obecné rizikové faktory genetické a stručně také na faktory zevního prostředí. Ve druhé části na rizikové faktory léčby Crohnovy choroby v dětském věku a na predikční  faktory, které by nám pomohly pro tyto pacienty vybrat vhodnou léčbu.

Jak jste se na ni připravoval a co vám utkvělo z jejího průběhu?

Přestože je to mé nejoblíbenější téma (nebo možná právě proto), nebyla pro mne příprava této přednášky jednoduchá. Měl jsem pocit, že musím zmínit všechny ty stěžejní mezinárodní práce, a současně mi bylo líto neuvádět tam některé z našich studií. Dlouho se mi nedařilo najít vhodnou rovnováhu. V závěru jsem musel prezentaci značně redukovat.

Jak jste se posunul od doktorátu?

Zatímco před dokončením Ph.D. jsem se věnoval především tématům, která byla poměrně vzdálená běžné klinické práci (genetické asociační studie), po dokončení Ph.D. témata výzkumu vyplývala z aktuální potřeby si zodpovědět nějakou klinickou otázku, na kterou jsem nenašel odpověď v publikovaných datech.

Odkdy jste usiloval o habilitaci a akademickou kariéru? Jak se vaše cesta k habilitaci lišila od očekávání?

Z mého pohledu to je spíše důsledek než rozhodnutí. Jak jsem již zmiňoval, aktuální výzkum je zaměřen na řešení konkrétního problému ať už pacientů, které endoskopuji, nebo které vidím v ambulanci.

Jak jste se učil učit? Jaké jsou vaše oblíbené pedagogické postupy?

Řekl bych, že se jednalo o typický příklad „learning by doing“. Diskuse se studenty a boření dlouho zažitých nepodložených dogmat, kterých je medicína plná. Za cíl si dávám podávat výklad konkrétního tématu jen jako kostru, na které lze ukázat obecnější principy chápání medicíny.

Jak odpočíváte, co děláte ve volném čase?

Nikdo nikde, všude ticho a já se dívám před sebe.

Jedu s rodinou na hory. Tento rok jsem si nejlépe odpočinul při přechodu Tater.

Co teď plánujete?

Jen pokračovat v tom, co je započato.

Fotografie: Michal Hladík (2. LF)

Vytvořeno: 20. 3. 2018 / Upraveno: 13. 6. 2022 / Mgr. Petr Andreas, Ph.D.