Jaké byly letošní prvácké Dobronice? Přečtěte si dojmy a zážitky Barbory Vyhnánkové, jedné z členek dobronického organizačního týmu z řad studentů vyšších ročníků, a dvou studentek prvního ročníku, Vladimíry Kurucové a Anny-Marie Stejskalové.
Barbora Vyhnánková, studentka 2. ročníku Všeobecného lékařství a jedna z členek organizačního týmu:
Letošní prvácké Dobronice se nesly ve jménu pravé spánkové deprivace. S příjezdem prvního turnusu (1.–4. kruh Všeobecného lékařství a studenti oboru Fyzioterapie) jsme se jen nadechli a už nezastavili. Program byl plný společenské interakce, sportu, pobavení, ale i nových informací o první pomoci a odborných přednášek, za které děkujeme docentu Vojtěchu Havlasovi, jenž nás zavedl do tajů rekonstrukce kloubních chrupavek, a profesoru Janu Trkovi, který zabrousil do problematiky leukémie. Za odhalení podstaty kreditního systému děkujeme profesoru Romanu Kodetovi a nesmíme opomenout vzácnou návštěvu v podobě bývalého děkana 2. lékařské fakulty docenta Ondřeje Hrušáka. Společně s pedagogy z Ústavu tělesné výchovy jsme prváčky nenechali vydechnout. Sebe taky ne, odpočinek nás nečeká ani odjezdem druhého turnusu. Už se těšíme na Welcome Day, kdy budeme moci provést nastupující studenty labyrintem Motola. Na závěr pár vět od členů dobronického týmu:
„Prohrávat skupinové hry je ponížení, o jakém se mi v životě ani nesnilo. Díkybohu, pan profesor Trka mě v tom nenechal samotného." František Holub, student 2. ročníku oboru Fyzioterapie. Redakce dodává, že zmíněný profesor se musel v rámci jedné z proher vykoupat ráno před zraky všech zúčastněných a v pyžamu, resp. v oblečení, ve kterém spal, v řece. Viz série fotografií vpravo.
„Nevěřil bych, že se ztracený hlas může vracet tak dlouho…“ Viktor Veselý, student 3. ročníku Všeobecného lékařství
Martin Mikeš (student 6. ročníku Všeobecného lékařství): „Stejně jako ostatní organizátoři, i já doufám, že se nám pro nastupující ročník podařilo vytvořit nezapomenutelný seznamovací kurz – čtyři dny plné sportu, zakrvácené výuky první pomoci, a zejména pak mnoha nových přátel – to vše s čistým svědomím, na které dohlížela disciplinární komise a její zodpovědná kláda pravdy!“
Vladimíra Kurucová, studentka 1. ročníku Všeobecného lékařství:
Dobronice, tak často skloňované medzi čerstvo prijatými. Nebudem zapierať, že som sa tešila už mesiac dopredu a tajne si priala, aby čas ubiehal trochu rýchlejšie. Ale ani ja som nečakala, že tých pár dní bude tak úžasných!
Prvé, čo ma prekvapilo, bol okamžitý pocit spriaznenosti so spolužiakmi, keď som celá vystresovaná prišla na zastávku, z ktorej mal odchádzať autobus. Všade okolo bolo plno ľudí s obrovskými batohmi a všetci mali ten charakteristický výraz – vyplašený pohľad, ktorý sa snažili hrdinsky zamaskovať. Prvý dojem je prvý dojem, že. A takýchto momentov spolupatričnosti bolo v Dobroniciach oveľa viac.
Môj najobľúbenejší bol spoločný údiv, ktorý sme mali všetci vpísaný do tvárí, keď nám starší študenti (s primerane škodoradostným výrazom) oznámili, že neslávne známy Extreme rush sa koná za každého počasia. Vonku bolo asi pätnásť stupňov a oblačno. Nakoniec som bola vďačná aj za to, pretože som mala neodbytný pocit, že tá nešťastná vec by sa konala, aj keby bolo krupobitie. Okrem iného ma prekvapilo aj to, že voda môže byť taká studená a behanie okolo areálu tak povznášajúce.
Našťastie iné časti programu boli príjemnejšie a menej šokujúce ako Extreme rush (ktorý sme si vlastne aj tak všetci tajne užili). Bolo úžasné vyskúšať si prvú pomoc skoro naozaj a herecké výkony „zranených“ boli naozaj majstrovské. Nikdy by ma nenapadlo, že pri obväzovaní bodnej rany je možné ešte aj potláčať smiech. Aj športový turnaj bol zážitok, ktorý stál za to. Hoci sa okoloidúci pri sledovaní volejbalu v podaní nášho tímu buď smiali alebo krútili hlavami, skvele sme si to užili. O večeroch a nociach v Dobroniciach poviem len toľko, že to bola obľúbená časť programu a môj kruh hneď prvý deň dokázal, že „medici umí pařit“. Myslím, že sme si vytvorili kvalitný základ partie na nasledujúcich šesť rokov.
Aj vážnejšie časti Dobroníc boli zaujímavé. Konečne sme zacítili závan vysokoškolskej atmosféry na prednáškach o všetkom možnom. Páni prodekani mali skvelé prezentácie, či už o svojich oboroch, alebo o budúcnosti, ktorá nás na fakulte čaká, a študenti z vyšších ročníkov nám poskytli dôležité informácie o tom, ako prežiť štúdium. Zo všetkých tipov a varovaní sa nám síce krútila hlava, ale zároveň nás nabudili na semester, ktorý sa rýchlo blíži. A všetko to okorenili poriadnou dávkou humoru!
Aby som to zhrnula, na tento prvý kontakt s fakultou budem vždy s láskou spomínať a tešiť sa z neho. A rada by som ešte raz poďakovala všetkým, ktorí sa namáhali, aby nám tieto úžasné dni umožnili.
Anna-Marie Stejskalová, studentka 1. ročníku Všeobecného lékařství:
V Dobronicích se mi moc líbilo. Byla jsem zvědavá, jak to všechno bude probíhat, a předem jsem se ptala přátel ze starších ročníků, jak se jim tam tehdy líbilo. Slyšela jsem samé pochvaly, vyprávění o vtipných zážitcích a doporučení, abych se rozhodně zúčastnila. Do Dobronic jsem tedy jela s pocitem, že se mám určitě na co těšit, ale to jsem ještě nevěděla, jak báječné to bude! Po čtyřech dnech plných zábavy, adrenalinu, seznamování, přátelské atmosféry, pohody, úžasných přednášek a užitečných rad od starších studentů jsem se vracela domů s velkým nadšením.
Spoustu důležitých a užitečných informací nám přinesly přednášky o fakultě a jejím kreditním systému od profesora Kodeta, dále například přednáška VŠ není SŠ od profesora Trky a docenta Hrušáka. Zajímavá přednáška na téma artroskopie od docenta Havlase nám umožnila cítit se na chvíli jako opravdoví medici.
Velmi pozitivně mě překvapilo, jak přátelští a ochotní byli studenti ze starších ročníků. Bylo vidět, že se snažili, aby nám tam všem bylo příjemně, abychom si odnesli nejen vzpomínky na skvělé zážitky, ale také například znalosti z první pomoci, nebo třeba rady, jak se efektivně učit a odpočívat. Mimo jiné mě zaujaly přednášky o studentských spolcích, při nichž jsme se dozvěděli, co všechno naše fakulta nabízí, jak zábavný může být studentský život a jak se můžeme zapojit i my prváci.
Za těch pár dnů jsme se stačili poznat velice důkladně, zejména díky jisté aktivitě v plavkách nebo večernímu programu. Kromě lásky k medicíně nás teď spojují také společné zážitky z Dobronic. Doufám, že mohu říct za všechny své milé spolužáky z prvního kruhu, že jsme si, jak se říká, sedli a že se můžeme těšit na následujících šest let společného boje. Dobronické soustředění (snad mohu mluvit za všechny zúčastněné) nás utvrdilo v tom, že jsme si vybrali a byli vybráni tou nejlepší lékařskou fakultou!
