Noc fakulty: Laťka pro příští rok nastavena pěkně vysoko

Noc fakulty, akce organizovaná studenty, už třetím rokem víc než úspěšně korunuje dvoudenní Vědeckou konferenci. Jaká byla ta letošní? Pestrá, nabitá, se skvělou atmosférou. Víc v článku Gabriely Moslerové, Richarda BočkaAdama Lázničky, fotografiích Michala Hladíka, videoreportáži z průběhu (autorem je Marek Vohryzka) a videozáznamu literárního kabaretu (autorem je Tomáš Mikyška). Čtěte, dívejte se, sdílejte!


Duben se nachýlil a s ním i doba, kdy mnohým baterky vypovídají službu. Obzvláště nám CNS zatíženým. Nedalo se svítit, bylo potřeba se znovu pořádně nakopnout. A kde lépe než na tolik opěvované Noci naší mater?

Do shonu příprav a pobíhání jsem přišla těsně před zahájením. Žížala rozkvetla balonky, plakáty, Občasníky, nervózními úsměvy a horami jídla. Svou trošku do mlýna (rozuměj ten vynikající dort, který jsi jistě jedl i ty, ty, ty a ty) jsem hrdě odevzdala a akorát stihla začátek přednášky od Medevac. Původně v mém v plánu nebyla, o to raději jsem tam seděla. Inspirativní lidé, slova, osvěta, mnoho výborných snímků. Za mě velká spokojenost. Bylo mi jen líto, že nás tam pro trochu nešťastný čas nesedělo více.

Pak přišlo zahájení; slovo pana děkana, fakultní trombonové kvarteto a křest dvou děl (Motolský občasník a Motolkomix), na která můžeme být všichni hrdí (v davu jsem uvnitř plesala nad Občasníkem přeci jen malinko víc než okolí). Odšpuntování večera jak se patří. Pak mě nota večera zavála na nedaleký koncert a vrátila mě do Žížaly až na Literární kabaret...

 A tady se do toho vložím já (Richard). Největší předností Noci fakulty z mého pohledu byla jednoznačně její pestrost a nabitý program. Na druhou stranu tento přebytek lákavých workshopů a přednášek mohl leckomu na chvíli zavařit mozek. Snažit se porazit pana děkana v šachu? Nebo snad radši spolužáky v deskovkách? A co třeba dozvědět se něco o kávě od kluků z One sip coffe? Těžké rozhodování a obraceč času běžně k dostání stále v nedohlednu...

Asi největším lákadlem večera byly přednášky. Jako první v pořadí se konala panelová diskuse o Fake News, na kterou k nám do Pelouchovy posluchárny zavítal Miloš Gregor, Václav Moravec, Erik Tabery a Jan Tvrdoň. A aby toho nebylo málo, přidal se k nim i Martin Řezníček ve svém videovstupu. Povolanější osobnosti snad organizátoři sehnat nemohli, klobouk dolů! Posluchárna praskala ve švech, bylo vidět, že Fake News je opravdu žhavé téma a nenechává chladnými ani mediky ponořené do učení.

Nevím jak dalším posluchačům, ale mně se z tak náročné debaty docela zamotala hlava. I proto jsem byl rád, že jako další v pořadí byla přednáška Krištofa Kintery, který mě naprosto okouzlil svou přímostí a láskou k umění. Zamýšlel se nad postavením umělce ve společnosti, ale také popsal své projekty v ulicích Prahy či v Rudolfinu. Řeč přišla samozřejmě i na skulpturu Basic Atomic, která má tu čest... teda... která zdobí motolské nádvoříčko, Motol má tu čest být zdoben! Úplně jsem radostí poskočil, když pan Kintera jen tak mimoděk prozradil, že v Motole by se měly jeho práce objevovat i v budoucnu. Máme se na co těšit!

A na další děj, tedy například Literární kabaret Ianua Linguarum, přifrčela Gabča...

Narvané Pelouchárně předčítali a zpívali ti nejlepší. Seděla jsem trošku jinde a trošku tam a byla nadšená, co se to z těch medických úst line. Smekám. A nejvíce snad smekám před hudební linkou kabaretu. Z umu jsem tam plesala snad ještě (jen o ždibek samozřejmě) víc než při křtu Občasníku. Děkuji celé noci, a především pak umělecké části, že se jí podařilo mou anatomií rozervanou dušičku pozalátat. Byli jste úžasní. Čest patří organizátorům.

A tady se do toho ještě vložím já (Adam), jako jeden z organizátorů NF. A samozřejmě budou následovat ty děkovačky na závěr, které nikdo nečte. Největší dík patří Ondrovi Hubálkovi, jakožto hlavnímu organizátorovi NF. Myslím, že pro příští rok nasadil laťku vážně vysoko. Další díky jsou již v náhodném pořadí: děkujeme naší fakultě, že nám umožnila uspořádat celý večer, děkujeme všem hostům, že k nám dorazili. Děkujeme klukům z onesipcoffee za skvělou kávu, děkujeme všem návštěvníkům. Ale přeci jen mi dovolte jedno poděkování trochu vyzdvihnout, poděkování těm, kterým se nikdy neděkuje, ale bez nichž by nic jako Noc fakulty nikdy nešla udělat. Jsou to jednak správci budovy, kteří připravili všechny místnosti a pomáhali v průběhu večera s každou obtíží – pánové Turis a Titzenthaler. A poté i ohromná IT podpora v podání pánů Vejvalky a Lasoty. Díky! 

autoři: Gabriela Moslerová, Richard Boček, Adam Láznička

Článek zveřejňujeme v rámci spolupráce s Motolákem, na jehož webových stránkách původně vyšel.

Vydáno: 11. 5. 2018 / Odpovědná osoba: Mgr. Ing. Tereza Kůstková