Přijměte krátkou reflexi letošní Vědecké konference fakulty od předsedy organizačního výboru – a to velmi stručně. Nastimulován nadšenými spolupracovníky z řad zaměstnanců fakulty i studentů se tým starých vědeckokonferenčních harcovníků vybičoval k maximálnímu výkonu. Obměnili jsme schéma konference, přidali zábavné i pracovní prvky, vybrali atraktivní řečníky, změnili vizuální styl, zapracovali na propagaci. Navíc propojení se čtvrteční Nocí fakulty slibovalo dát vznik skutečné vědecko-společenské události. Počasí krásné, bagetky jako vždy chutné, bohatě dotované ceny pro nejlepší.
Co se povedlo (tedy subjektivně): vědecký program přinesl řadu kvalitních přednášek a posterů. O tom není pochyb, třebaže názor na to, co bylo nejlepší, se lišil i uvnitř Vědeckého výboru a jednotlivé ceny byly výsledkem kompromisu. Úspěch studentky fyzioterapie je novinkou a, doufejme, precedentem pro budoucí roky. Úroveň prezentace je v posledních letech stabilně vysoká, drobnosti v sekci „Co se povedlo méně“...
Cenu za nejlepší přednášku získala MUDr. Michaela Nováková za práci Diverzita myelodysplastického syndromu u dětí: Nové imunologické a genetické subtypy (školitelka MUDr. Ester Mejstříková, Ph.D.).
Cenu za nejlepší poster získala MUDr. Veronika Potočková za práci Význam testování termických prahů v detekci neuropatie tenkých vláken u diabetiků 1. typu (školitel MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.).
Cenu návštěvníků konference získala Mgr. Alena Dobiášová za práci Optimalizace cytometrické detekce minimální reziduální nemoci u pacientů s preB akutní lymfoblastickou leukémií s přesmykem do monocytární linie (školitel Mgr. Karel Fišer, Ph.D.).
Cenu proděkana pro vědu a výzkum získala pregraduální studentka Bc. Kateřina Levínská za práci Vliv specifického tréninku senzomotorické koordinace a svalové síly na stabilitu stoje u hráčů florbalu (školitel PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D.).
Zábavné byly přednášky obou vyzvaných řečníků: Prof. Shariat motivoval studenty svým typicky americkým stylem a prof. Beneš s nadhledem upozornil na problémy alternativní medicíny. Skvělou úroveň střední generace vědců na fakultě potvrdily jejich přednášky, většinou postavené na pracích publikovaných ve vynikajících časopisech. A náš absolvent Tariq Kwaes výborným způsobem popsal cestu medika vzdělaného v Česku k atestaci ve Velké Británii.
Nečekaně velikou pozornost přitáhly oba ranní workshopy, kdo je navštívil, nelitoval. Proč je laboratorní medicína zábavná, už ví aspoň padesát návštěvníků a přesvědčivý pohled na zaujaté vědce to jistě dokládal. Jak se hodí plánovací kalendář, jaká úleva je používat celé věty a co se vlastně očekává od manžela ambiciózní lékařky, se dozvěděla po strop přeplněná malá posluchárna – a překvapivě nejen děvčaty.
Kouzlem (možná?) nechtěného pobavil spisovatel Marek Šindelka posluchárnu plnou mediků a fyzioterapeutů, když čta ze své povídky použil výraz „nevím, jestli víte něco o biologii“...
Návštěvnost konference celkově organizátory velmi mile překvapila – i na odpoledních sekcích se posluchači nemuseli bát ve zšeřelé posluchárně.
Co se povedlo méně: osvětová akce Motolkomixu zabrala evidentně jen částečně. V crocsech sice nikdo nedorazil (alespoň ne přednášet!), ale úprk uprostřed sekce se nám nějak pořád nedaří odbourat. Pedagogů se dostavilo žalostně málo, ale vlastně se tomu člověk nemůže až tolik divit: nebylo by nakonec trošku trapné zjistit, že i pregraduální student má zajímavější vědecké výsledky než nejeden úctyhodný úd fakulty?
A pak už jen několik poučení od starého konferenčního matadora: familiárnost a hovorový jazyk se hodí tak maximálně na interní seminář pro kolegy, a to ještě opatrně. Spojení typu „nacpali jsme data do programu, ten to schroustal a tohle nám vylezlo“ patří do kuchyňky vědecké laboratoře ke kávě s kolegy – a i tak dokládají nevelké pochopení pro vědeckou práci. A když mluvíme anglicky (což je chvályhodné), zjistěme si, jak se vyslovují alespoň ta slova, která v přednášce použijeme desetkrát: takže opravdu ne, analysis se nevyslovuje „analajzis“, nýbrž „anályzis“, a determine není „determajn“...
Doufám, že mi čtenáři tyto hnidopišské poznámky odpustí a shodneme se, že Vědecká konference 2. LF UK 2016 se celkově vydařila!
Prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D., předseda organizačního výboru
