Zdravotník zotavovacích akcí: brigáda nejen na léto

Medik má během studia pár možností přivýdělku v rámci oboru. Jednou z nich je práce zdravotníka, ať už na dětském táboře, sportovních akcích, nebo na koncertech. Názory několika studentů, kteří si práci zdravotníka vyzkoušeli, posbírala Barbora Michaela Vyhnánková.


Ve větších městech poskytuje místní Český červený kříž kurz „Zdravotník zotavovacích akcí“. Trvá většinou čtyřicet výukových hodin. Účastníkům kurzu se dostane informací z oblasti první pomoci (teoretická a praktická část), hygieny, epidemiologie, péče o nemocné, práv a povinností zdravotníka. Dočkají se i opakování anatomie a fyziologie, jelikož kurzy nejsou většinou přizpůsobené medikům. Školení je zakončeno testem, ústní a praktickou zkouškou. Po úspěšném absolvování kurzu získá účastník průkazku s platností na čtyři roky. Prodloužení platnosti je možné po absolvování doškolení.

Tyto kurzy naleznete i od jiných organizací než ČČK, ale je důležité, aby byl kurz akreditován od Ministerstva školství. V detailech se mohou lišit, můžete nalézt kurz s praktickou výukou vytahování tonoucího z bazénu nebo se specializací na sportovní aktivity v horách, zejména horolezectví.

Kurz ZZA opravňuje absolventa k práci:

  • zdravotníka zotavovacích akcí,
  • zdravotníka na školách v přírodě a jiných školních akcích,
  • zdravotníka na společensko-kulturních akcích,
  • zdravotníka na sportovních akcích.

Cena za kurzy se pohybuje kolem 1600–1900 korun. Existuje i druhá možnost – počkat do 3. ročníku a absolvovat ho (spíše se jím probít). Zákon o ochraně veřejného zdraví totiž opravňuje k výkonu ZZA studenty „oboru všeobecné lékařství nebo zubní lékařství po úspěšném ukončení třetího ročníku“. Nicméně zaměstnavatel může trvat na splnění zdravotnického kurzu podobně, jako např. akce pořádané ČČK trvají na školení od Českého červeného kříže. Problém navíc je, že si musíte vystačit s dosavadními znalostmi z výuky. Nikdy nevíte, co si na vás dětské hry připraví...

Přečtěte si pár slov od studentů, kteří si práci zdravotníka už vyzkoušeli.

Ema Kalenská

3. ročník oboru Všeobecné lékařství

Nejlepší na práci zdravotníka kromě procvičování znalostí první pomoci je možnost zúčastnit se různých akcí zcela bezplatně, resp. ještě za to dostat zaplaceno. Jako fanoušek sportu si tedy vůbec nemůžu stěžovat. Kromě klasických sportovních akcí jsme jednou se spolužáky pracovali jako dozor na charitativním běhu pro nevidomé. Zúčastnili se i nevidomí a běželo se po schodech do nejvyššího patra hotelu. Byla to velice zajímavá zkušenost.

 

Soňa Feciskaninová

1. ročník oboru Všeobecné lékařství

Kurz na ZZA som si robila v ZDrSEMe – trval štyri dni a robili sme najmä simulácie, ktoré ma veľmi bavili. Teraz chodím simulovať rôzne zranenia na ostatné kurzy, ktoré ZDrSEM ponúka. V lete som robila zdravotníčku na letnej akadémii Discover. Paradoxne som bola najviac chorá ja – tretí deň som stratila hlas, zatiaľ čo ostatným skoro nič nebolo – boľavý členok (kotník), hrdlo, hlava, ucho, zopár štípancov od hmyzu. Keďže skoro celý týždeň pršalo, vyhli sme sa kontaktným športom, a tým aj ďalším zraneniam.

Štěpán Fojtů

4. ročník oboru Všeobecné lékařství

První zdravotnický kurz jsem si udělal již v prváku, na dozory jsem začal chodit až po dalším kurzu od Českého červeného kříže. S ČKK chodím nejčastěji jako zdravotní dozor na výstavy, občas také na kulturní akce či sportovní utkání. Většinou je to práce klidná, na výstavách si často chodí pořadatelé i hosté nechat ošetřit drobnosti, na sportovních akcích se zase hodí obinadla a chladivý sprej. Člověk si ale chvílemi užije nějaké to „vzrůšo“, například na Food and Wine festivalu jeden pán uklouzl a rozbil si hlavu. Jen co pána odvezla sanitka na šití, druhý pán prošel prosklenými dveřmi (zavřenými) a pořezal si ruku. Role vína v tomto incidentu nezjištěna.

Často také dělám někde zdravotníka jako dobrovolník, zejména pro známé na LARPech, airsoftu a bitvách, díky tomu jsem se dostal zadarmo např. na Festival fantazie v Chotěboři.
FF je akce lehce specifická, především strukturou účastníků. Většina zákroků jsou banality, nicméně se objeví i různé interní potíže (bolesti břicha, gastroenteritidy) a občas i horší zranění.

Na dětském táboře jsem zdravotníka nikdy nedělal (několikrát jsem ale vypomáhal nebo zastupoval), přestože mi to bylo nabízeno již od prváku. Ale netroufnul jsem si a stále si netroufám, na můj vkus to příliš „smrdí kriminálem“ pro člověka, který ještě před rokem a půl neznal rozdíl mezi Morbus Crohn a Morbus Bowen. Nicméně pokud si někdo troufá, fandím mu, před ukončením čtvrťáku bych to ale nedoporučoval.

 

Vytvořeno: 16. 8. 2017 / Upraveno: 4. 2. 2019 / Mgr. Ing. Tereza Kůstková