Má výzva #VyjdiVen smysl?

#VyjdiVen Akci reflektují Adam Láznička, místopředseda akademického senátu, a pedagogové 2. lékařské fakulty.


Vyšli jsme z poslucháren, ze stážoven, ze seminárních místností. 2. lékařská fakulta podpořila půlhodinovou stávkou studentstva výzvu #VyjdiVen, která má za cíl upozornit na narůstající ohrožení demokracie ze strany ústavních činitelů, stupňující se útoky na svobodná média a (jak se s oblibou říká) na tvůrčí výklad ústavy. Podle našich posledních zpráv se do stávky zapojilo na 293 středních a vysokých škol, podpořilo ji množství divadel, institucí a osobností.

Jak to probíhalo na naší fakultě? Rychle! V neděli jsme dostali podklady od hlavních pořadatelů, v pondělí 12. března vyjádřila studentská komora fakultního akademického senátu plnou podporu výzvě, v úterý nás podpořil pan děkan a rozeslal učitelům doporučení, aby umožnili studentům zúčastnit se stávky a podepsat výzvu. Ve středu jsme připravili podpisové archy a ve čtvrtek mezi 12 a 12.30 vyšli z poslucháren v Motole, na Plzeňské i na Bulovce a zaplnili archy svými podpisy. Poté jsme na náměstí Václava Havla předali podpisy (z naší fakulty jich bylo úctyhodných 394) hlavním organizátorům z DAMU, kteří je v pondělí 19. března zanesou do Senátu ČR. Ve středu 21. března k celé věci zaujme stanovisko ještě akademický senát 2. lékařské fakulty UK. Ale to není konec. Iniciativa má za cíl i dále promlouvat k veřejnosti a poukazovat na to, co se v našem státě děje. Tyto snahy určitě nadále podporuje studentská komora senátu, a doufejme i celý senát, vedení fakulty, ale hlavně my studenti.

Díky! Díky všem, kteří se zapojili, vyšli ven a podepsali. Musím říct, že kromě velké účasti mě potěšilo ještě něco, a to přístup učitelů z naší fakulty. Někteří ukončili výuku dřív a vyzvali studenty, ať se zúčastní stávky, někteří předem avizovali, že začnou přednášet o půlhodinu později. A mnozí z nich se stávky přímo zúčastnili, byli mezi studenty, společně s nimi se podepsali pod výzvu, někteří sdíleli své vzpomínky z roku 1989 nebo 1968. Některých jsme se zeptali, proč se svým podpisem rozhodli podpořit výzvu #VyjdiVen a zda si myslí, že jsou takovéto akce studentstva v dnešní době zapotřebí víc než v minulých letech:


K výzvě jsem se připojil, neboť mi není lhostejné, jakým směrem se vyvíjí stav naší společnosti. Respekt k demokracii by měl být samozřejmostí, zároveň je však třeba prosazovat základní pravidla morálky a slušného chování, veřejně se neurážet a snažit se věci řešit kultivovanou diskusí, tak jak je to blízké akademickému prostředí. Nesouhlasím s radikalizací naší společnosti a nenávistnými náladami, které jsou často neopodstatněné a vyvolávají ve společnosti strach. Ano, myslím, že studentské akce jsou právě v této době zapotřebí, stejně jako byly zapotřebí v minulosti, kdy byly tyto hodnoty ohroženy. Akademická obec by měla být nositelem a prosazovatelem těchto hodnot.
doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.


Výzvu jsem si přečetl a naprosto s ní souhlasím. Byl bych tedy proti svému přesvědčení, kdybych výzvu nepodpořil. Připojím ještě pár vět. V poslední době se mi stále častěji vracejí vzpomínky z konce 80. let, kdy jsem byl sám studentem. Byli jsme konfrontováni s poněkud unaveným, leč stále nepochopitelně arogantním komunistickým systémem a já jsem šťasten, že jsem mohl být přitom, když došlo k tolik toužené změně režimu. Leckdo mi může namítnout, že dnešní situace je od té z 80. let diametrálně odlišná, ale nenechme se mýlit. Historie nás učí, že totalita bohužel až příliš často vchází branami demokracie... Proto děkuji studentům za jejich výzvu. Jsem přesvědčen, že přichází v pravý čas.
RNDr. Eduard Kočárek, Ph.D.


Akci „Vyjdi ven“ organizovali sice studenti, ale jako jeden z pedagogů na fakultě jsem prostě považoval za vhodné tak nejen studenty podpořit, ale také vyjádřit svůj postoj k současné situaci. Studenti se musí podílet se na formování své budoucnosti, proto se domnívám, že jejich hlas musí být dostatečně silný, aby byl vyslyšen.
prof. MUDr. Roman Kodet, CSc.


Myslím, že velmi dobře shrnul problémy současné české společnosti a jejího politického vedení prof. Koutecký ve svém rozhovoru v HN. Jako veterán listopadové revoluce 1989 úplně nechápu, jak jsme se dostali do situace, kdy zemi vládne bývalý komunista, spolupracovník StB, navíc obviněný z podvodu, instalovaný bez parlamentní většiny do funkce potměšilým nemocným starcem. Nesouhlasím ale s paušálním pohledem na mladé lidi, údajně soustředěné jen na materiální prospěch a bez zájmu o veřejné dění. Setkávám se při své práci zřejmě s jinou skupinou studentů a i čtvrteční stávka je důkazem opaku. Proto jsem tuto iniciativu podpořil a jsem rád, že se k ní přidalo mnoho středních i vysokých škol.
prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D.


Dovolte mi závěrem vzpomenout ještě jednu (byť vcelku sentimentální) příhodu, která se stala, když jsme na Náměstí Václava Havla předávali s Ondrou Hubálkem podpisy. Přišla za námi postarší dáma, přišla o berli, v ruce měla igelitku, neznali jsme ji, ani ona nás. Přišla s úsměvem na tváři. Dala se s námi do řeči. Vyprávěla o svém mládí, o svých pocitech z přelomu let 1967 a 1968, kdy nastoupila do prvního ročníku na vysoké škole. Vyprávěla o radosti a naději, kterou pociťovala v té době. A o zklamání a bolesti, jež následně přišla. Za námi přišla s úsměvem, za nějž děkovala naším prostřednictvím všem studentům, kteří nemlčí, kteří nestrkají hlavu do písku před tím, co se děje, kteří chtějí bránit demokracii České republiky. Děkovala za pocity, které si po padesáti letech od Pražského jara znovu vybavila. A my jí jménem všech studentů poděkovali také. Za to, že tu byla tenkrát, za to, že je tu i dnes.

Neusínejme na vavřínech. Nevzdávejme to. Vyjděme ven a diskutujme o svých názorech. Demokracie nejsou jen volby jednou za čtyři roky!

Adam Láznička
místopředseda akademického senátu 2. LF UK

Ilustrační foto: Michal Hladík (2. LF)

Vytvořeno: 19. 3. 2018 / Upraveno: 19. 4. 2018 / Mgr. Petr Andreas, Ph.D.