Rozhodujete se, zda studovat Ph.D. na Druhé lékařské? Chystáte se příští rok podat přihlášku? Zeptali jsme se několika čerstvě přijatých doktorandů, co je k podání přihlášky přivedlo, jak se připravovali a jaké byly přijímačky.
O doktorandském studiu jsem začala uvažovat až v 5. ročníku, předtím jsem se chtěla věnovat pouze klinice. Lákala mě dětská hematologie a onkologie, a protože tato klinika pořádá vědecký kroužek pro zájemce, zapsala jsem se, a tak jsem vůbec poprvé přišla s vědou více do styku. CLIP, kde se kroužek pořádal, mě nadchl hlavně svým přístupem. Všichni jsou do svého oboru (i po několika letech) nadšeni a jsou ochotni zapojit studenty do svých rozjetých projektů. Poté jsem do CLIPu pravidelně docházela, a nakonec se rozhodla nastoupit na doktorandské studium právě tam.
Studenti mají občas pocit, že Ph.D. je pouze nástroj, kterým klinika snižuje pracovní úvazek, ale titul Ph.D. otevírá doktorům dveře do zahraničí, a pokud chcete být dobrým klinikem, je podle mě potřeba vědě rozumět. Klinickou praxí strávím desítky let, takže si myslím, že těch pár roků ve vědě rozhodně nebudu litovat.
Barbora Vakrmanová
Pro Ph.D. jsem se rozhodla až dva týdny před koncem přijímání přihlášek. Přes tři roky pomáhám organizaci Parent Project, což je nezisková organizace svalových dystrofiků Duchenne/Becker, a chtěla jsem se těmto pacientům věnovat i jako lékař – jenže jsem už zároveň měla domluveno své vysněné místo praktika. Tak jsme se školitelkou vymyslely variantu externího Ph.D., kde lze obojí skloubit. Věnuji se fenotypové variabilitě pacientů s Duchennovou svalovou dystrofií a ráda bych zjistila, jaké faktory ovlivňují délku a kvalitu života chlapců s DMD.
I když jsem toho během posledního ročníku moc nestihla, zajímám se o obor několik let, takže jsem přihlášku sestavila snadno.
Přijímačky byly milé, a i když jsem se nestihla připravit, jak jsem chtěla, probíhaly jako příjemný rozhovor. Ptali se mě hlavně na praktické věci, kdo mě bude platit, když nejsem na klasickém Ph.D., s kým a s jakými univerzitami se chystám spolupracovat, co bude předmětem mého studia.
Doporučila bych najít si školitele, který uchazeči opravdu vyhovuje, dát dohromady smysluplné téma a vymyslet k němu dobrý přístup.
Karolína Češková
Na medicínu jsem šel s představou, že v budoucnu se budu věnovat jak klinické praxi, tak základnímu výzkumu. Fascinovala mě genetika, oblíbil jsem si pediatrii a Ph.D. v molekulární genetice dětských leukemií se mi zdá jako opravdu zajímavá kombinace obojího. CLIP je pracoviště na světové úrovni a jednoznačná volba, pokud jsem chtěl zůstat v Čechách.
Od druhého ročníku jsem ve volném čase docházel do laboratoře prof. Rašky na Ústavu buněčné biologie a patologie 1. LF, a poté jsem poslední roky studia pracoval pod vedením prof. Martáska na projektu v Laboratoři pro studium mitochondriálních poruch na téže fakultě. Účastnil jsem se konferencí u nás i v zahraničí. To mi výrazně pomohlo v rozhodování, zda se nejprve věnovat vědě, či jít rovnou do kliniky.
O přijímačkách jsme si s komisí příjemně popovídali o mém Ph.D. projektu.
Věda pohání kliniku kupředu, a proto doporučuji mladším kolegům, kteří mají o výzkumnou činnost zájem, ať se stanou tímto nepostradatelným pohonem – důležité je najít si obor, který vás baví a motivuje, a ostatní se dostaví samo.
Julius Lukeš
Potřebné informace k doktorskému studiu naleznete v příslušné sekci našeho webu.
